Bígl - učenlivý rošťák

Publikováno: 5.2.2014
Autor: Kateřina Kašparová
Foto: Eva Cenková

Beagle - o plemeniAktivní a přátelský pejsek, který neustále vymýšlí rošťácké kousky. Rád žije ve velké smečce, výborně se snáší i s jinými plemeny a miluje děti. Původně lovecký pes je dnes oblíbeným příjemným společníkem člověka a jeho rodiny.

Oblíbenec králů 
Nejmenší a nejstarší honič pochází z Velké Británie. Odhaduje se, že vznikl ve 14. století nejspíš křížením staroanglických honičů a harierů. Byl používán k lovu zajíců ve smečkách. V oblibě ho měli i králové – jako třeba Alžběta I., Vilém III. Oranžský či Jiří IV. Organizovaný chov plemene začal koncem 19. století. K nám se bígl dostal v roce 1965, dnes jich u nás žije několik tisíc.


Smečkový pes
Milují život ve smečce, v níž vládne přísná hierarchická struktura – pak je bígl ideálním rodinným psem. Je vděčný za každý přírůstek do smečky a nahlas se raduje i z návštěvy. Bohužel srdečně přivítá i lupiče – to ale neznamená, že není ostražitý! Vše neobvyklé oznámí štěkotem, ale podle hlasu si člověk většinou představí mnohem většího psa. Bígl je hodně samostatný – na lovu se totiž obvykle musí spoléhat jen sám na sebe. Jeho vytrvalost může být až problematická – proto je radno hned při první příležitosti bíglovi důrazně vyjasnit, co je dovoleno, a co ne.


Potřebuje výchovu
Jeho pohled je neodolatelný. Navíc je malý a „skladný“. Ale vzhled není všechno! Správný bígl je plný nadšení a energie, je bystrý, inteligentní a má vyrovnanou povahu. Pokud si ale někdo myslí, že malého psa nemusí vychovávat, vyroste z jinak laskavého pejska nerudný agresor!
I když máte psa jako rodinného mazlíčka, musíte ho naučit poslušnosti. „Může být sebevíc naučený poslouchat povely, stejně ale zkusí, zda mu zrovna teď neprojde například loudění u stolu nebo krádež jídla. Proto se obrňte trpělivostí a vždy dejte psovi najevo, že to nesmí. Při výchově a výcviku doporučujeme láskyplnou, ale důslednou výchovu,“ zdůrazňuje zkušená chovatelka Eva Cenková.

Beagle - štěňata


Lovec s výborným čichem
Bígl je takový „malý velký“ sportovec, miluje pohyb. Celá staletí byl šlechtěn jako pes lovecký, a zůstal jím dodnes. I když už není na hony téměř využíván (štvaní zvěře je u nás zakázáno), lovecká vášeň mu zůstala. Bíglův nos zavelí, a jde se… Proto je často mezi lidmi znám spíš jako neposlušný a utíkající pes. Chyba je však vždy na straně majitele, který podcenil výchovu a poslušnost, kdy si pes žije svým vlastním životem. Právě proto rozhodně nemůžeme bígla doporučit začátečníkům!
Ve volné přírodě byste měli volně pouštět jen absolutně poslušného bígla! Jeho přirozeností je sledovat stopu, a to velmi vytrvale a dlouho – zájem o stopy přijde s nástupem puberty. „ Najednou, ačkoli umí přivolání, bude mít klapky na očích i na uších, nos u země, a nebude vnímat nic jiného než pach stopy. Je velmi důležité nedovolit bíglímu dorostenci neřízený lov a nenechat ho vychutnat si adrenalin při sledování čerstvé stopy. Samozřejmě, někdo třeba chce bígla využívat v myslivecké praxi (k dohledání zvěře), i tam je ale pod vlivem psovoda. Nesmíte ho prostě nechat, aby si šel sám honit, co si vzpomene,“ upozorňuje chovatelka Cenková.


