Louisianský leopardí pes

Základní údaje plemena

Země původuUSA, Louisiana
Název v zemi vznikuLouisiana Catahoula Leopard Dog
Kategorie dle FCIN. Neuznaná plemena
VelikostPes: 56-66 cm Fena: 51-61 cm
Hmotnost18 až 29 kg
OsrstěníKrátká až středně dlouhá tvrdá srst.
Zbarvení srstiLeopardí se dává přednost a může být modrá, šedá, černá, játrová, červená, bílá a skvrnitá.
Celkový dojemStřední až větší velikosti, dobře osvalený, elegantní, silný, činorodý a velmi vytrvalý.
PovahaNezávislý s obranářskými vlohami, teritoriálními pudy. Může se projevovat agresivně. Plachost na vodítku se nepovažuje za bázlivost, ale za rezervovanost vůči cizím.

Charakter a chování

Louisianský leopardí pes je velice všestranný pracovní pes a oddaný přítel svého pána, ve své domovině převážně používaný pro lov mývalů, veverek, jelenů a divokých kanců, jako honácký pes pro práci se stádem dobytka i jako pes hlídací. Catahoula je nezávislý pes, sebevědomý a ve vypjatých situacích neohrožený pes. Přestože není zjevně agresivní, je vyníkající hlídací i obranářský pes. Znaky rezervovanosti by neměly být považovány za zbabělost, ale za nesnášenlivost vůči cizím. Má vynikající čich, sílu, vytrvalost a značnou sebedůvěru. Catahoula může být dominantní až agresivní vůči ostatním psům, je tedy nutná včasná socializace štěněte. Při výchově se osvědčuje kombinace chvály, lásky, vytrvalosti a důslednosti. Catahoula potřebuje volný výběh ve velkém prostoru, proto to není pes vhodný do města.

Toto plemeno je geneticky předurčeno k práci, tudíž je nezbytné, aby mělo denně velkou fyzickou zátěž. Ať už jsou to dlouhé procházky s dostatečným množstvím zajímavých vjemů, práce, nebo sport. Pro svou houževnatost a vytrvalost je ideálním psem pro sportovně založeného člověka. Je použitelný v mnoha psích sportech jako: canicross, dog-trekking a jiné vytrvalostní sporty. Lidé, kteří nemají dostatek volného času, by si toto plemeno neměli nejspíš vůbec pořizovat.

Původ psa

Španělští kolonizátoři si s sebou z Evropy přiváželi do Nového Světa velké mastify, převážně alany a předky dnešní kanárské dogy, které používali jako válečné psy na boj s Indiány. Mnoho těchto psů se v přestávkách v boji krylo s fenami indiánských psů. Indiáni tyto zvláště silné křížence používali na lov divokých prasat v bažinách jezera Catahoula v jižní časti Louisiany. V polovině 16. století objevili tyto psy členové francouzské expedice, kteří zjistili, že se tito silní psi velice dobře pohybují v bažinatém terénu a mohli by se dát využít na farmách k nahánění zatoulaného dobytka v bažinách. Je pravděpodobné, že Francouzi tyto psy křížili s vlastními psy typu dnešního beaucerona, pro vylepšení schopností práce se stádem. Němečtí osadníci přispěli krví svých pinčů a dog a také byl použit vynikající australský ovčák. Chov psů byl tehdy chápán spíše prakticky. Farmáři odchovávali štěňata hlavně proto, aby je nahradili za uhynulá dospělá zvířata, která přišla o život při náročné práci. Psi zde sloužili jak k lovu tak k práci s dobytkem i k ochraně farem. Kvalitní psi sloužili také jako výborný obchodní artikl. To vedlo k čilé výměně psů mezi jednotlivými farmáři a postupným splynutím mnoha evropských plemen v jeden typ houževnatého, univerzálně použitelného psa pojmenovaného podle typu vyskytujícího se zbarvení jako leopardí pes používaný v oblasti jezera Catahoula. V zemi původu byl Louisianský leopardí pes úředně uznán za „State dog“ neboli národní plemeno 9. června (některé prameny uvádějí 9. července) 1979, kdy guvernér státu Louisiana Edwin Edwards podepsal příslušny návrh zákona.