Platí za lidské omyly a doufá v zázrak. Tak vypadá život Garpa.

1Ohodnotit

Jak bych jen začal .. je to docela těžké takhle se představovat široké veřejnosti. Ahoj, já jsem Garp. Možná jsem se spíš měl jmenovat omyl .. nebo omyl na druhou? Kdo ví .. Při mém pořizování byli udělány tři základní chyby.

1. chyba: Byl jsem dárek. Pes není dárek, dárek může být věc, ale živý tvor né. Psa si musí člověk vybrat sám pro sebe, po zvážení svých možností, zkušeností a přání. A to se nestalo. Byl jsem dárek od dcery matce. Je tu malá možnost, že kdyby s matkou bydlel i otec, nebyl bych tam kde jsem teď. Ale kdo ví.

2.chyba: Byl jsem vzat od myslivců, kterým se pomnožili dvě zcela odlišná plemena. Rodiče tedy byli s PP a lovecky vedení. Což znamená, že nejsem žádný palácový psík, ale lov mám prostě v krvi. Z logiky věci vyplývá, že když nemůžu pomáhat při lovu myslivcům, protože to můžou jen psi s PP, musím makat jinak. Mojí maminku a tatínka někdo šlechtil pro ty nejlepší výsledky, né pro ležení na gauči. A abych rodiče představil zcela, jeden byl Vendéeský hrubosrstý baset a druhý Bavorský barvář.

3. chyba: Maminka které jsem byl darován rozhodně neměla v plánu se psem cvičit. Neměla v plánu socializovat štěně a dát mu hooodně času. Na cvičáku, ve městě a při nácviku dalších důležitých věcí. Tedy kdyby maminka dostala již dospělého pejska, společenského plemene, který byl jako štěně dostatečně socializován, byla by asi celá rodina šťastnější. Nebo kdyby měla čas a chuť to semnou všechno dělat..

Proč to píšu? Samé domněnky? Je to blbost? No víte, to že je to blbost, ale říkáte psovi zavřenému v kotci v útulku, který se shodou okolností a chyb dostal do této svízelné situace. Mně samozřejmě nejde o lynčování maminky, ona byla hodná a snažila se, jenže to bylo nad její síly. Ale Vy se můžete z chyb dcery a matky poučit. A zabránit tak dalším psům být nešťastnými. Nelze ignorovat, pro co byla plemena šlechtěna. Než si pojedete pro pejska vzpomeňte si na Garpíška a zamyslete se kolik času si pro psa uděláte? Né jen na začátku, ale napořád, hlavně jako štěně a puberťák bude potřebovat velké kynologické nasazení. Jak náročné je vybrané plemeno? A jedete- li do útulku, což je nejlepší varianta, jak jinak, tak se řádně vyptejte ošetřovatelů, co daný pejsek potřebuje a jestli je to kříženec poznatelného plemene. A pro co dané plemeno bylo šlechtěno.

No ale mléko v mém životě už je rozlité .. co teď s tím? Kdo ho utře?

Snad mě tu nechcete nechat na pořád!? Jako nemám se tu špatně, to né. Ale když obsadím kotec s výběhem na dalších pár let, kam hlavu složí ostatní pejsánci v nouzi? To víte tady je to jako hodinový hotel, tady se to musí točit. Prostě přijít, dát se do kupy, tedy zhubnout, či ztloustnout, vyřešit si zdravotní problémy, nechat se nafotit na albíčko, říct tetám jaký pánečky si představuju a padat do nového bydleníčka. Pak už jen psát růžová psaníčka tetám, jak báječně se mám a jak se s celou rodinkou milujeme. No jenže mně se to kolečko nějak zaseklo.

Jsem fit, umím to, co potřebuju umět, albíčko mám s hromadou fotek a nikdo nikde :-( .. Jako moc bych si přál pánečka – chlapa. Ideálně nějakého staršího, co bydlí na kraji města nebo na vesnici. Co rád chodí do lesa meditovat. Les já miluju, vždycky se mi v něm spraví nálada, Vám také? Postačí mi zateplená bouda a domeček ohlídám, to budete čubrnět! Jestli tam bude i nějaká kočka, tak to jako nevadí, to přežiju ;) 

Jestli jsem Vám tedy padl do oka, napište mým tetám nebo rovnou volejte a přijeďte za mnou, prosím. 

Garpík má svou kartu i zde na PesWebu

1Ohodnotit