Když vás psí sporty naprosto pohltí a stanou se vášní života

Publikováno: 17.4.2024
Autor: Fitmin
Foto: Fitmin

Martina Štěpánková patří mezi nejlepší české musherky. „Jednoho dne jsem si přečetla v psím časopise reportáž z musherského závodu. Velice mě zaujala a chtěla jsem to se svým pitbulteriérem Dakem zkusit. Strašně nás to oba tehdy v roce 2002 chytlo,“ líčí Martina své začátky. V současnosti se psy běhá canicross (pes je připevněn k běžci) a jezdí scootering (závodník je tažen na koloběžce). V zimě pro změnu vytáhne sáně nebo běžky a závodí ve skijöringu či pulce (podle toho, jestli pes táhne běžkaře nebo sáně). Není toho málo, a přesto všechny disciplíny zvládají natolik, že se Martina a její psi stali českými i světovými šampiony. Martina také byla několikrát zvolena vítězkou v soutěži Kynolog roku v individuálním mushingu.

 

Martino, loňská sezóna je za vámi, jak byste ji zhodnotila?

Uplynulá sezóna pro nás byla velmi úspěšná. Zúčastnila jsem se 17 závodů v ČR v kategorii canicross (pes je připevněn k běžci) a scooter (závodník je tažen na koloběžce), z nichž jsem byla 16x první a 1x druhá. Vyhrála jsem MČR ve scooteru s Thorem. A náš hlavní vrchol sezóny bylo MS v Německu na konci října, kde jsem zvítězila v kategorii canicross se Sheilou i v kategorii scooter s Thorem. Následně jsem také obdržela ocenění za nejrychlejší čas mezi ženami napříč kategorií scooter.

 

Patříte mezi nejlepší české a světové musherky. V čem tkví vaše tajemství úspěchu?

Aby mohl být člověk úspěšný, potřebuje především dobrého psa, kterého si dokáže skvěle připravit na závody. A i on sám na sobě musí pracovat, trénovat. Musí spolu se psem tvořit tým, kdy pes pracuje s chutí a radostí a na sto procent důvěřuje svému pánovi. 

 

Hodně lidí určitě zajímá, jak těžké je psa naučit vše, co je do závodu potřeba? Jak dlouho to trvá, než jste schopni se postavit na startovní čáru?

Příprava psa na závody začíná už správným výběrem štěňátka. V prvních týdnech a měsících je to především o socializaci pejska, naučit ho základní poslušnosti. Pokud je doma více psů, tak je práce trochu lehčí v tom, že spoustu věcí štěně odkouká od dospěláků. Co se týče výcviku, já zkouším první tréninky v postroji okolo 9. měsíce na kratší vzdálenost, cca 1–1,5 km. Do té doby běhají štěňátka především navolno. Většinou se snažím, aby se mnou pár závodů odběhala v canicrossu, aby si pořádně zatahala v postroji, naučila se odbočovat, předbíhat apod. V canicrossu je výhodou, že má člověk volné ruce a může psa případně navést, usměrnit, což v kolových disciplínách nejde. Takže okolo 1,5 roku už závodíme.

 

Co vím, tak jste nejdříve jezdila s pitbulem a pak jste 3 roky čekala na štěňátko evropského saňového psa (ESP). Je to obecně nejoblíbenější plemeno pro tento typ závodů, nebo jde o evropskou záležitost?

Ano, na svého prvního „evropáčka“ jsem čekala 3 roky. A je pravda, že dnes je toto plemeno hodně rozšířené a v tomto sportu nemá konkurenci. Je to taková Formule 1. Bohužel často slýchám větu, že si lidé myslí, že když si ESP pořídí, tak budou vyhrávat. Tak to ale většinou nefunguje. 

 

Mushing je pro psa fyzicky hodně náročný, máte přísné nároky na stravu?

Ano, hodně dlouho jsem zkoušela, vybírala, testovala na svých psech různé značky krmení a pozorovala, zda jim to krmení sedí, nemají problémy s hubnutím nebo zažívací problémy. Ale bohužel vždy, když jsem psům v hlavní zimní sezóně začala navyšovat tréninkové dávky, tak se objevily problémy s velkým úbytkem na váze. Psi hodně hubli, měli průjmy, a tak jsme hledali jinou značku. Až jsme dostali doporučení na Fitmin. Krmím s ním již několik let a je vidět, že psům sedí. Jsou schopni podávat skvělé výkony nejen v podzimní sezóně, ale i v té těžší zimní, kdy je potřeba opravdu velký výdej energie. 

 

Jak tedy vypadá strava šampionů?

Psi dostávají dvakrát denně superprémiové granule s vyšším obsahem bílkovin a tuků z výživového programu Fitmin. To jim doplním Fitmin masovou konzervou. Nezbytnou součástí jsou pak doplňky na klouby, vitamin C, lososový olej, které umí Fitmin skvěle. A samozřejmě co psi milují, jsou jejich pochoutky. Ty fungují jako motivace při tréninku i jako odměna po závodě.

 

Když mluvíme o tréninku, jak vypadá váš trénink v zimě a jak v létě?

V létě netrénujeme, protože je na psy horko. Psi mají volno, chodí se na procházky, běhají navolno a hodně plavou. Zapřahat začínáme podle počasí na konci srpna, a to především na kratší vzdálenosti. Postupně, jak se ochlazuje, trénujeme 3x týdně a natahujeme vzdálenosti. Zimní tréninky jsou pro mě komplikovanější, protože většinou musíme dojíždět daleko za sněhem. Je to časově i finančně hodně náročné. Ale jízda se psem na běžkách je prostě nádhera, tomu se nic nevyrovná.

 

Na závěr se musíme zeptat, co plány na letošek?

Letos budu naši přípravu směřovat na podzimní mistrovství v Itálii, kde bych moc ráda obhajovala v obou kategoriích mistrovský titul. Během roku mám v plánu startovat na překážkových závodech jako je Gladiator race, Hard dog race, které mě a mé psy hodně baví, a na spoustě jiných menších závodech. Není totiž hezčí pohled než na spokojeného a unaveného psího parťáka.