Výběr psa pro canisterapii

Publikováno: 6.1.2018
Autor: Monika Posekaná
Foto: Archiv Pessos

Častými dotazy, které se týkají canisterapie - tedy terapie se psy, jsou dotazy ohledně výběru vhodného plemene. Jaký by měl být a nebo naopak neměl budoucí canisterapeut? Je důležitější výběr plemene nebo spíše konkrétního jedince?

Jaké plemeno?

Jsou dva druhy canisterapeutů

1. Majitel má psa a zjistí u něj předpoklady pro canisterapii (CT). Se psem cvičí, složí zkoušky CT a praktikuje. Takový pes může být jakéhokoliv plemene, protože jsme jeho povahu rozvinuli a přizpůsobili. jiní jedinci stejného plemene už tak vhodní být nemusí.

2. Majitel hledá psa pro canisterapii. V tomto případě si vyhledává vhodného psa k určitému účelu a pro ten ho také vede. Pes musí mít předpoklady pro daný cíl.

Vhodné plemeno/pes?

Jsou plemena, která jsou přímo pro tuto "práci" určena, ale není to pravidlem a vždy záleží na individuální povaze jedince. Záleží na tom, co přesně chceme. Chceme polohovat, psa do postele, k dětem, k seniorům, pro autisty... Ve většině knih se dočtete že není vhodné obří plemeno, slintající plemeno nebo chundelaté plemeno. V našem sdružení máme 14ti letou praxi například s mastifem, buldokem, ohařem, labradorem, zlatým retrívrem, kříženci (malými i obřími), kolií, kavalírem, stafordšírským bulteriérem, americkým stafordšírským teriérem, border teriéremjack russel teriérem, ši-tzu nebo i křížencem barzoje. Všechna tato plemena měla velký úspěch u klientů.

Klienta pro psa vybíráme tak, aby byl hlavně pejsek spokojený. Největší úspěch měl mastif Endy, který byl perfektně vycvičený a klienti ho milovali, právě proto, že slintal :-) Dokonce i klienti se strachem ze psů tohoto canisterapeuta preferovali a říkali - "to není pes, ale Endy". Panička mívala po ruce ručník pro psa i klienta. Hyperaktivní ohařka předváděla svá salta mobilním (pohyblivým klientům), těm ležícím pak lehávala klidně pod peřinou.

Nezáleží na plemeni, ale na povaze a včasnému výcviku pro CT. Pro nemobilní děti do postelí je vhodnější malý pes. Střední a větší psi jsou vhodnější zase pro polohování dospělých (ti pak nemají strach, že psa rozmáčknou). U akčních dětí, autistů i agresivních je vhodný velký až obří pes, nebo střední, ale robustní - méně citlivý. K bojácným klientům malý pejsek, ale mé zkušenosti jsou takové, že i obří plemeno je vhodné, pokud je klidné. Chlupaté plemeno je plyšák na pomazlení. Můžeme pejska i sestřihnout, dát tričko.Nezbytné ale je, aby byl pes čistý! 

Nevhodné plemeno/pes?

Všude jsou výjimky a na to musíme brát zřetel. Nelze jasně říci, že jedno plemeno je vhodné a druhé nevhodné. Pes nesmí být agresivní vůči lidem, psům, nesmí být vystresovaný, samotářský ani přehnaně klidný. Ležící spáč se obtížněji motivuje a klient má pocit, že pokud pes leží a nemazlí se aktivně sám, nemá o něj zájem a tím ztrácí zájem i klient. Nepříliš vhodný je také pes který hlídá, pes který nezvládne cizí prostředí a hlavně pes který nemá rád canisterapeutickou "práci".

Výcvik a výchova canisterapeuta

Důlažitá je včasná socializace, výcvik a navykání psů na praxi. Úplně nejlepší je při této práci napodobovací metoda. Vždy, když jdeme ke klientovi, bereme s sebou i štěně, které jen tak pokukuje, obchází místnosti, očuchává a okoukává terén. Zhruba po třech návštěvách, kdy se samozřejmě rozdávají dobrůtky, se samo od sebe začíná zapojovat, napodobuje starší a chce také odměnu. Důležitý je pravidelný výcvik s partou CT, kteří budou se psem pracovat. Tato parta (tým) je tvořena psy a fenami různých plemen a různého stáří, kočkami, případně morčetem, králíkem atd., aby na sebe byli zvyklí a budoucí CT pes reagoval i mezi dalšími zvířaty.

Důležitá – troufám si říci, že nejdůležitější je souhra psa a psovoda. Pokud si nerozumí, není canisterapie zábava, ale stres.

Ralaxování

Relaxování je pro dlouhodobě pracující psy to nejdůležitější. Bez relaxu by nebyla kvalitní práce i po několik let možná. Existují různé druhy relaxování. Někteří psi aktivně odpočívají při běhání, aportování, skákání nebo lovení. Nikdy při této činnosti neklademe velké nároky - je to relax. Jiní psi (hlavně starší) mají raději neaktivní relax - spaní, hlazení, či odpočinek. U našich starších CT rádi relaxujeme masáží.

Stárnutí

Stárnutí je krušná doba, neboť pejsek už nezvládá tolik aktivit. CT mu omezíme a více relaxujeme. Může nastat i období takzvaného důchodu. Pejsek, který je v dobré kondici, má v tomto věku skvělou praxi, dalo by se říci, že CT dělá sám a my jej pouze doprovázíme. Tyto zkušené psy používáme ve školkách na předvádění - pes se předvede, dostane odměnu a odpočívá. Důležitá je v tomto období i strava, vitamíny a hlavně láska. O naše starší CT se staráme hlavně masážemi, ale například i elektroakupunkturou.

Monika Posekaná
Spolek Pessos

Kam dál: 

Výchova psů pro canisterapii

Barunka – můj útulkový canisterapeut

Canisterapie s bulíkem

V hlavní roli Toník

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...