Pudl - nadšený společník
Ač je lidmi často vnímán jako načančaná fiflenka, ve skutečnosti je to veselý, přátelský a temperamentní pes. A hlavně všestranný: je to oddaný mazlík, který s páníčkem lenoší na gauči, i vášnivý sportovec – agility, flybool, dogdancing... vše zvládá s nadšením. Miluje svou lidskou smečku, chrání si ji a nedá na ni dopustit. Je to ideální pes ke všem věkovým kategoriím a každému se přizpůsobí. K nejznámějším obdivovatelům pudla patřil skladatel Beethoven, který na smrt svého miláčka napsal elegii.
Původem lovecký pes
Je jedním z nejstarších psích plemen na světě, ale jeho původ není zcela jasný. Odhaduje se, že vznikl v 16. století křížením pasteveckých a loveckých psů. Využíván byl hlavně k práci ve vodě. Jeho obliba rychle rostla, svého pána doprovázel nadšeně na lov i do společnosti, měli ho bohatí i chudí. Postupně přestal být loveckým psem a změnil se v pokojového společníka. První standard byl uznán v Německu v roce 1904 a popsal velkého a trpasličího pudla. V roce 1936 přibyl malý, varianta toy až v roce 1984. U nás vznikl Klub pěstitelů a přátel pudlíků v roce 1935.
Je velmi inteligentní
Je hravý, chytrý a rád se učí novým věcem, je tedy velmi snadné ho vycvičit. Miluje dlouhé procházky a výlety. „Nutno ale vzít v potaz, že povaha je z části daná geneticky a velkou měrou psa formuje jeho majitel. Střední pudl je velmi sportovní, ale i disciplinovaný (v restauraci tiše sedí pod stolem, dokud páníčkové neřeknou, že se odchází). Naši apricoti mají hodně temperamentu, jsou však absolutně nekonfliktní, bezproblémoví při cestách jakýmkoliv dopravním prostředkem,“ uvádí dlouholetá chovatelka pudlů Smyčková, jejíž pudlíci dokonce složili na výbornou zkoušky z poslušnosti. „Pro běžné soužití stačí úplně normální poslušnost – aby pes neobtěžoval své okolí a neublížil sám sobě,“ dodává.
„Pudl vyhoví ve všech požadavcích svému majiteli. Kdo chce pejska jen jako mazlíka – pudlík s ním bude sedět třeba celý den na gauči a oddaně k němu vzhlížet. Kdo chce krasavce na výstavu – skvělé! Pudl se rád krášlí, předvádí a vzhlíží v zrcadle, zkrátka ideální manekýn. Nikdy nepropadá depresi či chmurám, všechno vítá s nadšením. Miluji pudlí veselost, radost z čehokoliv co si pro ně vymyslím, nadšení pro život a stejně tak jejich oddanost, přátelství a neutuchající lásku a dobrou náladu,“ doplňuje další zkušená chovatelka Plisková.
Spousta pudlů jsou aktivní sportovci. „Znám pudly, kteří s velkým úspěchem splnili ty nejnáročnější zkoušky obedience, znám pudly záchranáře a dokonce i jednoho jako lavinového psa. Všechno je baví. Laskavým přístupem a trpělivostí lze s nimi dosáhnout záhy mimořádných výsledků ve výchově i v nácviku různých dovedností,“ dodává Plisková.
Čím krmit
S krmením nejsou sebemenší problémy, je na majiteli, jestli zvolí koupené granule či konzervy, nebo bude stravu připravovat doma. Vzhledem k dlouhé srsti, která stále odrůstá, měl by být pro dobrou kondici srsti vyšší podíl tuku v krmení než u jiných plemen.
