Když selže výchova, nastává problém - Rotvajler

Rotvajler se stal v poslední době jedním z oblíbených plemen, bohužel si jej ale ne vždy pořizují lidé, kteří si o tomto plemeni zjistí opravdu všechny zásadní informace a to nejen z knížek, ale také od chovatelů. Největší problémy nastávají ve chvíli, kdy si při již vzniklých problémech ve výchově nenechají poradit.

Socializace a opět socializace

Je velice důležité rotvíka od malička socializovat s lidmi, se psy a hlavně v různých typech prostředí, vzít ho do města a nechodit jen na pole. Často mylná představa je, že výcvik nahradí výchovu. Kdepak. Výchova a výcvik jsou dvě rozdílné věci, ale jdou ruku v ruce.

Učení povelů nevyřeší chování doma

Chození na cvičák je fajn, pes se unaví, něco se naučí, ale je potřeba povely procvičovat i na procházkách a doma, jinak bude poslouchat jen na cvičáku a venku bude jak urvaný ze řetězu. Výcvik, kromě přivolání, které by mělo být samozřejmostí, je spíš bonus. Výcvik ale nebude fungovat bez výchovy.

Štěně vrčí u jídla, štěně kouše ruce, nebo dokonce neposlouchá

Jak by mohlo poslouchat, ono nerozumí a musí se napřed povely naučit a to tak, že mu musí člověk ukázat, co po něm chce, ne jen zakazovat a rozkazovat, pak se ten pes zatvrdí, nebo otupí. Kousání nejen rukou, ale kousání čehokoliv je přirozená štěněcí hra, štěňata si tak hrají spolu i s matkou, protože nemají ruce, vše berou do tlamy a je na nás, abychom jim ukázali, co kousat můžou a co ne a opět ukazováním. Co je platné, že vynadám štěněti, že kouše stůl, když mu nevysvětlím, co tedy může kousat místo stolu. Je důležité dát místo věci, co kousat nesmí, hračku a ukázat mu, že si má hrát s ní a jak je zajímavější než ten stůl.

Štěně vrčí u jídla? Ano, často se krmí štěňata jako malá z jedné společné misky a pokud je třeba krmení méně, nebo štěně ostatní vystrkovali, bude si pravděpodobně jídlo hlídat. Proč to dělá? Bojí se, že bude o hladu a ještě vám nevěří. A do toho někteří s názorem, že pes si nesmí dovolit zavrčet, štěně potrestají. Ono to ve většině případů možná zabere, někdy napořád, protože se prostě bojí to udělat, někdy na určitou dobu a pak jednou dojde trpělivost a někdy se tím hlídání jídla akorát ještě zhorší, protože se ještě víc bojí, že mu to člověk bude brát a místo budování důvěry vzniká propast.

To samé je s hračkami. U psa můžete snadno vypěstovat hlídání si hraček. Zase je třeba jich mít více, ideálně je vyměňovat za jinou nebo za pamlsky a u toho učit povel "pusť." Někdy reagují vrčením, když je chcete vzít do náruče, nebo nasměrovat jinam. Někdy je to nedůvěra, někdy se mísí trošku s navztekaností, ale tu opět nevyřešíte tím, že odpovíte nadáváním nebo trestem. Lepší je ignorace a naopak v případě nošení do schodů, zvedání do auta a podobně ukázat, že to nic není. Pokud se vzteká, že nemá někam chodit, že nemá něco dělat, ignorovat vztekání a důsledně si stát na svém. Za splnění pochválit. Opět velká část psů by trest nejspíš ustála, ale ne všichni a máte zaděláno na potenciální problém.

Další důležitá věc je, že rotvík si vybírá většinou hlavního páníčka z rodiny a toho nejvíce poslouchá a respektuje. Ten je tam pak od toho, aby řešil případné problémy. U rotvíků nebude fungovat jako u ovčáků a loveckých psů, že si ho dáte někým vycvičit a on bude poslouchat i vás. Nebude. Možná splní naučený povel, ale fungovat s vámi pořádně nikdy nebude. Nebude vás respektovat a bude si dělat, co chce. Páníček je pro něj ten, který s ním pracuje.

