Malý münsterlandský ohař

Základní údaje plemena

Země původuNěmecko
Název v zemi vznikuKleiner Münsterländer Vorstehhund, Heidelwachtel
Kategorie dle FCIVII. Ohaři
Velikostpes: 54 cm +/- 2 cm fena: 52 cm +/- 2 cm
Hmotnost15 – 20 kg
OsrstěníHustá, středně dlouhá, hladká až mírně zvlněná, přiléhavá srst, nepropouštějící vodu.
Zbarvení srstiHnědá a bílá, bělouš s rozsáhlými hnědými plotnami nebo pláštěm, stříkaný.
Celkový dojemStředně velký pes harmonicky stavěný, silný, vznešený a elegantní, vyvážených proporcí.
PovahaInteligentní a chápavý; je velmi temperamentní a vyrovnaný, s pevnou povahou.
Zaměnitelné plemenoS německým dlouhosrstým ohařem, od něhož se odlišuje menší velikostí. Německý ohař dlouhosrstý, Bretaňský ohař dlouhosrstý, Anglický špringr španěl, Welššpringršpaněl

Charakter a chování

Malý münsterlandský ohař je inteligentní a chápavý; je velmi temperamentní a vyrovnaný, s pevnou povahou. Je pozorný a přátelský ve vztahu k člověku, je to dobrý rodinný pes. Snadno se socializuje, udržuje přirozeně úzký vztah se svým psovodem. Je schopný pracovat ve smečce. Je to všestranný lovecký pes, má silně vyvinutý lovecký pud, pevné nervy a správně reaguje na zvěř.

Původ psa

Historicky pochází malý münsterlandský ohař z „ptačích psů“, chovaných ve středověku, kteří byli cvičeni pro lov se sokolem a z nichž se průběhem času vyvinuli slídiči a dlouhosrstí ohaři 19. století, kdy se ještě nerozlišovala jednotlivá plemena. Malý münsterlandský ohař velmi připomíná původní "ptačí psy", kteří mají velice blízko ke slídičům, a to jak velikostí, tak hnědobílým zbarvením, jimiž vytvářejí kontinentální analogii anglickému špringršpanělu. Následovalo založení „Asociace malého münsterlandského ohaře“ 17. března 1912. To znamenalo stanovení jasného cíle, kterým byl čistokrevný chov a selekce malého dlouhosrstého stavěče, který se choval v okolí Münsteru již po desetiletí. Poněvadž však nebyl definován jasný standard a charakteristika plemene, chov ani činnost asociace nepřinesly potřebné výsledky. Až v roce 1921 se začalo chovat podle standardu, který publikoval Dr. Friedrich Jungklaus. Svůj podíl na formování německých ohařu mají podobní lovečtí psi z Francie, zejména nejblíže stojí Bretaňský ohař. Myslivci tedy musejí počítat s méně pevným vystavováním, které však nahradí chutí do práce a všestrannosti.