Začínáme s výcvikem

Publikováno: 1.6.2014
Autor: Přemysl Jaroš
Foto: Petra Knihová, Karolina Kramolišová


Chůze na vodítku

Asi každý majitel čtyřnohého kamaráda by si přál, aby se s ním jeho pejsek při upoutání na vodítko nepřetahoval a nesnažil se ho vláčet tam, kam on chce, ale aby v pohodě a v klidu následoval svého páníčka pokud možno u nohy na prověšeném vodítku.

Ano, tak by to mělo skutečně vypadat, ale realita je bohužel někdy zcela opačná. Pokud vlastníte pejska malého vzrůstu, tak ho hravě přemůžete a přetahovanou vyhrajete, ale se psy větších a velkých plemen většinou nemáte tolik šancí; a pokud jste zrovna dáma drobnější postavy, je to jasně dané – zvítězí pes, který vás dotáhne i přes váš odpor tam, kam on se rozhodl, že půjde.

Abychom se této nepříjemnosti vyvarovali, je vhodné začít pejska zvykat na vodítko co nejdříve, aby pro něho později nebylo jen omezením v pohybu. Proto je dobré už malému štěňátku připínat vodítko a nechat ho pohybovat se s ním klidně na volno, ale aby ho současně tahalo za sebou. Pejsek si tak odmala zvykne, že vodítko patří k běžné součásti jeho života, a neřeší pak tolik to, že ho držíte v ruce (místo toho, že ho tahá za sebou).

I malý pes se musí včas naučit chodit na vodítku

I malý pes se musí včas naučit chodit na vodítku


Učíme k noze

Úplně nejdříve byste měli pejska naučit se přiřadit k noze. I toto učíme pomocí granulek nebo pamlsků. Pejska oslovte, a když se na vás podívá, ukažte mu granulku v ruce – tou ho pak naveďte ke své levé noze. Hned ho pochvalte a odměňte granulí. Několikrát to zopakujte a poté dejte pejskovi volno, aby se tzv. uvolnil, protože se na vás musel celou dobu soustředit, což pro malé štěně představuje dosti náročný výkon. Můžete si s ním třeba pohrát s míčkem i jinou hračkou.

Zpočátku všechna cvičení provádějte v klidném prostředí, třeba doma nebo na zahradě, kde to pejsek dobře zná a neruší ho ostatní vlivy okolí. Později, když už tyto cviky bezpečně zvládá, se postupně přesouvejte do míst z většími vzruchy.

Zde bych chtěl upozornit, že v první fázi vysvětlování cviku na pejska mluvím co možná nejméně, aby se dokázal soustředit na ruku s granulí a nic ostatního ho nerozptylovalo. I povel přidávám později – až v době, kdy už pejsek bezpečně sleduje ruku a přijde za ní k noze.

A hlavně: ve všech těchto částech výcviku má pejsek připnuté vodítko, které tahá za sebou!

A hlavně: ve všech těchto částech výcviku má pejsek připnuté vodítko, které tahá za sebou!


A jdeme (chůze u nohy)

Jakmile pejsek zvládá přiřazení k noze na povel, postupně s ním začněte chodit. Zpočátku odměňte pejska hned, když ujdete třeba jen tři nebo čtyři kroky a on vás následuje. Postupně dobu podání granule prodlužujte, až pejsek dokáže ujít větší vzdálenost. Nezapomínejte ho ovšem při chůzi

nahlas chválit. Chvalte klidným, vyrovnaným hlasem, aby mu bylo jasné, že tak je to dobře. Hlavně pozor – přehnané nadšení pejska rozhodí z koncentrace a může začít kolem vás skotačit, což rozhodně nepotřebujete.

Když toto pejsek zvládá, vezměte do pravé ruky vodítko a do levé granulku – tu držte pejskovi před čumáčkem a jděte. Když pejsek ujde pár kroků, aniž by měl tendenci napínat vodítko, pochvalte ho a odměňte granulí. Pokud by však měl tendenci na vodítku táhnout, řekněte jasné „ne“ a můžete lehce cuknout vodítkem. Jakmile se pejsek opět soustředí na vaši ruku s granulí, tak ho odměňte. Odměna musí přijít co nejdříve po tom, co se pejsek na vás opět soustředí!

Postupně prodlužujte délku chůze na vodítku a též postupně zvedejte ruku s granulkou; granuli ukrývejte v sevřené pěsti. Pokud pejsek dokáže sledovat zavřenou pěst, aniž by na ni skákal a dorážel, odměňte ho. Když vám ale na ruku skáče, počkejte, až se uklidní a přestane, a teprve v ten moment ho odměňte. Zde je nutné správné načasování – pes musí pochopit, že odměna přijde, jen když nebude dotírat na sevřenou ruku s granulí.

Postupem času byste se měli dopracovat k tomu, že už v ruce žádná odměna nebude, ale pejsek na povel k noze se k vám přiřadí a půjde vám v klidu u nohy, aniž by měl tendenci napínat vodítko. Samozřejmě i zde občas podám odměnu a nezapomenu pejska slovně pochválit, když vykoná povel správně.

Samotnému napnutí vodítka se snažím předejít, například včasným oslovení psa, čímž odpoutám jeho pozornost od místa, kam by mě chtěl odtáhnout apod. Pejsek se prostě musí naučit respektovat mě a vědět, že pokud mě bude sledovat, dostaví se odměna.

Každý pejsek je jiný. Některému jde učení rychleji, jinému to trvá o něco déle.


Všechno má svůj čas

Hlavně mějte na paměti, že štěňátko je vlastně něco jako dítě předškolního věku, a proto i nároky na něj musí být přiměřené jeho věku. Nemůžete od čtyřměsíčního štěněte chtít výkony jako od dospělého a zkušeného psa.

Všechno je neustále ve fázi vysvětlování a učení, proto musíte být trpěliví a zbytečně netrestat, když se vám zdá, že cvičení postupuje pomalu. Pokud pejsek něco nezvládá, není to ve většině případů jeho vina, nejspíš jste mu to, co chcete, dostatečně nevysvětlili. Měli byste se zamyslet, zda neděláte někde chybu, popřípadě vyhledat odbornou radu.

Také nesmíte zapomínat, že každý pejsek je jiný, a tak k tomu i přistupovat. Některému jde učení rychleji, jinému to trvá o něco déle. Ale s trpělivostí, vaší radostí z každého pokroku a pozitivní motivací se výsledky dříve či později dostaví.

Foto: Petra Knihová (www.sherak.cz), Karolina Kramolišová

Článek vyšel v časopisu č.4/2013

Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky.

Děkujeme Vám

Kam dál: 

Separační anxieta 

10 nejčastějších projevů chování spojovaných s problémem tzv. dominantního psího jedince

Výcvik štěněte 2. 

Co dělat, když se dva psi poperou

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...