MAX - lví hříva s frajerským ocáskem, 1 rok - našel domov

Pohlaví Pes	Věk 7 let	Velikost Střední (31-60 cm)
	7

Kříženec

Říhův atlas plemen

Vhodný pro

• Hodí se k dětem
• Kočičí kamarád
• K jiným psům
• Pro začátečníky
• Na zahradu
• Do bytu
• Pro aktivní majitele

Doplňkové údaje

Barva:	Černá
Tetování:	Ne
Kastrovaný:	Ne
Handicapovaný:	Ne

Kde se nachází

Místo nálezu:	Tábor - Lužnická ulice
Region:	Jihočeský
Datum nálezu:	02.05.2018
Akt. umístění:	Útulek Tábor
Evidenční číslo:	60 E

Přijď mě
vyvenčit

Další psi v útulku Poptat psa

Podrobný popis

Max je pes, který se nevzdává, snaží se a věří v lepší zítřky. Kdyby ne, tak už to po tom všem, co si prožil, vzdal. On však odhodlaně válčí s krutým vtipem, který se jmenuje život.

Maxovi je jeden rok, je to taková krásně nohatá směska – originální drsnosrstý teriér s lví hřívou a frajersky točeným ocáskem. Připomíná trochu pikardského ovčáka, ale jeho geny budou asi hodně komplikované a plné různých plemen.

Dnes je Maxík pes, který má rád přítomnost člověka, pustí nás i k sobě do kotce, rád se pomazlí a občas si chce i hrát, zvládá běhat po dvoře útulku a již se vrací bez problémů zpět do kotce. Také už se naučil akceptovat obojek, vodítko a může chodit na procházky s lidmi které zná a věří jim. Uctívá jednoho boha a tím je Bůh Párek, kvůli kterému se učí překonat své hranice :-). Dobroty si bere od kohokoliv z ruky, zvládá už dobře mazlení, koukání do očí a rychlejší pohyb rukou. Vše už zvládá velmi dobře a i si rychleji zvyká na nové lidi, kteří ho mohou již po krátkém seznámení venčit.

KE KOMU SE HODÍ
Max se hodí do rodiny, kde není moc lidí, rozhodně bez dětí! Stačí, když do útulku přijdou děti a Max utíká v záchvatu paniky do boudy a celý den ho pak nevidíme. Potřebuje vedení zkušeného kynologa, který už má s podobnými problémy u psa zkušenosti. Je vhodný na velmi dobře zabezpečenou zahradu (má tendence najít každou skulinu ven), kde nebude muset řešit nic než svůj pozemek. Hlídá velmi dobře, rozumný člověk mu do prostoru nevleze. Nicméně kdyby to udělal, Max raději uteče, než aby bránil majetek páníčka. Bojí se konfliktu a platí u něj, že štěká, ale nekouše, jen doráží ze zálohy (pokud má kam utéct a není zahnaný do kouta – to je pak situace jiná a dost ostrá). Hodil by se i k hodné feně, která by mu pomohla se životem, od které by mohl okoukávat, jak se věci mají dělat. Celkově je na psy zvyklý a štěká po nich jen, když je v kotci a závidí ostatním, že běhají po dvoře. Maxík má moc šikovný nos, umí přirozeně hledat a zabavujeme ho tedy i hersenwerkem. Za Maxem chodí i Míša z Noseland (https://www.facebook.com/Noseland-148012865888596/) a učí Maxíka nové věci, aby se s námi v útulku nenudil. Tady Maxík pomalu objevuje, na co jsou hračky a co to je zábava. Vypadá to, že aport by časem mohla být jeho oblíbená činnost, ale nějaké odevzdávaní je zatím v nedohlednu.

Kdyby se našel zájemce, který by s Maxem uměl pracovat a chtěl si ho adoptovat, bylo by to možné a velmi vítané, protože pokroky v domácím prostředí by byly rozhodně rychlejší. Snažíme se ho do nové rodiny maximálně připravit a věříme, že je již ve fázi, kdy by pro něj posun domů byl správným krokem a měl by změnu zvládnout. Pokud by Vás o Maxovi zajímalo více informací, volejte na číslo 773 791 322, přijďte se seznámit a uvidíte, že je to super pes. Navíc v jednom roce života je šance Maxe naučit téměř vše a problémy z minulosti odbourat na naprosté minimum. Jen potřebuje dostat šanci!

MAXOVA HISTORIE
Maxík byl zabaven z rodiny, kde bylo hodně dětí a lidí a i další pejsci. Max dostával tvrdé kopance a rány jak od dospělých, tak od dětí. Schovával se, pod co mohl a první rok svého života znal jen stres, bolest, strach a beznaděj.

Po příchodu do útulku to tedy bylo velmi těžké. Byl palice tvrdá a paranoidní, čekal zradu vždy a všude. Max ze strachu soustavně útočil, pokud neměl kam zalézt, a občas po nás zase nečekaně vyběhl a snažil se nás zahnat. Bohužel přišel i se střevními problémy, velmi vyhublý, rozklepaný a na pokraji sil. Převedli jsme tedy Maxe na hypoalergenní stravu, ale nestačilo to a řešení se neobešlo bez antibiotik. Maxíkovi problémy nebyly vážné a povedlo se to rychle vyřešit, avšak bylo nutné Maxe opakovaně odchytit do smyčky a moc jsme si tím jeho důvěru nezískali. Během těchto manipulací se nikomu nic nestalo, byť se Max opravdu snažil všechny pokousat. Následně Max začal pomalu nabírat na váze, získával sílu, ale přítomnost člověka pro něj nebyla přípustná. Zkoušeli jsme různé pamlsky, maso vařené i syrové, až jsme zjistili, že Maxík je prostě pes na salámky, šunčičku a párky :-). Kvůli tomu byl ochotný spolupracovat. Naštěstí jeho zažívání lidské dobroty ustálo a trochu toho nezdravého vyvažujeme kvalitními granulkami a konzervami.
Max z počátku útočil do pohybující se ruky, při koukání z očí do očí, kdykoliv byl v kotci a někdo venku a vlastně celkově skoro vždy. Hledali jsme tedy ty skuliny, kdy byl klidný, snažili se ho pouštět z kotce a pozitivně ho učit zpět, krmit párečky z ruky a ukázat mu, že lidi mohou být i hodní. U Maxe začíná pozitivní vnímaní nových situací převažovat a důležitým milníkem je to, že již může chodit ven na procházky, což bylo pro možnost adopce zásadní.