Dá se dobře vycvičit
Bígl se učí snadno a rychle díky své zvědavosti a zájmu poznávat nové. Mohl by absolvovat i výcvik hlídacího psa – kromě zásahu proti člověku. Díky nesmírně citlivému nosu jsou bíglové v zahraničí hojně využíváni k pátrání po výbušninách, zbraních a narkotikách.
„Pověst nevycvičitelného psa získal bígl jen proto, že si ho mnoho lidí pořizuje jako nekonfliktního psa na hraní k dětem. Pak se mu nevěnují, a bígl si vytvoří vlastní pravidla – když v jeho smečce nikdo nešéfuje, tak se rozhodne to vzít do vlastních pacek. A to je problém! Znám mnoho perfektně vycvičených bíglů, lze je velmi snadno motivovat – žrádlem. Velmi doporučuji klikr trénink. Naopak drilem s bíglem nehnete. To si radši lehne na záda a dělá blbého,“ vysvětluje Cenková, která vede i cvičák. „Nevidím rozdíly v tom, co se který pes umí naučit, ale jen v přístupu majitelů,“ dodává.
Bígla určitě bude bavit agility, dogdancing, samozřejmě lovecké zkoušky i sportovní kynologie – ale bez obran, na to vlohy nemají. Nebo prostě jakékoli kousky a cviky – společně se zaměstnat, dovádět a užívat si života! Bígl potřebuje každodenní výcvik, zaměstnání a dlouhé procházky. Pokud se mu nebudete věnovat nebo trochu polevíte, velmi se vám to vymstí!


Správná péče
Bígl je zdravé a nenáročné plemeno, jen jeho převislé uši je třeba občas zkontrolovat, zda v nich není zánět. Krátká srst se dobře udržuje, psa stačí česat jednou týdně. Bíglové rádi žerou – možná až příliš. „Nejste-li ovšem profesionální maratonec, nemůžete bíglovi poskytnout tolik pohybu, aby při neomezené nabídce potravy nevypadal jako valící se balík. Krmnou dávku je třeba regulovat!“ upozorňuje Cenková.

Skákající bígl


Eva Cenková, CHS Sunny Side, předsedkyně Beagle clubu ČR - 
Má devět bíglů – nejstarší fence letos bylo 13 let. Každoročně odchová 1–2 vrhy. S celou smečkou žije na samotě, kde vede i cvičák. Pomáhá zájemcům s přípravou na výstavy i lovecké zkoušky. Nejmladší naděje z vlastního odchovu, fena Sheila Sunny Side, začala letos velmi úspěšně výstavní kariéru: získala mj. titul Junior šampion ČR a Best of Junior na Klubové výstavě i na mezinárodních výstavách.

Prvního bíglíka jsme si pořídili v roce 1996. Byl to náš první pes v životě – tento postup rozhodně nováčkům neradím, ale nám to vyšlo. Dingo byl velmi vyrovnaný a klidný. Nikdy v bytě nic neničil a nedělal loužičky. Jezdil s námi všude – na dovolené, do práce, na návštěvy – a vše zvládal s přehledem. Jediné, co jsme jako nováčci nezvládli, byl jeho silný lovecký pud, a tak Dingo nevynechal jedinou příležitost jít po stopě. Vždycky však trefil domů nebo k autu, jen nás to stálo zbytečné nervy. Jako správný smečkový pes nás Dingo přivedl do smečky majitelů bíglů, začali jsme chodit na bíglí srazy, zkusili jsme výstavy a pak zkoušky… Také jsme mu pořídili kamarádku – naši první chovnou fenku Scooby. Ta byla povahou naprostý opak Dinga – likvidovala doma, co se dalo, zlobila, vztekala se, utíkala…


Můžete srovnat bíglí povahu s jinými plemeny?
Na bíglech miluji jejich přátelskou povahu – jsou srdeční jak k lidem, tak k ostatním psům. Vyhovuje mi i jejich styl uvažování – nejsou rychle vznětliví, nad vším uvažují. Když jsme se přestěhovali na samotu, pořídili jsme si velkého psa – bílého švýcarského ovčáka. Chtěli jsme psa, který bude budit respekt, ale nekousne, snese se s našimi bígly a nebude utíkat za zvěří. Charis vše splnila na jedničku – až na ten lovecký pud… Ten jsem mnohem lépe zvládla u bíglů. Když jdeme na procházku a vyskočí zajíc, tak bíglíky odvolám, ale ovčandu ne! Dále máme dva parson russel terriery – mezi teriéří a bíglí povahou vidím rozdíl právě v té vznětlivosti. Teriér mnohem rychleji reaguje na podněty. U bígla už umím dopředu odhadnout, jak bude reagovat, takže mám možnost zasáhnout včas a říct mu, že toto nesmí dělat.


