Mezinárodní konference STÁT A OCHRANA ZVÍŘAT
MEZINÁRODNÍ KONFERENCE STÁT A OCHRANA ZVÍŘAT: CO JE TŘEBA ZLEPŠIT
Praha 22. května 2014
Konference se konala v Senátu Parlamentu ČR pod záštitou místopředsedkyně Senátu Miluše Horské a vystoupila na ní řada odborníků a osobností z ČR i ze zahraničí, například prezidentka a zakladatelka Nadace na ochranu zvířat Marcela Lund, známá právnička
a ochránkyně zvířat JUDr. Klára Long Slámová, MVDr. Zbyněk Semerád ze Státní veterinární správy (Odbor ochrany zdraví a pohody zvířat), a řada dalších. Zahraniční hosté přijeli z Belgie, Francie, Španělska a Německa.
Účastníci konference se shodli na tom, že ke zlepšení ochrany zvířat by přispělo zejména:
- přesně stanovit, co je útulek (v zákoně);
- zavést povinné čipování psů + centrální evidenci čipů (ideálně na evropské úrovni, nebo aspoň vzájemně propojené národní evidence);
- posílit pravomoci veterinární správy (v zákoně) – aby mohla opravdu účinně kontrolovat a zasahovat např. v chovech s nekvalitními podmínkami (množírny ad.);
- řešit záchranu zvířat v případě krizových situací (týká se složek IZS).
Účastníci se shodli, že české zákony souvisejíc s ochranou zvířat nejsou úplně špatné, ale problém je v tom, že se důsledně nevyužívají a neaplikují.
Bohužel se jednání nezúčastnil žádný zástupce Ministerstva zemědělství (přestože byli pozváni; nebyli přítomni ani na Kulatém stolu, který se v Senátu konal v předvečer konference), což kritizovali i hosté vystupující v diskusi.
Místopředsedkyně Horská sdělila, že všechny podněty a výstupy osobně předá ministru zemědělství a dohlédne na to, aby jim byla věnována pozornost a nezapadly. „Pevně doufám, že v tom nebyl nějaký záměr, že tu z Mze nikdo nebyl,“ prohlásila v závěrečné řeči Horská.
Dle jejího názoru není u nás stav ochrany zvířat rozhodně uspokojivý – což je ostatně i důvodem, proč se Konference koná. „Záběry týraných zvířat jsou sice mediálně vděčné, ale musíme především hledat řešení,“ zdůraznila Horská.
NEDOSTATKY V ZÁKONECH
Milan Kaucký upozornil na některé mezery nového Občanského zákoníku. Jako příklad paragrafu, který nemá jednoznačných výklad, uvedl § 2906 – krajní nouze. „Vždy je to na individuálním posouzení policisty,“ upozornil. Dále popsal, jak to chodí v praxi – malé obce často nalezená zvířata buď rovnou zabijí (např. je zastřelí myslivci), nebo je odvezou za město a nechají svému osudu. Doporučuje proto každému, kdo najde zvíře a předává ho obci, aby si to nechal nějak potvrdit (v době mobilů není problém takovou situaci zdokumentovat).
Podle Kateřiny Klasnové je třeba, aby existovala zákonná definice útulku. Umožnilo by to kontrolovat veškerá zařízení. „Výrazně by tomu napomohla centrální evidence zvířat v útulcích – to by mohlo i snížit počty útulkových svěřenců,“ je přesvědčená Klasnová. Podle ní je čipování psů závislé na vůli jednotlivých obcí, řada majitelů psů ani neví, jak a kam ho správně nahlásit. Argumenty pro centrální evidenci dle Klasnové jsou: právní jistota pro obce, ekonomičnost (úspora spočívá v možnosti domáhat se škody
a náhrady), efektivnost (péče o zvířata).
V současné době ani není jasné, kolik přesně útulků u nás je – dle údajů Nadace na ochranu zvířat v ČR bylo 139 útulků, realita je ale mnohem vyšší.
Známá právnička Klára Long Slámová upozornila: „Kdo je schopen týrat zvíře, je schopen se násilí dopustit i na člověku – na dítěti, starších lidech, ženách... zkrátka na všech s menší schopností obrany. Násilí na zvířatech by se mělo vyšetřovat stejně důkladně, jako když jde o lidi. Bohužel, i obyčejné krádeže se šetří pečlivěji!“ upozornila dále Slámová, která kritizovala i fakt, že i když zákon umožňuje ukládat trest vězení, není tomu tak a pachatelé obvykle odcházejí od soudu s tresty podmíněnými, nebo dokonce jen alternativními...
Jan Nytra, z Komory veterinární lékařů by rád zákonnou cestou zamezil, aby mohl chovat zvíře člověk, kterému bylo odebráno, dále omezit vlastnictví zvířete člověku, který není svéprávný. Pokud chce někdo vlastnit více zvířat, měl by dokázat svou solventnost. V neposlední řadě se dr. Nytra přimlouvá za zkrácené soudní řízení.
