Zlatý retriever

Publikováno: 30.10.2013
Autor: Aneta Jungerová
Foto: Aneta Jungerová

Říká se mu „zlaťák“ a patří k nejznámějším a nejoblíbenějším psům. Nejčastěji má přezdívku „hodný rodinný pes“. Zajímavé… Proč? Snad každý pejskař se už na procházce setkal s tím, že to byl právě zlatý retrívr, který zaútočil na jeho psa jako první (o nedávném případu napadení bulteriéra právě retrívrem. Seznámíme se proto s tímto psem i jinak, než jak se o něm dosud v médiích píše.

Zlatý retrívr a plyšová hračkaGolden retriever – opravdu zlatý pes?

Když potká maminka na procházce s dětmi retrívra, nemá potřebu své ratolesti chránit svým tělem, jak to běžně vídáme u jiných plemen psů. Retrívr je v podvědomí lidí zapsán jako hodný pes. Přitom skoro nepozorovaně roste napadení psů, a dokonce i lidí, právě ze strany zlatých „dobráků“! Za poslední dobu jsme slyšeli opravdu nespočet příběhů a vyhrocených situací, kde dominoval právě zlatý či labradorský retrívr, a nehrál zrovna roli hodného hrdiny. Pro média samozřejmě není vzhledem mírumilovný pes zajímavým tématem, takže se o tom moc nemluví, a hlavně se to ani moc neřeší.

Proč se mění povaha psů?


Tomuto plemeni paradoxně velmi ublížila právě jeho pověst mírumilovného psa. Jakmile někdo uvažoval o pořízení svého prvního psa, volba padla většinou na retrívra. Chytrý, hodný, snadno vycvičitelný a bezproblémový pes. Lidé si ale bohužel neuvědomují, že i hodný a chytrý pes potřebuje důslednou a pevnou ruku a minimálně základní poslušnost a řád. Retrívři jsou velcí a silní psi, kteří vám velmi rychle přerostou přes hlavu, a než si stačíte uvědomit, co se vlastně děje, je už většinou pozdě. Jejich výchova se nesmí podceňovat jen proto, že jsou krásní a údajně hodní.

Povinné zkoušky povahy


Dnešní pověst plemene má také zásluhu na tom, že lidé ani pořádně nerozeznají retrívra, natož aby řešili, jestli je to opravdový retrívr, a ne jen jeho kopie bez průkazu původu. Každé plemeno má určité podmínky, za kterých je jedinec uchovněn. Pokud mají rodiče štěněte průkaz původu a jejich štěňata ne, znamená to, že jejich rodiče nesplnili podmínku pro uchovnění a měli by být z chovu vyřazeni. U retrívrů je jednou z těchto podmínek zkouška OVVR (ověření vlohových vlastností retrívrů), kde retrívři podstupují i povahový test. Bohužel byla jsem svědkem i toho, že u povahových testů prošel agresivní a nevyrovnaný pes, protože rozhodčí nedával pozor a některé věci i záměrně přehlédl.
U psů bez průkazu původu se žádné zkoušky ani testy nedělají, proto pes sice může vypadat jako retrívr, ale povahu může mít úplně jinou.

Zlatý retrívr

Milovník vody a sportu


Retrívři milují vodu a vše, co mohou nosit v tlamě. Jsou řazeni mezi „přinašeče“, protože byli šlechtěni zejména k dohledání a přinesení zvěře, a to nejen z vody. Retrívři budou ochotně absolvovat lovecký výcvik a také je velmi baví „working testy“, což je speciální sport přímo pro retrívry, jehož kolébkou je Anglie. Původním úmyslem byl aktivní výcvik retrívrů mimo loveckou sezonu, aby psi zůstali v kondici.
Working testy jsou pouze pro psy s průkazem původu a základním prvkem je aportování s dummy (= náhražka zvěře, používá se pro nácvik aportu loveckých psů). Soutěží se ve čtyřech výkonnostních kategoriích – E, L, M, S. V České republice se tomuto sportu věnují některé „cvičáky“ a jsou i speciální výcvikové tábory, kam mohou i úplní začátečníci.
Plemeno retrívrů má také svojí pracovní linii, které se říká „field trial“. Trialoví retrívři jsou vzhledově i povahově jiní než klasické „show“ (výstavní) linie. Na výstavách sice moc nebodují, ale zato v práci jsou neocenitelní. Retrívři se ale mohou věnovat i dalším aktivitám, jako je coursing, agility, záchranařina či tímto plemenem velmi oblíbená canisterapie. Platí však jedno zásadní pravidlo: vše se musí dělat s mírou a s přihlédnutím na zdraví retrívra, proto je nejlepší začínat s větší aktivitou až po vývinu.

Zlatý retrívr


JAK VZNIKL


Vyšlechtěn byl v 19. století ve Velké Británii. Lord Tweedmouth zkřížil žlutého retrívra, který se narodil ve vrhu černých retrívrů, a dnes již neexistujícího tweedového vodního španěla, později také irského setra a bloodhounda. V chovu a šlechtění pokračovali vikomt Harcout (první vystavovatel tohoto plemene) a paní Charlesworthová. Plemeno žlutých retrívrů bylo uznáno roku 1903 v Kennel klubu. Jméno Zlatý retrívr bylo oficiálně přijato až roku 1920, předtím se používal přívlastek žlutý nebo ruský.

POVAHA


Obecně klidný a přátelský, má rád společnost lidí a jiných psů. Je velmi hravý až do stáří. Má dobré plavecké schopnosti a hustou nepromokavou srst, což se skvěle hodí při lovu kachen. Často se používá jako canisterapeutický a asistenční pes. Je poslušný, inteligentní a snadno vycvičitelný. Bývá milý a přátelský i k dětem.
Má dobré předpoklady být velmi příjemným společníkem člověka, ale hodně záleží na tom, zda byl coby štěně a dorostenec správně socializován a vychován!

STANDARD


Výška: pes 56–61 cm, fena 51–56 cm.
Váha: 27–36 kg.
Srst: hustá, hladká nebo mírně zvlněná.
Barva: zlatá nebo smetanová.

NEMOCI


„Zlaťáci“ mají sklon především k dysplazii kyčelních kloubů a loktů, nadváze, zánětům střev a očí. Ve stáří často přicházejí o sluch.

Článek vyšel v časopisu č.1/2012

Více o plemeni se dozvíte zde 
 

Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky.

Děkujeme Vám

Kam dál: 

Výmarský ohař – stříbrný lovec

Labradorský retrívr

Louisianský leopardí pes

Výběr psa do rodiny

Probíhající sbírky

všechny články z této rubriky...