Narušené mateřské chování

Publikováno: 11.5.2023
Autor: MVDr. Hana Žertová
Foto: Archiv MVDr. Hana Žertová, archiv PesWeb

Ne všechny feny jsou dobrými matkami, jiné naopak s nadšením přitulí i mláďata jiných druhů. Co bývá příčinou poruch mateřského chování?

Ani po úspěšném zabřeznutí fenky, po dvou měsících napjatého čekání a po zdárně dokončeném porodu nemusí být vyhráno. Některé matky jsou přehnaně nervózní a zraňují nebo požírají vlastní mláďata. Toto chování vykazují divoká i domestikovaná zvířata. U zvířat ve volné přírodě se usuzuje, že se matka snaží přizpůsobit velikost vrhu podmínkám prostředí a bohatosti zdroje potravy. Dalším důvodem tohoto z našeho pohledu krutého chování může být odstranění málo životných nebo nemocných mláďat, aby nenakazila ostatní. Někdy stačí feně k útoku menší aktivita nebo nižší teplota jednoho ze štěňat. Často likvidují svá štěňata nezralé a nezkušené feny, příčinou bývá také hyperemocionalita a rušivé faktory prostředí.

Významný vliv má náhlý pokles hladiny progesteronu v krvi feny v souvislosti s odloučením placenty. Ovšem hlavní roli hraje zřejmě člověk, který v průběhu domestikačního a chovatelského procesu umožnil kumulaci tzv. maladaptivních genů pro problémové mateřské chování, které by ve volné přírodě samy vymizely. To vysvětluje výskyt kanibalismu i v případech zdravých štěňat v ideálním prostředí.

S maladaptivními geny nebo skupinami genů souvisí i další porucha – lhostejnost k vrhu a opuštění mláďat. Nedojde k vyloučení hormonů potřebných k nastartování normálního mateřského chování. Ale příčina může být i jinde: Je-li ve vrhu jen jedno mládě, chybí vizuální, akustická a taktilní aktivizace, která by podpořila mateřské instinkty (potvrdil to experiment u krys). Tato porucha se těžko ovlivňuje – nezbývá než chování matky i štěňat stále sledovat a mírně v klidu se snažit fenu u štěňat udržet, popřípadě je odchovat uměle. Tato matka ani její potomci by však neměli být využíváni k dalšímu chovu.

Některé fenky mají zase mateřských instinktů nadbytek, a to i v případě, že nemají štěňata ani nejsou březí. Budují hnízdo, snášejí si do něj hračky a láskyplně o ně pečují, celé okolí si střeží. A nejen to. Mají i zvětšené břicho, naběhlou mléčnou lištu a často spustí vydatnou produkci mléka. Jde vlastně o normální úkaz běžný u psovitých šelem, kdy mladé, pohlavně nezralé členky smečky („tety“) laktují, aby podpořily přežití vrhu vůdčího páru. Z genetického hlediska je i pseudogravidita u dnešních domestikovaných fen maladaptivním úkazem, protože dávno ztratila svůj význam. Někdy s věkem fenky slábne, jindy se naopak rozvine. Pokud je příliš obtěžující, je na místě ovariohysterektomie.

Moje fenka flat coated retrívra Barunka nám však předvedla, že i dnes může mít tato schopnost svůj velký význam. Jako roční ještě nedospělá dorostenka spustila mléko pár dnů poté, co děti přinesly domů kotě, a poctivě ho kojila i čistila několik týdnů. Kotě bylo jako koule a všude teklo mléko, nemohli jsme laktaci zastavit. Pak byl tři roky klid, než se u nás objevil prokřehlý maličký kocourek… Tihle tři žili celý život jako opravdová rodina, společně jedli, spali, čistili si navzájem kožíšky. Jen kočičím drsným hrám se Barunka vyhýbala.

MVDr. Hana Žertová
www.hanazertova.cz

Kam dál: 

Ideální plemena pro aktivní pánečky

Jak ulehčit psovi či kočce příchod do nového domova

Jaké plemeno psa si vybrat? Vezměte v úvahu i svůj životní styl!

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...