NA MNOŽÍRNY JSOU ÚŘADY KRÁTKÉ
Český právní řád nezná pojem množírna – upozornil MVDr. Zbyněk Semerád, ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Státní veterinární správy. Proto v podstatě nemají možnost je kontrolovat, nebo v nich zasáhnout – mohou se pohybovat jen v určitém rámci svých zákonných možnost. „Uvítali bychom i stanovení přísnějších parametrů na zařízení na chov psů. Pak bychom mohli účinněji kontrolovat podezřelá zařízení,“ vysvětli.
Jediná cesta tedy zřejmě vede přes postihování daňových úniků u množíren (tito lidé si takto načerno vydělají až desítky tisíc měsíčně! Na konferenci byl zmapovaný konkrétní případ). Přítomný Jan Skácel z FÚ – Oddělení daňové kontroly Generálního finančního ředitelství uvítá podněty ohledně možných daňových úniků. „Není to ale tak jednoduché, zabýváme se všemi podněty, ale je to o důkazních prostředcích. Těch podnětů na tento druh úniků není tolik, kolik by jich mohlo být,“ postěžoval si.
NELEGÁLNÍ PŘEVOZY ŠTĚŇAT
Eskalující problém poslední doby – česká štěňata doslova zaplavují okolní země. Převážejí se za nevyhovujících podmínek, nemají povinná očkování, dokumenty, bývají ve špatném zdravotním stranu.
Franck Verger (Francie, na tamním min. zemědělství má na starosti nelegální obchody se zvířaty) informoval. že do Francie se nelegálně ročně doveze 50 tis. štěňat, většinou malé rasy. Velice výnosně se tam prodávají – až za 1 tis. EU, což daleko přesahuje cenu těchto psů v jejich zemi původu. Pan Verger upozornil, že dokumentace těchto psů často neodpovídá požadavkům, nemají očkování, které by měli mít. Ve Francii je dle jeho slov povinné od 4 měsíců jak čipem, tak pasy. Obojí tam má na starosti Veterinární komora. Za profesionálního chovatele se považuje takový, který má více než dva vrhy ročně.
Účastníci se shodli, že nelegálním obchodům štěňat by mohlo zabránit povinné čipování psů, současně uvedené v pasu zvířete. Důležitá je ovšem centrální evidence – nejlépe na evropské úrovni, nebo aspoň pokud možno vzájemně propojené národní evidence.
V ČR je celkem sedm registrů, které spolu nijak nekomunikují. Dokonce ani sami majitelé často neví, že vůbec mají čip registrovat! Ideální by tedy bylo, kdyby rovnou veterinář po aplikaci čipu ho zapsal do evidence.
Birgitt Thiesmann z Vier Pfoten, Německo, která má na starosti kampaň proti nelegálnímu dovozu štěňat sdělila, že čipování je základ úspěšného monitoringu pohybu každého zvířete. Promítla také část filmu, který natočili v množírnách, a také v ČR zachytili prodej štěňat na trhu.
Podle Sophie Duthoit (Vier Pfoten, Belgie) je alarmující, že podle dostupných údajů klesá nelegální dovoz štěňat – a to proto, že podvodníci využívají děr v zákonech a tyto své kšefty legalizovali. „Snažíme se, aby se zlepšila dohledatelnost štěňat, což by umožnil zejména čip uvedený v pase zvířete,“ zdůraznila.
Dr. Semerád z SVS k tématu sdělil, že nelegální vývozy/dovozy veterinární správa nekontroluje – protože jsou prostě nelegální, tudíž o nich nemají jak vědět. „Jediná možnost je represe,“ odpověděl na otázku z publika, jaká je proti tomu možná prevence.
ÚLOHA MÉDIÍ
Řada diskutujících vysoce ocenila úlohu médií při řešení případů týrání – zveřejněním se obvykle věci dají velice rychle do pohybu.
„Policie se často o případy začala zajímat až potom, co o případu informovala média. „Nebýt médií, nedošlo by k postihu pachatele. Ptám se proč? Ty zákony na to máme!“ prohlásila právnička Slámová. Podle ní tak novináři tak suplují práci policie.
„Média jsou největší miláčci, moc si je hýčkáme,“ řekl Jan Nytra, z Komory veterinárních lékařů a popsal případ, kdy došlo k zazdění koček ve sklepě. Až poté, co to novináři zveřejnili, povolalo město stavební firmu, která kočky osvobodila.
Kateřina Kašparová
moderátorka Konference
Video reportáž z konference
POŽADAVKY NA ZMĚNU A DOPLNĚNÍ LEGISLATIVY ČR
Záznam webového přenosu z jednání v Senátu
 |
Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky.Děkujeme Vám |