Den pro zvíře
V sobotu 2. září 2017 se v Lesoparku Litavka v Příbrami konal první ročník charitativní akce s názvem Den pro zvíře. Snahou organizátorek akce – Lucie Šafránkové a Mirky Josefíkové, která je zároveň předsedkyní spolku Ne množírnám – bylo seznámit veřejnost s místními spolky a sdruženími, které se starají o nechtěná, nemocná a opuštěná zvířata a nejen to...
Co vás přimělo k uspořádání této charitativní akce?
Snaha seznámit veřejnost s místními spolky a sdruženími, které se starají o nechtěná, nemocná a opuštěná zvířata. Zároveň jsme těmto organizacím chtěly pomoct i finančně, protože péče o zvířata, o která se starají, je náročná. Myslíme, že taková akce v Příbrami zkrátka chyběla.
Proč zrovna v Příbrami a jak akce vznikala?
Hodně podobných akcí probíhá pravidelně v různých městech republiky a napadlo mě, že je škoda, že právě u nás v Příbrami se ještě nic podobného nekonalo. Oslovila jsem Lucku Šafránkovou, která spolu se svým přítelem dlouhodobě pomáhá útulku v Lazci, slovo dalo slovo a Den pro zvíře je na světě :) Velmi nám pomohlo město Příbram, které poskytlo akci záštitu a finanční podporu. Rovněž spousta firem z Příbrami a okolí se rozhodla akci podpořit.
V den akce se uskutečnil i běh lesoparkem na podporu Psího útulku v Lazci. Jakým úskalím vlastně nyní útulek čelí a jak lze útulku pomoci?
Ústřední budova útulku je stará budova, která má děravou eternitovou střechu a topí se v ní přímotopy. Moc bychom si přáli, aby se zrealizovala investiční akce Města – generální oprava střechy a vybudování ústředního vytápění. Bylo by to velké plus pro ošetřovatele psů i psy samotné.
Jaká část z programu akce byla podle vás nejzdařilejší?
Myslíme, že to byl běh lesoparkem, který vlastně celou akci odstartoval. Předcházela mu rozcvička, u které jsme se všichni zahřáli a pak jsme společně vyběhli. Lidem se líbil i maskot běhu - pejsek- se kterým se mohli vyfotit, a který také losoval tombolu.
Jak jste spokojeni s celkovým průběhem akce a máte již po proběhlém prvním ročníku vize na další rok?
My jsme nadšené! Z ohlasů lidí, kteří na akci byli, myslíme, že se to líbilo i jim. Snad je škoda, že nebylo trochu teplejší počasí, ale jsme rády, že nepršelo. Už teď se na příští ročník, který se uskuteční opět poslední prázdninovou sobotu a to tedy 1.9.2018, velmi těšíme. Tento byl pro nás takový „zkušební“. Ten příští bude ještě lepší, protože budeme mít zpětnou vazbu od účastníků a můžeme s tím pracovat. Velmi děkujeme všem účastníkům, partnerům a sponzorům za podporu a materiální pomoc.
Součástí charitativní akce byla také prezentace různých projektů, jedním z nich i Ne množírnám. Co je to za projekt a co si pod pojmem množírna představit?
Nejprve bych asi osvětlila pojem „množírna“. To je takové místo, kde jsou zvířata chována čistě za účelem zisku. Často je to v nevyhovujících podmínkách, bez veterinární péče, bez dostatečného přísunu potravy a vody. Slouží pouze jako „stroje“ na výrobu mláďat. Česká legislativa pojem „množírna“ nezná. Je proto často obtížné proti nim bojovat. Spolek Ne množírnám vznikl proto, aby šířil osvětu o této problematice, aby upozornil potencionální zájemce o koupi štěněte (kotěte) na možná rizika spojená s koupí zvířete z množírny a aby poskytoval rady, kam se může člověk obrátit, pokud nějakou množírnu objeví.
Popište, na čem je byznys množíren psů založen?
Na neznalosti a laxnosti kupujících. Lidé často sáhnou po levném štěněti z množírny, ale už nepřemýšlí nad tím, že zvíře bývá velmi často nemocné a následná veterinární péče stojí daleko více, než kdyby si pořídili psa s průkazem původu. Samozřejmě, že průkaz původu není zárukou 100% zdraví psa. Je ale jistotou toho, že zvíře prošlo veterinárními testy a také, že jeho rodiče jsou v odpovídající kondici. Množitelé tak vydělávají na tom, že lidé chtějí ušetřit.
Je množíren psů v našem regionu hodně?
Obecně je Česká republika na předních příčkách v Evropě, co se množíren týče. Množírny jsou opravdu všude a ani náš region není výjimkou. Přesná čísla ale odhadnout nejdou. Velmi málo množíren se podaří skutečně odhalit.
Jak to v takové množírně vlastně vypadá a můžete popsat nejhorší příklady množíren?
Ten nejhorší typ množírny je asi nějaký sklep nebo třeba kůlna. Místo, kde není ani denní světlo. Zvířata tam bývají zavřená v klecích a některá se z nich nikdy nedostanou ven. Brodí se ve vlastních výkalech a těla mají zubožena různými nemocemi. Často mají kvůli nedostatku prostoru i tělesné deformace.
Jaká plemena se nejčastěji množí?
To závisí na aktuálním trendu. Na tom, jaké plemeno je zrovna v kurzu. Nejčastěji to ale bývají malá a střední plemena, která nejsou náročná na prostor.
Existuje nějaký způsob jak množírnu odhalit?
Určitě ano. Stačí, když kupující bude vědět, že od chovatele musí při koupi obdržet kupní smlouvu a platný očkovací průkaz se záznamy o vakcinacích. Slušný chovatel vás pozve k sobě domů, abyste si mohli prohlédnout prostředí, ve kterém štěně vyrůstá a ukáže vám jeho rodiče. Množitele je možno poznat i tak, že inzeruje štěňata na různých inzertních portálech v průběhu celého roku. Často nabízí předání štěněte někde na benzince, u supermarketu, abyste nevěděli, kde bydlí.
Jak mají lidé zareagovat, když množírnu objeví?
Určitě by si to neměli nechávat pro sebe a měli by to nahlásit. Možností je několik. Lze obrátit na příslušný obecní (městský) úřad s rozšířenou působností nebo na Krajskou veterinární správu. Pokud dochází k týrání je možno to ohlásit na policii. Pokud lidé potřebují poradit nebo si nejsou jisti, je možné se obrátit na náš spolek.
Mohou lidé nějak pomoci?
Fotoalba z akce naleznete ZDE a ZDE