Čivava - minipes s maxisrdcem

Publikováno: 17.2.2014
Autor: Kateřina Kašparová
Foto: Aneta Hnyková, Aneta Jungerová, Jiří Křišťál

Nejmenší psí plemeno na světě získalo jméno od mexického státu Chihuahua, kde byl poprvé doložen jeho výskyt. Miluje lidi a páníček je pro něj doslova středobodem vesmíru. Čivava je ostražitý, srdnatý, a současně velmi roztomilý pejsek. Nerad žije sám, nejlépe je mu ve smečce dalších čivavích kamarádů. U nás je to velmi oblíbené plemeno – žijí zde doslova tisíce čivav (jen loni bylo odchováno tisíc štěňátek z přibližně 350 vrhů).


Čivava v číslech


Čivavy a jejich vlastnostiČivavy se dožívají až dvaceti let (obecně platí: čím menší pes, tím delší život). Dospělý pes by měl vážit mezi 1,5–2,5 kilogramy.
Psí unikát
Čivavy se rodí s neúplně vyvinutou lebkou – tento jev se nazývá fontanela a můžeme ho spatřit pouze u tohoto plemene.
Srst
Jsou dlouhosrsté a krátkosrsté varianty. Barva srsti může být libovolná.
Ochránce zemřelých indiánů
Podle archeologických nálezů bylo toto plemeno chováno indiánskými kmeny Aztéků, Mayů a Toltéků k náboženským účelům. Psi byli po smrti náčelníka kmene rituálně zabiti a pohřbeni spolu s ním, aby ho chránili na cestě do světa duchů.
Čivavy u nás
Úplně první čivavu do tehdejšího Československa dovezla v roce 1971 Jitka Pacltová. Byla to krátkosrstá fenka, čokoládově hnědá s pálením, od chovatelky z USA. První dlouhosrstou čivavu pak dovezli z Německa manželé Serbusovi roce 1976.
Dva kluby
V současnosti u nás fungují dva chovatelské kluby čivav a každý má jiné podmínky pro uchovnění. „Klub chovatelů čivav a naháčů“ (www.civavyanahaci.com) vznikl už v roce 1978, nový „Chihuahua klub“ (www.chihuahuaklub.eu) v roce 2008.
Zjednodušeně se dá říci, že „starší“ klub má o něco přísnější podmínky k chovu čivav a také obtížnější podmínky pro získání titulu Klubový šampion. Jednotlivé rozdíly najdete na webech obou klubů a sami se můžete rozhodnout, který klub vám vyhovuje víc. Seznámíme vás s názory a zkušenostmi představitelů obou klubů.

RADY OD CHOVATELKY – Klub chovatelů čivav a naháčů


Lenka Svobodová, CHS Z Jenštejnské bašty, chihuahua.wbs.cz
Hlavní poradkyně chovu „Klubu chovatelů čivav a naháčů“ a jedna z prvních chovatelských stanic v ČR. Pyšnit se může mnoha úspěchy – nejvíc určitě „Světovým vítězem“, který je současně prvním a prozatím i jediným u nás. Získal ho v roce 1990 její dlouhosrstý pes Bodie z Jenštejnské bašty. První čivavu si pořídila před 27 lety.

Čivava mě oslovila svojí velikostí – vlastně malostí, variabilitou v barvě, délkou srsti a super povahou. Je skutečně jen pár plemen, kde je jak dlouhosrstá, tak krátkosrstá varianta (např. jezevčíci, kolie ad.), ale tam si zase nemůžete hrát s barvou srsti. Čivava může mít jakoukoliv barvu a jejich kombinace, jen ne MERLE barvu, ta je standardem zakázána!


Máte zkušenost i s jinými plemeny a můžete srovnat?
Než jsem si pořídila čivavu, měla jsem briarda, basetku, šit-zu, bulmastifky, bearded kolii, čau-čau, nalezenou německou ovčačku, nalezence jezevčíka, a jako poslední velkou fenku jsem měla středoasiatku – coby ochranku našich čivavek. Ta nás před měsícem opustila – a čivavy ji stále na zahradě vyhlížejí. Asi jsem divná, ale každé vyjmenované plemeno bylo úžasné a s čivavou nesrovnatelné. Čivava je ideální i do paneláku.

