Blokády krční páteře a atlantooccipitálního kloubu

Publikováno: 31.1.2024
Autor: Zuzana Wildmannová
Foto: Archiv Zuzana Wildmannová, pixabay

Mechanická blokáda krční páteře a atlantooccipitálního kloubu způsobuje velice nepříjemné neurologické projevy jak u lidí, tak u zvířat. Bohužel, řada veterinářů i humánních lékařů stále nepřikládá těmto blokádám velký význam.

Setkala jsem se s tím, že poměrně vyhlášený veterinář navrhoval utracení psa s neurologickými příznaky a vyloučil možnost mechanické blokády krční páteře, ačkoliv historie úrazů psa jasně směřovala k jednoduché a prosté diagnoze- mechanický blok krčních obratlů. Setkala jsem se s tím, že mi veterinář z očí do očí tvrdil, že z medicínského hlediska není možné, aby měl pes poruchy rovnováhy z důvodu posunutého atlasu (prvního krčního obratle), ačkoliv jsem mu pokládala rozumné protiargumenty. Ne, ne, ne a ne.

Pojďme se tedy podívat blíže na to, co může způsobovat blokáda krčních obratlů a atlantooccipitálního skloubení. Pro ujasnění vážnosti blokád v této oblasti několik anatomických faktů: 12 párů hlavových nervů (nervi craniales), jsou rozdělené do tří funkčních skupin -motorické, senzorické, smíšené, a vystupují z mozkového kmenu kromě I.a II. hlavového nervu, které jsou vývojově výchlipkami mozku. Ve zkratce řečeno, mají za úkol inervovat mimické svaly, okohybné svaly, zajišťují čichové a zrakové funkce, dále mají na starost PŘENÁŠENÍ INFORMACÍ O ROVNOVÁZE, GRAVITACI A POHYBU (sluchově rovnovážný nerv), inervují například svaly jazyka, lichoběžníkový sval a kývač hlavy (mimo jiné).

Krční nervy ( nervi cervicales ), tedy 8 párů krčních spinálních nervů pak inervují kůži a svaly předních končetin, hlavy a krku.
Tolik k anatomicko-neurologickému základnímu minimu pro pochopení dalších souvislostí.
Pokud tedy dojde k útlaku a nebo posunu atlantooccipitálního skloubení, což je elipsovitý kloub, spojující lebku, (epikondyly týlní kosti) a atlas (první krční obratel), a nebo k posunu krčních obratlů, zákonitě toto ovlivní funkci nervů, vystupujících z mozkového kmene a krční páteře.

Pak následují příznaky jako jsou například:

  • nedostatečný mrkací reflex
  • zvýšený nitrooční tlak (oči „lezou z důlků“)
  • nervy psa IIpes špatně polyká, špatně žere, špatně pije (souvisí i s blokádou jazylky)
  • omezená funkce mimických a uchohybných svalů
  • nepřirozené držení hlavy a krku, pes nedokáže spát v obvyklé pozici, nevyjde schody, nevyskočí do auta, je neochotný k pohyb
  • ataxie- pes se motá, při chůzi škrtá předními drápy, překlubuje prsty nohou, vrávoravá chůze, stížené překonání jednoduchých překážek ( obrubník, vyšší tráva, klestí v lese…
  • ve vzácných případech se setkáváme i s tím, že blokády vyvolávají epileptické záchvaty
  • můžou nastat i opakující se stavy krátkého bezvědomí, stavy podobné mozkové mrtvici

Tato problematika se týká mimo zvířat samozřejmě i lidí.

Zde si můžeme uvést mimo výše uvedené příznaky u psů ( totožné s příznaky u lidí, ovšem my lidé neškrtáme drápky o zem).

U lidí můžeme popsat také stavy jako jsou závratě, úporné až kruté bolesti hlavy, migrenózní stavy, rozdvojené vidění, vrávoravá chůze, pocit houpání se jako na lodi. Nepochybuji, že podobně se mohou cítit i psi, ale tyto příznaky nám bohužel nesdělí jako lidský pacient.

nervové nervy u lidí

V uvedeném videu výše je fenka yorkshire teriéra Nessi majitelů Novákových ze Sedlčan. Pan Novák také pořídil videosnímky z doby před rehabilitací a po rehabilitaci a umožnil mi je zpracovat do článku s videopřílohou, za což mu patří velké poděkování.

Majitelé po počátku příznaků navštívili veterinární kliniku Na Weilovně, konkrétně pana doktora Stloukala a paní doktorku Melicharovou. Oba lékaři provedli řadu klinických vyšetření, aby vyloučili infekci CNS a nebo shunt či další onemocnění, provedli RTG snímky. Majitelé také navštívili veterinární kliniku Jaggy, kde jim doporučili MRI a následnou operaci (???).

Naštěstí lékaři z příbramské kliniky patří k těm osvícenějším a jsou fyzioterapii zvířat naklonění a proto mě přizvali na konzultaci, případně zahájení rehabilitace. Majitelé zpočátku negovali jakýkoliv úraz, nicméně při první rehabilitaci připustili, že mohla spadnout z gauče, z křesla, když nebyli doma. Vše tomu odpovídalo. Stav Nessi se sám od sebe ještě před rehabilitací mírně zlepšil, silná ataxie ustoupila, ale stav nebyl stoprocentní. Při první rehabilitaci byl zjištěn velký posun v oblasti krční páteře a velice výrazný blok atlantooccipitálního kloubu. Již po první rehabilitaci se stav Nessi výrazně zlepšil a při druhé rehabilitaci již byl stav úplně v normálu. Nebylo potřeba vyšetření magnetickou rezonancí ani žádná operace!

Pomohla Dornova metoda, jako už mockrát v podobých případech.

mozek psa

Nn.craniales:

  • I.N.olfactorius – čichový nerv
  • II.N. opticus – zrakový nerv
  • III.N.oculomotorius – okohybný nerv
  • IV.N.trochlearis – kladkový nerv
  • V.N.trigeminus – trojklanný nerv – 3větve n.ophtalmicus, n.maxillaris a n.mandibularis
  • VI.N.abducens – odtahující nerv
  • VII.N.intermediofacialis – lícní nerv
  • VIII.N.vestibulocochlearis – sluchově-rovnovážný nerv
  • IX.N.glossopharyngeus – jazykohltanový nerv
  • X.N.vagus – bloudivý nerv
  • XI.N.accessorius – přídatný nerv
  • XII.N.hypoglossus – podjazykový nerv

Kam dál: 

Když se narodí mrtvá štěňata

Proč stříhat psovi drápy

Jak vyhodnotit stav psa v akutním stavu

Kardiopulmonální resuscitace psa 

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...