Deník nepochopeného bulíka - Baxovy peripetie VII.

Publikováno: 23.1.2019
Autor: Jan Filip
Foto: Archiv Jan Filip

Piškotodárce mi koupil sušenej pamlsek. Žůžo! Hned sem si ho vzal na svoje namísto. Víš co, já miluju tyhle sušený věci. Krááásně voněj a přenádherně křupaj. Sou to prostě ePESní záležitosti. Nějak se mi ale nezdálo to, že se mě poškotodárce ptal...''Baxi, dámepinďulu?''

Je jasný, že když piškotodárce řekne něco, co začíná na ''dáme'' ...du to toho a stepuju předníma, dokavaď mi to nedá. Jenomže...

Tohle nebyla zkrávykost, ani zvepřeucho. Neuhádneš... Bylo to bullvolí... No, mně se to ani nechce napsat. Prostě bullvolí dámepinďulu...

Ale velký to byloo! To jentak neuvidíš! U piškotodárce už vůbec ne! Ne jen u toho mýho! U ŽÁDNÝHO!!!Ty bullvoe, sorry... Já sem fakt nevěděl, že ti žvejkám tvoje tutanchamonovaný nádobíčko. Je to tolik, ale tolik ponižující...

Hele, todle nám nedělejte. Fakt!!! Sami si žužlejte, co chcete. Klidně i navzájem. Ale já nejsem žádný takový prase... Přìjemné žužlání.

Čus,Bax.

Nás, dneska, potkala paní policajtka - městská, takže nic. A ptala se piškotodárce, proč prej pajdám na levý ...vobě. No, načapala nás hned u vchodu z baráku. Takže... Mám plnej močák, náno!!! Jdi si z baráku s plnym močákem. Krom toho už mi je nějakejch 8-9 let, krát sedm člověčích. Sem zvědavej na tebe, jak budeš hlídat lidi na a nebo po přechodu, až ti bude tolik, co mně! To není sranda, todlencto, stáří!

Ale na to se nechci vymlouvat. Krom toho, já sem furt jak mládě. Jenom mám nádrže nalevo! A teď si představ, že tu žiju už...dlouho. Tak od 1-2 let.
Si to nepamatuju. A teď musím odpovídat na vzkazy. A to je čtverec jedna, hned u baráku - fenka bulíka. Ta mi tam nechává korespondenci denně.
Čtverec jedna, strom 3 - Jezevčík - samec.Krymplmalejprodlouženej! Ale ten má smůlu. Nemá si pytlíka tahat po zemi... A taky, čůrá níž... Na to je zákon! Jakmile vobečůráš nebo nadčůráš toho, co je níž, vyhráváš! Sorry, jako!

No a teď, já mám, na cestě, při pudemeven, těch čtverců třeba i devadesátšestosm! Krom toho, nalevo... Tam já mám přece srdíčko,...a to je nějaká váha!

Se tu mějte, čus, Bax.

Piškotodárce mi prej vobjednal nový namísto od nové firmy. Já na to starý teda moc nechodim, protožo neni moc pohodlný. Chodim tam blejt, když sežeru něco, co nemám. Se stane... Nebo když dostanu kost. To je moje namísto a jakmile mám kost, tak do mého teratória nikdo nesmí. No, protože kost je prostě to nejlepčejší na celým světě!

Jestli sou v bytě piškotodárce nějaký místnosti, kerý mám rád, tak je to jednoznačeně koupelna - tam je klid a tma, ale úplná tma. A taky ticho. To je pak relax. Jen tam neni žádná podestýlka, ale vůbec žádná! No a pak piškotodárcovu postel. Sem si naprosto jistej, že bych mu tam chyběl. My se totiž máme rádi. To je láska, víš?! No, dyť je to vlastně můj jedinej přítel. A když mě obejme a nechá mě žužlat jeho ucho! Já nekoušu - já jen žužlám!
To je pak něco. Láv story jak vod Rozamundy Pilčrový. Ale jakmile upustím malýho prďocha, musím z postele.

Jestli mu vadí ten zvuk, či co?! A já vlastně nemám kam jít. To ani nemluvim vo tom, když dostanu zkrávykost, to de všecko stranou. Koupelna klouže. Postel je naprosto vyloučená, protože tam žere jenom piškotodárce a já zas musím respektovat jeho teratorium. My se takle navzájem respektujeme. NO RESPEKT = NO LOVE! Prostě nemáš kam zalézt, abys na ní měl soukromí! Teď mě ale tak, čistě hypokraticky, napadá, jestli von to nový namísto nekoupil takový to železný. No, do toho mu nevlezu. Nejsemkurvakanárek!

Hele, sem zvědavej.
Jaké namísto máš ty?
Jen, abych věděl, co můžu čekat...

Se zatím mějte.
Čus, Bax.

Kam dál: 

Deník nepochopeného bulíka - Baxovy peripetie VI.

Deník nepochopeného bulíka - Baxovy peripetie V.

Deník nepochopeného bulíka - Baxovy peripetie IV.

Deník nepochopeného bulíka - Baxovy peripetie III.

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...