Čivavy očima chovatelky Lenky Svobodové


Jak byste popsala čivavu z hlediska povahy?
Čivava je pidi pes se srdíčkem – a bohužel i občas myšlením – velkého psa. Když se správně vede, je to úžasný společník, ale jako u každého plemene se i čivava dá zkazit = rozmazlit. S tím, že když neposlouchá, zvládne ji díky její váze i důchodce či dítě.
Povaha je různá, jako u lidí, jak jsou drobné, tak jsou temperamentní, asi méně než jorkšír, ale to je skutečně kus od kusu. Některá čivavka nezaštěká a nezaštěká, no a jiná zase tlamičku nezavře. To je genetika, ale i výchova.


Na jaké nemoci nejvíc trpí?
Jako každé malé plemeno na luxaci patel a občas i na srdíčko. Ale musím říct, že u čivav s PP, alespoň v našem Klubu, jsem neviděla skutečně špatné pately hodně dlouho. Hodně chovatelů již nechává své chovné pejsky na pately vyšetřovat, což je chvályhodné.
I takto malý pejsek by měl mít aspoň minimální výchovu, nebo myslíte, že je to zbytečné? A jak snadno se dá cvičit?
No, minimálně řádné přivolání. Odložení je zbytečné – jakmile někde před krámem odložíte čivavku, tak ji někdo zcizí. Každá čivava je schopná výcviku, ostatně jako každý pes. Jen jí nesmí cvičení nudit. Není to německý ovčák, který může cvik opakovat xkrát. S čivavou se dá tančit i cvičit agility. Prostě všestranný pes. Není to chrt, který bude blahem bez sebe, že může běžet u kola. Čivava se vyběhá na zahradě i v bytě – proběhne fofrem několikrát pokoje a je spokojená. Na kolo patří do košíčku, kde může dělat páníčkovi „navigátora“.


Jak se správně o tyto psy pečuje? Vyžadují něco zvláštního?
Každému říkám, že čivava je pes jako každý jiný, jen malý. Granule pro malá plemena plus vodu neustále k dispozici. Když mají krmení stále, tak se nepřejídají. Nyní určitě výcvikářům vstávají vlasy na hlavě – ti vlastně cvičí na základě jídla – když bude pes bohatě nažraný, tak se špatně motivuje. Já prostě necvičím, já čivavky učím.


Je rozdíl v péči o krátkou a dlouhou srst? Samozřejmě kromě péče o srst – myslím spíš jiné krmení, nároky na teplo…
Každá čivava miluje teplíčko. Krátkosrstá je pochopitelně choulostivější na teplo než dlouhosrstá, ale to se zase dá nahradit kabátkem, slušivou bundičkou či svetříkem. Dokud jsem chovala jen dlouhosrsté čivavy, tak jsem žádné oblečky nepoužívala – když se čivava klepe, šup s ní pod bundu. No ale kraťaskové jsou prostě choulostivější, takže svetřík neuškodí – když mrzne! Dokud jakýkoliv pes běhá, tak se celkem zahřívá, horší je stav, kdy panička klábosí s kamarádkou a pes útrpně sedí a klepe se zimou.

Krmení stejné. Rozdíl je v koupání – dlouhosrstá déle schne, já vždy říkám: tři dny v teple.


