Argova dlouhá cesta k vysněnému domovu

Publikováno: 10.11.2015
Autor: Lucie Šafránková, Hana Kristová
Zdroj: Lucie
Foto: Pavel Hurecký, Míša Kristová

Argův příběh začal podobně jako spousty jiných, měl páníčka a domov, ale vše jen do chvíle, kdy jako štěně v „pubertě“ začal přerůstat svojí lidské smečce přes hlavu a jeho novým domovem se stal útulek. Krátce poté přišla nová životní zkušenost. Argouše si vzala firma na hlídání objektu. Ani tady nebylo všechno tak, jak si jeho lidští parťáci představovali a když se Argouš vracel zpátky za mříže, uvedli, že při hlídání někoho kousl. Tím započala jeho dlouhá etapa za zdmi útulku.

V žilách Arga - psa k adopci, koluje krev belgického ovčáka, možná staforda, má uši šejdrem a oči jak korálky.

Blížil se konec roku 2010, kdy jsme toto zrzavé psí stvoření spatřili poprvé. V jeho žilách koluje krev belgického ovčáka, možná staforda, má uši šejdrem a oči jak korálky a celkově vypadá jako správný psí kluk. Jenže prý ven nesmí, není možné mu nandat obojek, připnout na vodítko a nasadit košík už vůbec ne. A tak jsme tak obcházeli jeho kotec s piškoty, občas si jej vzali do výběhu a Argouš dál vyčkával.

Po zhruba dvou letech, kdy jsme venčili jiné pejsky, nám dnes již bývalý vedoucí útulku s ošetřovatelkou navrhli, že by Argouše zkusili postrojit a mohli bychom jej zkusit vzít ven. No a tak šel Argoušek na svou první útulkovou procházku. Nevypadalo to ze začátku vůbec dobře, na vodítku se mu vyloženě nelíbilo, košíkem narážel do ramen svého budoucího lidského kamaráda a neustále vrčel. Jenže otočit se a jít zpátky by znamenalo, že Argo už se ven jen tak nepodívá a tak se šlo dál. Po pár desítkách metrů zjistil, že se nic neděje, nikdo na něj nekřičí, nikdo se s ním netahá, až na něj samotného jsou ti dva lidé v klidu a tak jak mávnutím proutku šel vedle nás najednou úplně klidný pes.

Argo - pes z útulku na své první procházce po dvou letech.

Po pár prvních procházkách už jsme košík používali jen občas a jen proto, aby si zvykl, že to není nic špatného. Stal se z něj náš pravidelný víkendový psí kamarád a my postupně zjišťovali, že jediný problém, který on má je ten, že mu lidi nevěří. Ale protože je Argouš psí dobrák, k bývalému vedoucímu útulku a jedné ošetřovatelce se začali přidávat další lidští kamarádi, se kterými jsme chodili do Brd na procházky a Argoušek každému dokazoval, jak báječný pes to je.

Na podzim 2013 jsme si jej poprvé půjčili na útulkovou umisťovací výstavu Sen zvířat a Argoušek celý den vítal na stánku Nadačního fondu Psí Naděje každého, kdo měl zájem si jej pohladit. Ač jsme měli zpočátku obavy, protože za poslední roky znal jen kotec a les, okamžitě se rozplynuly. Celý den zvládl naprosto báječně, nezajímal se o jiné pejsky, moc rád se mazlil s dětmi a ochotně zapózoval i s Alicí Bendovou (tváří NF Psí Naděje) a jejími dětmi. Cestou do útulku už jen spokojeně odpočíval v autě. O to smutnější bylo navrácení zpět, ale moc jsme doufali, že díky větší propagaci najde brzy domov. Dál se Argoušek procházel brdskými lesy, odpočíval v trávě a dál čekal.

Argovi - pejskovi z útulku se také dostalu objetí od Alice Bendové na snu zvířat.

Čas plynul rychle a přišel další podzimní Sen zvířat, tentokrát už to musí vyjít, říkali jsme si. Argoušek zase všem dokazoval, jak báječný je společník, ale stále žádný vážný zájemce na obzoru. Tenkrát jsme si říkali, přeci nepojede i potřetí, tak úžasné zvíře někomu doma chybět určitě musí.