Rotvíci potřebují hodně lásky, kopírují více než některá jiná plemena chování páníčka, takže pokud se k nim chová hrubě, budou se tak chovat ke svému okolí. Musí se s nimi zacházet laskavě, v klidu, ale zároveň je třeba důslednost a to hlavně u štěněte a než pes dospěje. Puberta u psích kluků bývá někdy velice náročná. Potřebují motivaci. Špatně snáší hrubou sílu a nátlak.

No a teď k problémům, které mohou vzniknout aneb pár příkladů z praxe

První příklad z praxe je, že pes měl všechno, bylo to páníčků miminko, rozmazlovali ho, spal v posteli a nikdy mu nikdo neublížil. No a tenhle milovaný pes najednou vrčí na páníčka, nebo po něm dokonce vyjede, když si najednou páníček usmyslí, že má jít pejsek z postele dolů, protože chce ustlat. Je z toho hrozné divadlo, psa chtějí utratit, protože za všechnu tu lásku si nevděčník dovolil je kousnout. Divné? Ne, není to divné. Nestačí psa jen rozmazlovat a zahrnovat láskou, on potřebuje i pravidla a ta se mu musí ukázat a také je dodržovat. Důsledná výchova a pravidla jsou prostě základ a bohužel na to přijdou tito páníčci až pozdě a pak už se psa bojí, takže řešit problém nechtějí. Bohužel už se stalo i to, že než se mi známý takových páníčků dovolal, pes už byl uspaný.

Další příklad a tady rovnou použiji příklad psa, který šel přes nás do adopce. Pes chodil na cvičák, na cvičáku si ho chválili, poslouchal tam, fungoval, a tak si páníčci mysleli, že je pejsek vychovaný a úplně v pohodě a při hledání domova mi ho takto i popsali. Přátelský, poslušný pes, který jen občas trochu hlídá děti před psy, jinak naprosto bezproblémový. Tak tento pes byl mimo cvičák ustrašený, nedůvěřivý, šel po cyklistech, občas štípl do návštěvy, jednou do syna, doma se neuměl chovat také vůbec, všechno kousal, po všem skákal, byl nečistotný, prostě katastrofa. Páníčci si mysleli, že chozením na cvičák zodpovědně vychovávají a vedou pejska, ale ten pes neměl vůbec základy výchovy, nevěděl, jak se má chovat. Cvičák rozhodně nenahradí výchovu a socializaci. Fungování na cvičáku neznamená fungování venku a doma. A úplně nejhorší je, když navíc páníček se psem nepracuje sám.

Dalším příkladem je osvojený roční pes, který nebyl socializovaný. Noví majitelé si s ním neporadí a ani nevyhledají pomoc. Pes dospívá, startuje venku na lidi a psy, páníček se ho jen snaží udržet, ale nic ho neučí. Pes je horší a horší. V "lepším" případě se mu povede párkrát někoho sejmout s náhubkem a na světě je pes, ve kterém panuje nedůvěra, který nemá rád lidi a nevěří jim a zároveň zjistil, že má sílu lidi poslat k zemi, a tak to prostě dělá. To je třeba náš azylový Dasty. Se svým člověkem spal v posteli, byl to mazel, hlídal si jídlo, ale to byl jediný problém doma. Než vyšel ven mezi lidi... Jak asi tenhle pes přijme cizího člověka, u kterého se najednou ocitl? Nic moc...

Poslední příklad a v podstatě asi ten úplně nejsmutnější. Jsou to lidé, kteří sice už měli dva nebo tři rotvíky, se kterými neměli problém, ale ten poslední je prý divný, vrčí, kouše, hlídá si jídlo a hračky, venku startuje na lidi a psy... No, a pak to vidíte. Celou cestu od auta pes táhne a panička mu opakuje „netahej, nebo to zmáčknu“. Zjišťujete, že ani jeden z páníčků nezná komunikaci psa, neví, co jsou konejšivé signály. Že panička je nervózní, páníček psa rozmazluje, ale důslednost žádná. Zjistíte, že mají právě ten přístup, že pes si nesmí dovolit hlídat jídlo a tak dále. Dokud kousal páníčka, bylo to v pohodě, jak vyjel na paničku, musel z domu. U dvou psů jim prošlo, že neumí se psem komunikovat, že mu berou jídlo a hračky, že panička si tím dokazuje nadřazenost a navíc nechodili mezi lidi ani psy a ještě mu narvali na krk elektrický obojek. Pes byl první dny jak blázen, čekal ránu, otáčel se, jakmile šel s námi někdo cizí, nebyl schopen ani jít, pořád kontroloval okolí. Hlídal si jídlo i hračky, byl nervózní. Byl problém ve psovi? Ne. Pes se po pár dnech srovnal aspoň částečně a přestal být ze všeho vystresovaný. Našel brzy domov a zanedlouho chodil ven s ostatními psy, mezi lidi, do města, hrál si s hračkami, s páníčkem...