Česací pes
Veřejnost se bohužel často setkává s „pouliční“ napodobeninou – většinou jsou to tzv. bezpapíroví psi – a tak pudl opravdu nemá vypadat! V prvé řadě jeho dlouhá srst vyžaduje pravidelnou péči majitele a návštěvu psího salonu. „Pravidelně ošetřovaná srst u pudla vytváří dojem načechraného jemného obláčku srsti. Ze všeho nejvíc připomíná udržovaný pudl roztomilou nadýchanou hračku,“ popisuje Plisková. Chovatelka je přesvědčená, že péče o jiná plemena není snadnější: „Krátkosrstá plemena pravidelně sezónně línají a odstranit krátké zapíchnuté chloupky z koberců nebo čalounění není vždy snadné. U pudla tato nepříjemnost odpadá – nemá pesíky a podsadu, jeho srst je velmi podobná lidskému vlasu a nelíná. Samozřejmě, že také mění srst a vypadávají mu chloupky, jenže díky kadeřavé struktuře srsti se neválejí po podlaze v chuchvalcích, ale zůstávají zachyceny v srsti a jsou pak vyčesány. Stejně tak po sobě pes nenechá chlupatý otisk na sedačce.“
Péče o srst není tak složitá, jak by se laikovi mohlo zdát, potvrzuje i chovatelka Smyčková: „Pochopitelně, chceme-li mít psa ve špičkové výstavní kondici, je nutná péče intenzivnější. Ale pro běžný život to rozhodně náročné není – a pudlík to vrátí pěkným vzhledem.“
ZDRAVÍ
Je to pes s pevným zdravím, vyvinutou kostrou a dobře osvalený – to vše vychází z jeho historického vývoje, kdy sloužil jako lovecký pes specializovaný na vodní ptactvo. Zde je i původ husté kadeřavé srsti, která psa chránila před prochlazením.
Pudlové obvykle netrpí závažnými nemocemi. Pro zařazení do chovu se vyžaduje vyšetření na luxaci patel a zodpovědný chovatel má své chovné jedince vyšetřené i na komplex očních chorob.
4 VELIKOSTI
velký (královský) 45-60 cm
střední 35-45 cm
trpasličí 28-35 cm
toy 24-28 cm
6 BAREV
Zajímavé je, že barevné variety se odrazí i v povaze:
• bílý pudl je aristokrat, je rád obdivován a hned tak si s někým nezadá
• černý je nabitý energií, srší dobrou náladou, miluje jakoukoliv činnost, je neúnavný a velmi vhodný pro veškeré psí sporty
• hnědý svou nádhernou povahou dokáže člověku až zlomit srdce a kdo měl jednou hnědého pudla, již nikdy si nepořídí jinou barvu
• stříbrný pudlík nade vše miluje svého pána a je na něm velmi závislý
• aprikoti a červení jsou plni temperamentu a vzrušivější než ostatní barevné varianty.
ZKUŠENOSTI CHOVATELEK
Renata Smyčková, CHS YTANER, www.ytaner.cz
Pudla jsem nikdy nechtěla
Její chovatelská stanice Ytaner slaví letos už 35 let existence! Měla prý štěstí na „zakladatelku chovu“ – tedy svoji první chovnou fenku. Byla to střední apricot pudlice, a tomuto rázu pudla se věnuje dodnes. V současnosti má doma už svou osmou generaci – fenku Ó,Manon! Aurea Ytaner (Interchampion, Champ. CZ, SK, A, D, PL, Lux, Grandchampion CZ, Junior World Winter...) a na jaro plánuje její poslední vrh. Ženich přiletí z Finska a Renata by si přála z tohoto spojení alespoň jednu holčičku, aby měla pokračovatelku chovu.
První pudlici (černá trpasličí – nikdy jsem však na ní nechovala) jsem dostala spíš náhodou – ještě v době gymnaziálních let. Pudla jsem přitom nikdy nechtěla – přišel mi jako nafintěná figurka. Inklinovala jsem spíš k teriérům. Maminka ale vydala jednoznačné rozhodnutí – buď pudlík, nebo nic (asi se, chuděra, domnívala, že řeknu „tak to radši nic“). Ale už první fenka mě svojí povahou překvapila. Dostala se ke mně ve čtyřech měsících z velmi neutěšených podmínek. Byla hodně bázlivá a nedůvěřivá. Ale brzy jsem musela uznat, že je to ideální pejsek do města. A tak jsem po třech letech začala uvažovat o koupi pudla kvalitního s perspektivou účasti na výstavách. Volba padla na středního pudla v tehdy velmi vzácné barvě apricot. A měla jsem velké štěstí. Arinka (Ariadne z Modré ovečky) se stala první interšampionkou z českého chovu.
Takže s jinými plemeny nemáte zkušenost?