Trvalo to ještě zhruba půl roku, kdy konečně přišel ten dlouho očekávaný den a přišla zpráva od naší dobré kamarádky, že Argoušek možná najde domov, protože se do něj zakoukal její kamarádky tatínek. Ani jsme nedýchali a moc doufali, že Argo se už brzy dočká svého psího ráje. A opravdu se dočkal. Jeho nový páníček neváhal a po seznamovací procházce si svého nového psího kamaráda odvážel domů.

 
Nový páníček pro Arga

Zemřel nám pes a to prázdno bylo moc smutné, hlavně pro našeho taťku, takže začalo pátrání po nějaké psí duši, která by uvítala nový domov. Argo nás zaujal hned na první fotografii - milá psí tvář, a to ucho ;-)

Zjišťovali jsme co se dalo, protože nás zarazilo, jak dlouhou dobu tak krásný pes tráví v útulku. Nějakou dobu v nás uzrávalo rozhodnutí se dojet na Arga podívat. Sedli jsme do auta a vyrazili směr Lazec - na schůzku s Argem a Pavlem, který Arga znal asi nejvíc a dal nám spoustu užitečných informací. Vzali jsme sebou i 6ti letou dceru, abychom viděli reakce Arga na malé dítě. Podotýkám, že to sice byl trochu experiment, ale Sára je na psy zvyklá od narození, takže se nebojí a ví, že i pes se musí respektovat.

Stačila potom jen chvíle a táta šel podepsat adopční papíry ... prostě si padli do oka. Jako by to Argo tušil, nasedl do auta jako jeden z prvních, uvelebil se tátovi v náručí a celou cestu se ani nehnul.

Ještě jsme ani nevystoupili z auta a Argo už na nás koukal za plotem. Vzali jsme ho ven a prošli kus lesa. Argo se jevil jako poslušný pes, žádný problém, absolutně s nikým, jen trochu tahal, ale který pes to občas nedělá - je přece všude tolik vůní a podnětů, které je třeba prozkoumat. Stačila potom jen chvíle a táta šel podepsat adopční papíry ... prostě si padli do oka. Jako by to Argo tušil, nasedl do auta jako jeden z prvních, uvelebil se tátovi v náručí a celou cestu se ani nehnul.

Je to bystrý, poslušný a troufám si říct, že velice hodný pes, který si myslím mohl být už dávno někde doma a nemusel trávit tolik času v útulku. Argo strávil v útulku 5 let. Nebojte se darovat domov i staršímu pejskovi z útulku. Vše, co do nich vložíte, vám mnohonásobně vrátí ... V novém domově se celkem rychle zorientoval, všechno prozkoumal, určil si území a vyhodnotil, že slepice jsou nepřítel č.1 a ohrožují jeho nového pána, když jde krmit králíky. Takže za plotem pouští hrůzu na ty opeřence a hlídá, aby ta smečka náhodou nezaútočila :-)

Taky stihl zlikvidovat jednu botu, ale když jsme mu řekli že to se nesmí, rychle pochopil a za celé dva měsíce co je doma neudělal ani jeden průšvih. Hry s malou a bezstarostný psí život je na něm znát. Je to bystrý, poslušný a troufám si říct, že velice hodný pes, který si myslím mohl být už dávno někde doma a nemusel trávit tolik času v útulku.

Hana Kristová


Argoušek strávil v útulku přes 5 let. Přes 5 dlouhých psích let, ale dočkal se a dnes je z něj šťastný a spokojený společník a my věříme, že na tu samotu a mříže již zapomněl i když trošku doufáme, že na nás si občas vzpomene :-)

Nebojte se darovat domov i staršímu pejskovi z útulku. Vše, co do nich vložíte, vám mnohonásobně vrátí ... 


Lucka a Pavel
Dobrovolníci útulku Lazec

Kam dál: 

Boris aneb jak jsem se šla "jen podívat"

Zoe - "Chtěli jsme zlepšit alespoň jeden psí život"

Red Justice a Remhus

Můj život s útulkáčky

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...