Pes, než zavrčí nebo vystartuje, vydává spoustu signálů, ale lidi se nezajímají a neznají je, přitom by jim to práci se psem usnadnilo a předešli by řadě problémů. Dva psi špatný přístup, ignoraci konejšivých signálů, nervozitu, sahání do jídla a další nesmysly zkousnou, třetí už ale nemusí.

Důležitá je důvěra a vzájemný respekt. Pes opravdu není loutka, která si musí nechat všechno líbit. Pes komunikuje a velice dobře, je jen na člověku, jestli bude komunikaci psa přehlížet a nebo se jí naučí rozumět a bude se svým parťákem komunikovat. Oni nepoužívají slova, mluví tělem. Neumí říct, že se jim něco nelíbí a nebo že je toho už příliš, a tak to dají najevo vrčením. Ano, někdy vrčí, protože se jim něco nechce splnit, ale je to buď nedostatkem motivace nebo nedůsledností.

Tedy když si přinesete domů štěňátko, buďte s ním, je to miminko, které bylo do teď s matkou a sourozenci, samo se bojí. Pracujte na důvěře, místo braní jídla mu jídlo přidejte, nebo krmte z ruky. Ukazujte mu, co po něm chcete, učte ho, chvalte a odměňujte, stůjte si za svými pravidly, buďte důslední, ale spravedliví a nezapomeňte ho zahrnout láskou.

Choďte ven do různých prostředí, socializuje se psy, s lidmi, ve městě, u obchodu, v přírodě. Od mala pracujte na správné chůzi na vodítku, ať se nemusíte pak tahat s 50 kilovým kolosem. Socializovaný a vychovaný pes nepotřebuje extra výcvik, stačí přivolání, nějaké to sedni a aby vydržel sedět a čekat. Výcvik vám psa nevychová a socializaci a výchovu nenahradí. Nikdy.

Doufám, že bude článek aspoň trochu užitečný a pomůže jak pejskům tak páníčkům.

Hanka Doubková – RTW - NAŠE LÁSKA, JEJICH NADĚJE z.s.

Spolek byl založen na podzim roku 2015 jako nezisková organizace. Má za úkol zlepšit život opuštěným, nešťastným a mnohdy i týraným rotvajlerům a jejich křížencům. Tento nelehký úkol zahrnuje velkou spoustu práce - od přijímání psů, přes často nezbytnou převýchovu, veterinární péči, shánění financí na fungování spolku, až po nalezení vhodného domova. Víme, že rotvajleři mají u některých velice špatnou pověst, proto je neméně důležitým úkolem šířit osvětu o tomto mnohdy nepochopeném plemeni. Tito mohutní ochránci jsou často zcela nesprávně označováni jako bojoví, agresivní a do rodiny nevhodní. Po letech práce s nimi víme, že si toto označení nezaslouží. Ovšem špatným přístupem, především hrubou silou lze rotvíka snadno zkazit, na přístup jsou citliví. Správně vedený rotvajler je ten nejvěrnější společník, jakého si jen milovník psů může přát. Naši svěřenci mnohdy odcházejí i do domova s malými dětmi a stávají se nedílnou součástí rodiny. To je vždy ta největší odměna, jakou můžeme za svou práci dostat. Budeme moc rádi, pokud se k naší snaze pomoci těmto hafanům s velkým srdcem připojíte i Vy.

Rotvajlery, kteří hledají nové domovy najdete i zde na PesWebu