Deník nepochopeného bulíka - Baxovy peripetie III.

Publikováno: 8.8.2018
Autor: Jan Filip
Foto: Archiv Jan Filip

Hodně potencionálních piškotodárců, se ptá, toho mýho piškotodárce, jesli se nebál, pořídit si takovýho psa, jako sem já.

Já si myslím, že se teda nebál, protože já jsem úžasnej!
To se nevychloubám... To je prostě fakt!
My sme si to vyřikali hned při procházce, kdy nás z útulku pustili na pudemeven.
To bylo v Troji.
Tam, co kdysi byl ten kůň, kerej tam teď nikde, ale vůbec nikde neni!
Neznáš historii? - Neřeš!
On mě vedl na vodítku...
A teď sme šli...
Vedlemě nějakej rybník, z druhýho vedlemě krásný stromy.
Romantika, jako kráva!
Von tam piškotodárce nebyl sám, měl u sebe potencionální paní drbavou.
Paní drbavá se zasloužila o to, že se menuju tak, jak se menuju.
Piškotodárce, drbavý řekl "Hele, vemem si ho, neni vo čem mluvit".
(Taky nebylo vo čem, sem prostě krásnej! A byl sem i roztomilej. Si mě prostě museli vzít!)
Jak mu budeme říkat, ptal se piškotodárce, paní drbavý. "Max se menuje každej pátej, co Bax?!"
A tak sem Bax.
No, jo, přiznávám, někdy jsem Baxipes, někdy Baxík, někdy Baxoun. Nevíš dne, ani noci. To je zas ta karma, vo kerý sem psal dřív.

Piškotodárce mě přivezl domů. Vzal svůj, jako fakt SVŮJ!!! polštář, položil ho na zem a my sme spolu spali na zemi. Jakože von spal na zemi, respektíve, já spal na jeho polštáři a von spal na dece, na zemi.
Cítil jsem, že se snaží dýchat ve stejném rytmu, jako já.  Usínali sme, on mě objímal a dýchal fakt ve stejným rytmu, jako já. Na to nezapomenu.

Od té doby ho miluju a von miluje mě. Jo, je pravda, že mi ze začátku, občas namlátil přes klabec, páč sem něco malinko vožužlal, něco malinko rozkousal. Dálkový vovladače a tak. Dyť to znáš! Maličkosti...
A taky je pravda, že sme spolu viděli, jak nějakej takovej připláclej pejsek skočil pod auto, protože si chtěl hrát. Ale já vod tý doby vim, že se pod auta neskáče, že se nelítá od piškotodárce a hlavně, že se nic nevokousává. Maximálně se to Baximálně žužlá.

Hele, nebojte si nás, buldy, brát z útulků. Dyť není nutné, mít buldu, nebo jakéhokoliv psa z chovu! Není nutné, mít štěně. My potřebujeme jen cítit dech piškotodárce, potřebujeme, aby se nám piškotodárce věnoval a aby nás nevodhodil, když vobčas něco provedem. Dyť my to děláme z lásky!

My, vás, potencionální piškotodárce a potencionální drbky, potřebujeme. My sme hodní. Chceme jen... Lásku,  Víš?!

Se mějte,
Bax...

PS: Na fotce sem asi tejden, co mě přivedli do novýho tadysidoma...

98 myšlenek psa, než vás ráno vytáhne ven

1. "No samozřejmě chrápou. a to už je čtvrt na šest."
2. "Jdu na ně čumět, dokud se nevzbudí."
3. "Když budu stát dost blízko, tak to oko otevře."
4. "Já mam času dost."
5. "Smrdí mi z huby, co? Máš mi čistit zuby."
6. "Hm, je dobrá, spí jak pařez."
7. "Zkusim toho druhýho, ten furt říká, jak páchnu."
8. "Ten taky spí jak poleno, proč se nevyspěj přes den jako já?"
9. "Nasadim těžší kalibr, olíznu ho."
10. "Počkej, neotáčej se ke mně zády!"
11. "Jak jako, ještě pět minut! Ani omylem."
12. "Víte co, tak v tom případě chci bejt v tý posteli taky."
13. "Ta je měkoučká…"
14. "Tak jo, tak já si tu na chvíli lehnu s váma."
15. "Jak jako, padej dolů?"
16. "Aby ses nepo, když seš v práci, tak tu chrápu furt, ani o tom nevíš."
17. "Hele, ale vstávejte, už jste stejně vzbuzený."
18. "Budu kňučet."
19. "Já jsem takovej chudák, auuuuu….."
20. "Drž hubu? To neznám, to jsme na cvičáku neměli, sorry."
21. "Jo tak polštářem ty na mě? Tak já ti ho rozcupuju."
22. "Tahačka? supr!"
23. "Hele, tak si ho nech, hlavně, že seš venku z tý postele."
24. "Tak jdem ven, jdem ven, jdem ven!"
25. "Ježiš, to jsou otrávený ksichty, kdo se na to má furt koukat."
26. "Vy si jdete ještě dělat snídani?!"
27. "Tak jo, ale budu tady sedět, dokud něco nedostanu."
28. "No co to… tys mi hodila kus okurky?!"
29. "Tak já ji tady rozmatlám po podlaze, aby sis to příště rozmyslela."
30. "To nežeru ani já, ani on, ty zdravá výživo."
31. "Chci šunku. Moc dobře vim, že ji tam máš."
32. "Chleba. Hm. Tak jo, ten snim."
33. "Šunkuuuuu!!!!"
34. "Nedá a nedá. Má někdo takhle lakomý páníčky?"
35. "Ne. Jenom já. Jsem chudák."
36. "Jdu na ně čumět, jak jedi, ať to urychlim."
37. "Ty se v tom hnípou, to snad není možný."
38. "To už bych měl snědený desetkrát."
39. "Tak jo, už se mi chce fakt čurat."
40. "Takže poslední varování."
41. "Padej na pelech? Naser si, nejdu."
42. "Au! Tak jdu no."
43. "Ta sedla. Jsem chudák a tejranej pes k tomu."
44. "Á! Už se hádaj. Nemáš mě mlátit, ty tyrane."
45. "Stejně mě má radši, jsem chlupatej, roztomilej a nemám blbý hemzy na její kamarádky."
46. "Že bych si trochu pláknul?"
47. "A maj po klidný snídani, muhuhahaha."
48. "No vida, soucit! Koukejte se mi omluvit."
49. "Tak, ano, pořádně podrbat a přesvědčovat, že mě máte nejradši."
50. "A teď už kurňa pojďte ven."
51. "No moment, vy dva se usmiřovat nemusíte!"
52. "Ne! Zpátky do postele ne!"