V dětství jsem „kamarádila“ s erdelteriéry mého strýce. Od mých přátel znám soužití s kníračem, jorkšírem, kokrem i jezevčíkem. Jasně, pro každého je ten jeho nej, ale já jsem o změně plemene nikdy neuvažovala. Stříhání může někomu přijít jako práce navíc, ale má to výhodu, že každý majitel může rozhodnout, jak bude jeho pudlík vypadat.
Scházíte se s jinými majiteli?
Jezdíme po mnoha výstavách, a to je vždy setkání přátel (pravda, někdy to sice není úplně přátelské – ale taková je realita a je velmi jednoduché ty nevraživé pohledy ignorovat). Občas vyrazíme s majiteli Ytanerčat na soukromý výlet, a to je pak velká legrace!
Petra Ulrichová Plisková, CHS: Earl’s legend, www.earls-legend.cz
Preferuji zdraví a dobrou povahu před krásou
Mezi pudlíky se doslova narodila – vyrůstala v prostředí CHS své matky. Letos oslaví její CHS 10 let. Odchovala už mnoho šampionů, multišampionů a interšampionů. Specializuje se na ráz toy a částečně i na trpasličí pudly. Působí i jako rozhodčí na výstavách.
Tomuto úžasnému plemenu jsem propadla už jako dítě. Za 10 let jsem ve své CHS odchovala 21 šampionů , za což velmi vděčím jejich majitelům za prezentaci, nemalé úsilí a čas, věnovaný péči a přípravě psů k výstavám. Krédem mé stanice je ZDRAVÍ a CHARAKTER. Před exteriérem preferuji zdravý odchov a přátelskou příjemnou povahu psa, vždyť k čemu je překrásný pes, když se s ním pro jeho povahu nedá žít! A mým záměrem je, aby majitelé mých odchovů měli doma přátelského zdravého společníka. To, že se k pevnému zdraví a skvělé povaze druží i krásný exteriér, je velkou odměnou za mou chovatelskou práci.
Jak si vybíráte psy a feny pro krytí?
Chov není možný bez „přílivu“ nové nepříbuzné krve. Spolupracuji se špičkovými zahraničními chovatelskými stanicemi, mám několik mimořádných importů z těch nejprestižnějších stanic nejen z Evropy. Mým nejvzdálenejším importem je stříbrný trpasličí pejsek dovezený až z Austrálie z velmi úspěšné CHS Hythere. Kromě importu kvalitních jedinců využívám ve své chovatelské strategii i možnosti zahraničních krytí. Snažím se, aby rodokmeny mých odchovů byly jedinečné, nepříbuzné českému chovu a aby byly přínosem plemeni. Velkou odměnou za mou chovatelskou práci je zájem zahraničních chovatelů, mé odchovy můžete najít po celé Evropě, včetně kolébky plemene ve Francii.
Máte zkušenost i s jinými plemeny?
Ano, jsem majitelkou (jako chovatelka se necítím – uskutečnili jsme jeden vrh) čtyř nádherných ušlechtilých barzojů – ruských chrtů. Nezapřou, že mají šlechtický původ a že provázeli ruskou carskou rodinu (což se tomuto plemeni málem stalo osudným, současně s vyvražděním carské rodiny byli téměř vyvražděni i barzojové), jsou to psi s velkým srdcem. Ovšem barzoj odchovaný mezi pudlíky svou aristokratickou vznešenost kamsi odložil a pokusil se stát pudlíkem. Jen se nedá očekávat, že by se se stejně neutuchajícím nadšením zúčastňoval všech skopičin.
Nevím, jak lze změřit psí inteligenci, ale na žebříčku chytrosti je pudl hned na druhém místě za border kolií. Je schopen se naučit neuvěřitelné kousky a ty pak předvádět k pobavení sebe a svého okolí. Kdo chce veselého psa, měl by si pořídit pudla .
Text: Kateřina Kašparová
Foto: Renata Smyčková, Alena Portešová (www.royal-lily.com, www.photo.royal-lily.com)
Článek vyšel v časopisu č.2/2013
 |
Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky.Děkujeme Vám |
Kam dál:Pudl - atlas plemenČivava - minipes s maxisrdcemFakta o vrazíchVýcvik štěněte 2.Senioři v útulcích |
