Výmarský ohař – stříbrný lovec

Publikováno: 9.11.2013
Autor: Daniela Šerkopová
Foto: Aneta Jungerová

Výmarský ohař – stříbrný lovec

V dnešním moderním světě jsou i lidé, kteří si pořizují psy jako módní doplňky. „Ocelový“ pes s jantarovýma očima je přitažlivý pro mnoho začínajících pejskařů. Jenomže krása není všechno. Co se skrývá pod stříbrným pláštěm výmarského ohaře?

Je považován za nejstarší čistou rasu německých ohařů. Patří mezi lovecká plemena, přestože je v dnešní době více viděn v městských parcích než jako doprovod myslivců. Vidět ho můžete v krátkosrsté i dlouhosrsté podobě. Často je zaměňován se slovenským hrubosrstým ohařem, který, jak už jeho název napovídá, má hrubší srst stejného zbarvení.

Možná pochází z ČechVýmarský ohař


Jeho historie se bohužel nepodařila nikdy stoprocentně doložit. Existuje několik teorií, jak toto plemeno vzniklo. Jedni tvrdí, že výmarský ohař vznikl již v 16. století z německého ohaře, druzí zase, že to bylo křížením krátkosrstého ohaře, pointra a ulmské dogy. Další teorie mluví o černých barvářích. Nejčastěji zmiňovaná teorie o původu tohoto psa je spojována s velkovévodou Karlem Augustou, který přivezl roku 1824 do Výmaru několik jedinců z Čech.

Pes do lesa


Ještě před deseti lety bylo toto plemeno výhradně drženo myslivci a pro lovectví bylo také šlechtěno. Postupně se ale, snad kvůli vzhledu a povaze, začal výmarský ohař od myslivců a z lesů dostávat k chovatelům do měst, kde je už k vidění velmi často. Podle mého názoru je to pro toto plemeno krok kupředu. Výmarský ohař je velice společenský, potřebuje kontakt s lidmi; chovat ho v kotci mu nedělá dobře už kvůli jeho krátké srsti. Mnozí namítají, že držením v bytě a procházkami v městských parcích se ničí jeho původní využití. Možná kvůli učenlivosti výmarského ohaře se mnoho začínajících chovatelů tohoto plemene dostává pomalými krůčky k lovecké kynologii, a z úplného začátečníka s názorem „mě nikdy nikdo nedonutí běhat za zajícem po poli“, je po pár letech myslivec s loveckým průkazem, trávící veškerý svůj volný čas na poli, v lese, na zkouškách a honech. Možná je to i proto, že dnešní doba nabízí mnoho dost výcvikových táborů, kde pomáhají s loveckým výcvikem i úplným začátečníkům. Jen málokdo po absolvování takové akce nepodlehne kráse práce se psem, nepřijde na chuť „psímu životu“ – vždyť co může být krásnějšího než společné toulky lesem, cvičení, hony… A právě tak se naplní stará pravda, že výmarský ohař je lovecký pes a nejšťastnější je při práci.


Jen pro aktivní lidi


Je třeba počítat s tím, že výmarský ohař je aktivní plemeno. Pokud se jeho majitel rozhodne, že lovecká kynologie není nic pro něj, musí vymyslet jinou aktivitu jak psa zabavit. Půlhodinová procházka v městském parku na vodítku mu určitě stačit nebude. Jeho nevybitá energie se pak odrazí v povaze, v poslušnosti, přesněji řečeno v neposlušnosti, odskákat to může i vybavení bytu. Vzhledem k jeho všestrannosti existuje mnoho variant, jak výmarského ohaře zabavit. Je vhodný na agility, dogtreking, canicross, ale postačí mu i vyjížďky na kole, in-line bruslích nebo obyčejné pravidelné, ale dlouhé procházky.

Výmarský ohařCitlivý i tvrdohlavý


Výmarský ohař je citlivé plemeno, ale je i ukázkovým příkladem tvrdohlavosti. Výchova tohoto psa rozhodně není snadnou záležitostí. Výmar nesnese hrubé zacházení, ale zároveň vám na něj nebudou stačit ani pamlsky. Ve výchově je nejdůležitější trvat na důslednosti a na přestupky i požadované chování vždy adekvátně reagovat. Při nesprávné výchově se z výmara může stát vůdce smečky, který dává svou nadřazenost najevo vrčením, štěkáním, v krajním případě i kousnutím. Pokud se rozhodnete pro pořízení psa tohoto krásného plemene, určitě navštivte několik chovatelů, proberte s nimi veškeré vaše dotazy a možnosti a pak teprve učiňte definitivní rozhodnutí – výmarský ohař opravdu není pro každého.


Naše první fenka Becky letos v červnu oslavila 10 let. Právě tato fenka odstartovala naši roli chovatelů, odchovali jsme na ní dva vrhy a na její dceři jeden. Chováme také maďarské ohaře, na kterých jsme odchovali též tři vrhy. Nyní vlastníme pět psů – tři výmarské ohaře a dva maďarské ohaře – všechny doma v obýváku. Se všemi děláme lovecký výcvik, i když pouze okrajově, více to jsou společníci na procházky a výlety. Ohaři nám učarovali a myslím, že tento druh psů, díky své povaze, vzhledu a pracovitosti, po našem boku zůstane až do konce života.
www.pankrackyvrsicek.com

Dlouhosrstý výmarský ohař

Mnohem méně známá varianta pochází z krátkosrstého příbuzného. Poprvé byl oficiálně vystaven v Hannoveru v roce 1879, v Americe ho Kennel klub uznal až v roce 1951. Do Čech byl první dlouhosrstý výmarák přivezen v roce 1966.
Jeho srst vyžaduje pochopitelně více péče. Je rovněž výborným loveckým psem a potřebuje dostatek pohybu a činnosti, rád plave.

Článek vyšel v časopisu č.2/2012

Více o plemeni se dozvíte zde  

Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky.

Děkujeme Vám

Kam dál: 

Nejste náhodou i vy množitel (psů)?

Boxer - pes s kouzlem osobnosti

Bezdůvodné usmrcení zvířete / Bezprostřední ohrožení člověka zvířetem

Senioři v útulcích

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...