53. "Já se z nich picnu."
54. "To je nejmíň na dalších 20 minut, tohleto!"
55. "No… možná na 10. Už to není, co bejvalo."
56. "Jdu na ně čumět, třeba to urychlim."
57. "To je ne-chu-tný."
58. "Že jim to není blbý, že na ně koukám."
59. "Nemohl bych z toho mít nějaký šrámy na duši, z tohohletoho?"
60. "Ne, jdu pryč, tohle je ponižující pro nás pro všechny."
61. "A hele! Oni nechali tu snídani na stole!"
62. "Ty jsou blbý, po těch letech."
63. "Vajíčko… dobrý… šunka… dobrá!"
64. "Pořádně vylízat, a nemusej to ani dávat do myčky."
65. "Jéžiš, já dostanu na prdel."
66. "Ale stálo to za to."
67. "Vedle už to vrcholí…"
68. "A mně už se chce fakt čůrat!"
69. "To je týrání zvířat, tohleto."
70. "Že bych si uchcal, aby jako pochopil, že fakt musim?"
71. "Jo, dobrej nápad."
72. "Do toho pěkně šlápne, až půjde bosky do sprchy."
73. "No, už jde. To nebylo ani těch 10 minut, kámo. Ta nebude mít dobrou náladu."
74. "Neřvi na mě, ti to řikam už půl hodiny, že musim!"
75. "A vůbec, šetři síly, počkej, až zjistíš, že jsem ti sežral snídani."
76. "Ne dobrý, zjistila to ona."
77. "Ježiš, ta kouká vyčítavě."
78. "Ještě že je mi to úplně jedno."
79. "Stejně mu to neřekne, protože bych dostal, a na to se ona nemůže koukat."
80. "Jdu významně postávat ke dveřim."
81. "No ne… ona mi ještě nasype granule!"
82. "To je taaak nevýchovný."
83. "Copak já se vůbec můžu chovat slušně?"
84. "Nemůžu."
85. "Jdu to honem sníst, než ten druhej vyleze ze sprchy."
86. "Téda, dneska ráno dobrý. Ještě něco sežeru venku a bude to fakt super den!"
87. "A tak mě napadá, že už jsem dlouho nezdrhnul."
88. "To bych jako dneska mohl, abych je udržoval ve střehu."
89. "To on pes nesmí bejt zase moc hodnej, takhle když občas poslechnu, maj z toho druhý Vánoce."
90. "No konečně se oblíknul."
91. "Hele! Bere vodítko!"
92. "Já mám takovou radost!"
93. "Máš pytlíky? Ať tě zase neseřve sousedka, to bylo posledně fakt trapný."
94. "Jdem ven, jdem ven, jdem ven!"
95. "Je… já si zase uchcal. To jsem teda ale fakt nechtěl."
96. "Prosim tě, pojď už, ona to utře."
97. "Otevři ty dveře!"
98. "Hurááááá! Poslední dolů se schodů je prašivej pes!"

Se mějte piškotodárci.
Bax.

Piškotodárce si koupil nový kávovar a ten starý dal na zem.

Využil jsem chvilky jeho nepřítomnosti a vylízal jsem tu misku, kam odkapává kávička. 
Musel jsem! 
Vždyť to byla MISKA! 
A já denně bojuju proti jakýmkoliv prázdným miskám.
No, ne, že by to bylo dobrý, ale ...prosté miska. ...to snad chápeš!
Vylízal jsem jí do běla.
Ale teď?
Já vidím zvuky! 
Musím běhat po bytě!
Co to ten piškotodárce pije?
Dobytek jeden!



Jdu dál běhat.
Čus příště!
Bax.

Kam dál: 

Psí balónky, které se zasekly u stropu

Deník nepochopeného bulíka - Baxovy peripetie II.

Deník nepochopeného bulíka - Baxovy peripetie I.

Psí aplikace pro trénink i zábavu

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...