Mladé slečny (zejména známé osobnosti) je rády nosí v kabelkách – třeba i na večerní akce. Předpokládám, že to není zrovna ideální pro pejsky, co na to říkáte?
Já také čivavu nosím v psí kabelce, když jdu do restaurace či na nějakou schůzku, je to ideální, nikoho nedráždící přeprava. Horší je nosit pejsky na hlučná místa, mají přece jen lepší sluch než lidi. No ale asi záleží na tom, jak si pes zvykne. Třeba když se jdu podívat na novoroční ohňostroj v Praze, vidím, že si tam lidi s sebou vodí psy, a při ranách, kdy se lidem klepou nohavice, pejsci ani nehnou brvou… Přesto si myslím, že to je týrání, tahat psy do hlučných, zakouřených míst.
Bohužel zrovna čivavy patří k těm oblíbeným pejskům, kteří jsou terčem zájmu množitelů…
Máte pravdu, že po reklamě s čivavami se roztrhl pytel s chovem, zejména bez PP. Kdo chová standardní čivavy – tudíž maximálně do 3 kg velké, ví, že není každý vrh bez problému. Tito „velkochovatelé“ většinou chovají na větších zvířatech – ta lépe rodí, ale pak se nový páníček moc diví, co mu to narostlo z tak malého, krásného štěňátka. Chválabohu už ten hlad po jakékoliv čivavě opadává, a tak se snad dočkáme opět jen chovatelů, kteří chovají jen z lásky k pejskům, a ne k penězům!


Pro koho se hodí?
Čivava je ideální k mladému, střednímu i staršímu majiteli, který má rád zvířata, jen ne k malým dětem, které by čivavu láskou umučily. Samozřejmě že záleží na výchově rodičů. Já jsem si první čivavu pořídila, když jsem měla tříletého a měsíčního syna, a nikdy se nestalo, že by čivavku nějak usurpovali, naopak se navzájem milovali. Ale bylo nastaveno pravidlo, že dítě si hraje s čivavou zásadně vsedě na zemi.

Pozor, nezašlápnout!
Další pravidlo pro všechny nové a nezkušené majitele malých pejsků – než štěně odroste a pobere zkušenosti – šoupejte nohy, tak ho nezašlápnete. Pozor na přibouchnutí dveří, mohlo by tam být štěně… prostě je to malé a křehké. Jakmile čivava dosáhne dospělosti a rozumu, hravě noze uhne, protáhne se kolem futra, a žádná škoda na zvířeti nevzniká.


RADY OD CHOVATELE – Chihuahua klub


RADY OD CHOVATELE – Chihuahua klubJiří Křišťál, CHS Pod Měndou, www.podmendou1.estranky.cz
Předseda „Chihuahua klubu“ chová čivavy 26 let a za tu dobu jeho pejsci získali už hodně Junior šampionů, Šampionů i C.I.B.

Získali si mě povahou, vitalitou, velikostí, různorodostí barev, srsti, nevypočitatelností v chovu.


Jak byste popsal čivavu z hlediska povahy?
Je to malý sebevědomý hrdina i miláček současně.
Jsou sice hodně malí, ale aspoň minimální výchovu by měli mít, nebo to není potřeba?
U nás doma moc výchovy nepochytí, ale základ, přivolání a chůze na vodítku, je nutností. Mnoho jedinců plemene čivava bravurně zvládá i agility.


Jak se správně o tyto psy pečuje?
Samozřejmě se jedná o pejska do bytu. Jinak vše jako u ostatních plemen s přihlédnutím k jejich velikosti.


Co v zimě – potřebují opravdu oblečky, nebo je to jen zpovykanost paniček?
Pokud jsou ve formě a pobyt venku je baví, vydrží venku bez újmy bez oblečku i ty největší zimy. Ale na druhou stranu šikovné oblečky čivkám sednou.

Čivavy pohledem chovatele Jiřího Křišťála


Co říkáte na módu nošení těchto pejsků do společnosti – například v dámských kabelkách?
Je řada čivavích jedinců, kteří si v nošení v taškách přímo libují. Takže pokud je přání páníčka v souladu s naturelem jedince, tak proč ne. Také kolik plemen si toto může dovolit?

Článek vyšel v časopisu č.6/2012 

Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky.

Děkujeme Vám

Kam dál: 

Ztratil se nám pes! 

Saluki - lovec aristokrat

Jezevčík - společenský paličák a lovec

Senioři v útulcích

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...