Jorkšírský teriér

 Jorkšírský teriér
Dobrý hlídač Pro začátečníky Vyžaduje péči o srst Pro držení doma I pro seniory

Základní údaje plemena

Země původuVelká Británie
Název v zemi vznikuYorkshire Terrier
Kategorie dle FCIIII. Teriéři
VelikostFCI neuvádí
Hmotnost3,1 kg
OsrstěníSrst na těle je přiměřeně dlouhá, zcela rovná, nezvlněná, lesklá, jemná, hedvábná, nikoli jako vlna. Na hlavě je dlouhá, bohatá, sytě zlatá, tmavší na stranách hlavy, kolem uší a na čenichové partii, kde je zvlášť dlouhá.
Zbarvení srstiTemně ocelově modrá, táhnoucí se od vrcholu hlavy ke kořeni ocasu, nikdy s příměsí plavých, bronzově zbarvených nebo tmavých chlupů.
Celkový dojemTeriér s dlouhou srstí, jenž srst splývá naprosto rovně a stejnoměrně po obou stranách a je rozdělena pěšinkou od nosu až po špičku ocasu. Je velmi kompaktní a uhlazený, velmi vzpřímeného držení, budí dojem důležitosti.
PovahaTemperamentní, k cizím většinou nedůvěřivý či odtažitý, zvědavý, bystrý, má rád pohyb, většinou kurážný, odvážný, ostražitý, samostatný, tvrdohlavý, nezřídka rádi štěkají.
Zaměnitelné plemenoS australským silky teriérem, který je o něco větší, robustnější a má kratší srst. S australským teriérem, který je výrazně větší a má hrubou srst. Australský silky teriér

Charakter a chování

Jorkšírský teriér je čilý a inteligentní pes. Svou povahou je to typický teriér, má velké sebevědomí a bohužel se nezalekne ani větších psů ani vetřelců. Svého pána nade vše miluje a je mu velice oddaný. Věrný a přítulný je i celé rodině. I k cizím lidem bývá příjemný, pokud jsou vítanými hosty a dají mu najevo svou náklonnost. S jinými psy vychází dobře. Soužití s ostatními domácími zvířaty bývá bez problémů. S dětmi si velmi dobře rozumí, a rád se účastní i jejich her. Je však potřeba děti upozornit, že pes není hračka, a že by jej neměly rušit ve chvílích, kdy chce odpočívat.

I tento pes potřebuje dobrou a důslednou výchovu, je velmi učenlivý a přizpůsobivý. Pokud je pro něj výcvik příjemný a zajímavý, stává se velice milým a poslušným psem. Jorkšírský teriér je typický bytový pes. Aby jorkšírský teriér zůstal zdravý a vitální, a protože je velice temperamentní, potřebuje ke svému životu mnoho pohybu. Tento pes je vhodný i k výcviku poslušnosti a obratnosti.

Původ psa

Přesný původ tohoto plemene není zcela jistý. Tohoto psa vyšlechtili skotští dělníci, kteří hledali práci v okolí hrabství Yorkshire. „Zjemňování“ ostrovních teriérů, které dnes známe povětšině jako ryze společenská plemena, jejichž vzhled závisí na dokonalé úpravě srsti a z nichž právě yorkshire teriéra už za oceánem ani za teriéra nepovažují, bylo relativně dlouhodobým procesem, zahájeným koncem minulého století. Od středověku udržované a rozvíjené schopnosti „zemních“ psů, teriérů, postupně ztráceli na významu, lovecké praxi se začínala uplatňovat nová plemena a chovatelé se tak mohli více než na pracovní schopnosti soustředit na dotažení a zdůraznění osobitých znaků teriérských plemen, do té doby spíše naznačených v jednotlivých oblastech. Předchůdci dnešních skye teriérů, SKOTSKÝCH TERIÉRŮ nebo BEDLINGTON TERIÉRŮ se začali zmenšovat a snižovat, zbarvení srsti se výběrem ustavovalo jako jeden ze znaků plemene, daleko větší pozornost se začala věnovat srsti, od níž se do těchto časů požadovalo především to, aby psa co nejlépe chránila.První tušený předchůdce pozdějšího yorkshire teriéra se objevil na výstavě v roce 1861, sice ještě ve skupině nediferencovaných „teriérů ze Skotska“, ale přesto se už nápadně vymykající jako typická lokální varieta. Ačkoli je příslušníkem rodiny skotských teriérů, na jeho zbarvení má jistě zásadní podíl staroanglický black and tan teriér, zatímco mimořádně dlouhá srst bývá připisována MALTÉZÁČKOVI, ale zrovna tak může být důsledkem cílevědomého výběru. Nejen vzhledem, ale i původem je blízkým příbuzným yorkshire teriéra australský SILKY TERIÉR, v jehož minulosti figuruje jiný společný příbuzný, předchůdce ERDELTERIÉRA, tzv. Waterside Terrier. Tento typ psa, používaný k lovu škodné ve vodě, se vyznačoval nápadně dlouhou srstí a soudí se, že spojením se skye teriérem byl právě položen základ k dnešnímu yorkshire teriérovi. Proto ve starší literatuře figuruje také jako Yorkshire Waterside Terrier nebo Halifax Blue Tan či Yorkshire Blue Tan, podle zbarvení „vodního“ teriéra z Halifaxu. Vztahy spletité, v podstatě však mnoho jmen v jedné rodině. S hrabstvím York se jméno tohoto teriéra spojuje až od roku 1866, kdy byl také uznán anglickým Kennel Clubem, o dva roky později byl založen specializovaný klub. Současný yorkshire teriér je ryze společenské plemeno, vyžadující průběžnou a pečlivou úpravu srsti, pokud má být zachován jeho výjimečný, osobitý vzhled.