Zmínila jste smečku bíglařů – co společně podnikáte?
Majitelé bíglů jsou stejně jako jejich psi velmi rádi ve společnosti sobě rovných. Akcí pro bíglaře je spousta, od lokálních srazů po výcvikové tábory a víkendy. Dozvíte se o nich například na www.beagleclub.cz.


Pro koho je ideální?
Bígl je tím správným psem pro sportovně založené páníčky. Má rád dlouhé procházky, rád doprovází svého pána na kole, běžkách, při běhu, miluje vodu... Je nabitý neuvěřitelným množstvím pozitivní energie, kterou je potřeba vybít. Pokud má bígl dostatek pohybu, bude z něj skvělý společenský a rodinný pes.
Bíglové plně respektují všechny zákonitosti smečky, a kdo těmto zákonům porozumí a řídí se jimi, je se svým bíglíkem jedna ruka, jedna duše. Základní potřebou pro družného smečkového psa je společnost člověka. Kdo by ho musel nechat samotného po většinu dne, udělá nejlíp, když si psa nepořídí vůbec.

Text: Táňa Kottová, Aneta Jungerová
Foto: Eva Cenková (CHS Sunny Side)

Štěňata bígla

ŽIVOT S BÍGLEM 


Bígl je výjimečný pes. Pokud člověk nezapomene na jeho historii, získá nejlepšího přítele pro život. Bíglík je veselý, akční pejsek, který vás nikdy nenechá smutnit. Velmi rychle si zamiluje cvičení s páníčkem a bude i velkým pomocníkem v domácnosti. A bígl se už stal i vodicím psem – to dokazuje, že může být opravdovým přítelem, na kterého se můžete 100% spolehnout.
Tento pes určitě nepatří jen na gauč, potřebuje pořád něco dělat. Pokud se člověk bíglíkovi nevěnuje, nastanou problémy – začne ničit byt, venku utíkat, a z majitele se stane jen krmič a drbač.
Přímo pověstná je bíglí žravost! Pro kus žvance by udělal i trojité salto se čtyřmi vruty. V tomto směru má jasné motto: „Žiju, abych jedl.“ Je schopný žrát a žrát a žrát, řekla bych, že snad až do bezvědomí. Vypadá hladově, i když právě spořádal půlku kuřete a pytlík piškotů. Nenechte se přemluvit jeho hladovýma očima, hlídejte mu krmné porce!
Pravý bígl je nejlepší přítel pro děti. Ať je sebevíc naštvaný, bude maximálně štěkat – ale nekousne. Když se mu nelíbí chování dětí, raději odejde. Bohužel v poslední době kazí povahu bíglů potomci neuchovněných rodičů. Častým důvodem, proč není bígl puštěn do chovu, bývá právě jeho špatná povaha. Někteří majitelé neuchovněných bíglů ale chtějí štěňátka za každou cenu – a v tom je kámen úrazu! K lidem se tak dnes dostává už několikátá bezpapírová generace; ale během této doby už většinou docházelo ke křížení přímých příbuzných… Když k tomu přičteme ještě to, že většina těchto bíglíků žije „flexibilně“, bez vedení, a nikdo s nimi pořádně nepracuje, nemůže to dobře dopadnou – zhoršují se povahy i zdraví bíglů. Rozdíl bígla s a bez PP je velký – a mnohdy i na první pohled zřejmý!
Bígl je nejšťastnější, když vás může doprovázet všude, kam se hnete. Kdo má bígla, většinou neříká „mám psa“, ale: „mám bígla“. Mít bígla totiž znamená mít životní styl“.

Text: Eliška Müllerová (s bígly žije už 13 let)

Více o plemeni se dozvíte zde

Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky.

Děkujeme Vám

Kam dál: 

Stafordšírský bulteriér - usměvavá chůva

Regulace populace: Důvod k usmrcení zvířete?

Nejste náhodou i vy množitel (psů)? 

Senioři v útulcích

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...