Deník nepochopeného bulíka - Baxovy peripetie II.

Publikováno: 11.7.2018
Autor: Jan Filip
Foto: Ondřej Poula

Další peripetie bulíka Baxe... 

Já pořád nechápu, co to má za význam?!

Piškotodárce odhodí balónek a pak ho chce mermomocí zpátky.
Jak magor letím, abych ho našel a přinesl mu ho.
On mi ho pak doslova vyrve z tlamy a zase zahodí.

No sem debil, abych pro něj zase běžel?
Ať ho nezahazuje, když mu na něm tolik záleží!
No né?

To prostě nepochopíš...
Piškotodárce je divnej.

Samice, druhu Bull Terrier, je velice dominantní. 

(Samice vlevo)
Většinou mívá větší klabku a i její tělo se zdá být svalnatějším.
Samice si samce podrobuje neustálým oštěkáváním.
Když jde ovšem o Tatranku, kterou požívá samec, či samice lidského rodu tatrankožroutů, jsou si druhové velice rovni.

Tak tohle o nás napsal piškotodárce.
By si se z něj picnul.


Teda fakt...

Dneska bylo vedro, že se mi za pár vteřin srazila miska s kuřecíma jatýrkama na půlku.
Já to nesežral...
Se to ztratilo!

PoO sme šli s piškotodárcem na Vítkov.
Tý buldo!

Kopec, kopec, kopec a za kopcem kopec.
To prostě deš a nevidíš konec...

No, já nemoch!

Piškotodárce to vyšel v poho.
Ale von má taky jenom dvě zadní.
Já mám mezi tim podvozek a pak taky přední.
2x taková namáhačka. No né?
To je fyzika! (Ajnštajnova záležitost, kerou prostě nevokecáš).

Víš co, já mam svalnatý hlavně ty zadní.
Tam jsou nejvěčim problémem ringlegingledong.

To je levá, pravá, levá pravá levá, pravá.
Ringlegingledong lítaj jak zvony na kostele.

Sem si pak musel lehnout a zchladit je.
No, fakt, že neke!
Sem musel.

Bůh je vykastrovanej kocour.


Heeej, humanoidi!

Já nepelichám...
Sem si naprosto, ale naprosto jistý, že nepelichá ani ten tvůj "můjpejsek"
...tak mi furt řiká piškotodárce.
Sem "můjpejsek" ;)
Nejsem slepice. NEPELICHÁM !!!
Je vedro a tak pouštím malinko ze srsti.
Ale to snad chápeš!
Paní drbavá si taky upouštěla ze srsti. Vona jí moc nemá, ale já ji viděl v koupelně. Drhla to tam hrabičkama a taky shazovala.
Piškotodárce mě sice několikrát denně vlhčí sprejem, ale i tak...
Je příšerný horko a já mám přece jen srst docela bohatou...
No, upřímně řečeno...
......sem krásnej.
Mám to vrozený!
Nekomentuj!

Chodíme s piškotodárcem na pudemeven jen dvakrát denně a to teda chápu.
My sme byli na pudemeven i během poledne, ale země mě pálila jak čert.
Voni si to piškotodárci nějak neuvědomujou, ale nás to fakt pálí...
Prej sou účinný bačkůrky...
Ale!
Jakože bačkůrky pro bulíka?
To je jako kdybys dal na Porše Barumky.
Bačkůrky prostě ne, nejsem červená karkulka!
No, ale vedro je, to nepopřeš!
A příšerný!
Už tu mám načatý dva melouny ...ty sou best!
Jakože fakt best...
Sem si teď vzpomněl na Tinu Tárner.
Simply tz best.
Sory, musím dát kolečko na gauči.
Se měj.

Čus příště
Bax...

Kam dál: 

Deník nepochopeného bulíka - Baxovy peripetie I.

18 zabijáckých psů

18 psích zamilovaných pohledů na jídlo

Psí aplikace pro trénink i zábavu

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...