Aljašský malamut

 Aljašský malamut
Pro zkušené kynology Náročný na pohyb Pro držení venku Pro fyzicky zdatné majitele

Základní údaje plemena

Země původuUSA
Název v zemi vznikuAlaskan Malamute
Kategorie dle FCIV. Špicové a primitivní plemena
Velikostpes: 63,5 cm fena: 58,4 cm
Hmotnostpes: 39 – 40 kg fena: 29 – 30 kg
OsrstěníMalamut má silnou, tvrdou krycí srst, nikdy nesmí být dlouhá ani měkká. Podsada je hustá, dlouhá 1 - 2 palce, mastná a vlnitá. Délka krycí srsti a podsady se mění. Srst je poměrně krátká až středně krátká na bocích, její délka roste na plecích a krku, na zadní straně zádi, na zadní straně stehen a ocasu. V letních měsících mívají malamuti srst obvykle kratší a méně hustou.
Zbarvení srstiRůzné odstíny šedé, od světle šedé, přes střední šedou až po černou, v barvě sobolí a jejích odstínech až po červenou.
Celkový dojemVelký, silný a mohutně stavěný pes.
PovahaAljašský malamut je laskavý, přátelský pes, není psem jednoho pána. Je věrným, oddaným společníkem, na výzvu hravým, ale obecně v dospělosti pozoruhodný svojí důstojností.
Zaměnitelné plemenoSe sibiřským hasky, jenž je však menší a jemnější. Sibiřský hasky

Charakter a chování

Je přátelský a vyhledává častý kontakt s lidmi. Přátelsky se většinou chová i k cizím lidem. Od mládí je vhodné jej navykat na společnost jiných zvířat a dalších psů. Ve vztahu k cizím psům však někdy mohou nastat potíže, protože dominantní pes může rád vyvolávat rvačky. Pro svou přátelskou povahu je malamut ideálním společníkem dětí. K jejich divočejším hrám bývá trpělivý a tolerantní. Aljašský malamut není vhodný pro náročnější služební výcvik, měl by však zvládnout základní výcvik poslušnosti. Výcvik pro práci v zápřahu zvládnutí základních prvků poslušnosti vyžaduje, ale je vhodné jej se psem začít až ve věku okolo 12-ti měsíců, kdy je dokončen fyzický vývoj.

Aljašský malamut potřebuje velmi mnoho pohybu, nejlépe v přirozeném prostředí. Majitel tohoto psa musí být sportovně založený a fyzicky zdatný. Je výborným společníkem při jízdě na kole nebo při joggingu. Vhodné sporty pro toto plemen je mushing, canicross, skijöring, bikejöring, pulka, weight pooling a rád plave. Pro roli hlídače se toto plemeno příliš nehodí. Není přirozeně ostrý, vůči lidem je absolutně neagresivní a málo štěká.

Původ psa

Historie plemen tažných psů je úzce spjata především se severskými národy, které byly již od počátku na své psy v mnohém odkázány. Sloužili jim převážně jako nosiči, pomocníci při lovu a také jako zvířata tažná před sáněmi. Saně, tažené psím spřežením, byly po dlouhou dobu nejdůležitějším dopravním prostředkem pro různé severské, ale i indiánské národy. Náročné přírodní podmínky a na první pohled krutý, přesto však racionální přístup původních obyvatel k chovu psů formovaly plemena v jednotlivých oblastech. Náročné klimatické podmínky měli také zásadní vliv na vývoj exteriéru psů. Vysoké nohy umožňovali lepší pohyb v hlubokém sněhu, malé, masité, dobře prokrvené a osrstěné uši zabraňovali jejich omrznutí, dobře osrstěný na záď překlopený ocas chránil bedra a ledviny před nízkými teplotami Tito severští psi jsou považováni za předchůdce dnešních severských psích plemen.

Aljašský malamut je jedním z nejznámějších saňových psů. Je to nejbližší příbuzný Sibiřského husky. Jsou si tak podobní, že neodborník je od sebe jen velmi těžko rozliší. Již více než než 200 let obě plemena chová jeden ze severských národů – čukčové. Původní vlastí plemene byla severozápadní Aljaška, pobřeží zálivu Cocebu v Beringově moři. Aljašský malamut je domácí pes kmene Mahlemutů. Byl chován k lovu, pasení, hlídání, k tahání a nošení nákladů. Největšího rozmachu tohoto plemene došlo v dobách „Zlaté horečky“, kdy tito hledači potřebovali velké množství tažných psů. Od těchto dob zájem o toto plemeno jen a jen vzrůstá. Od roku 1926 se chovem a šlechtěním zabývali profesionální kynologové. Hlavní důraz byl kladen především na zachování vynikajících pracovních vlastností plemene. Až do dnes se Aljašský malamut využívá jako tažný pes, který je schopen utáhnout těžké saně ve psích spřeženích , a to i na velmi dlouhé vzdálenosti. Zvláště je ceněn vůdčí pes těchto spřežení. Je velice chytrý a dokáže propočítat síly ostatních tažných psů a dělat odpočinkové přestávky přesně ve chvíli jejich potřeby.