Názor na výběr plemene

Dobrý den, moc rád bych slyšel názor na výběr mého pejska, jestli nedělám velkou chybu s výběrem plemene.
Jelikož bydlím několik let sám, a jsem spíše povahově samotář, chtěl jsem již změnu a menší životní posun. Po debatě s kamarádem o výběru psa mi doporučuje Australského Honáckého,konkrétně fenku,vzhledem k menší výšce a údajně větší klidnosti, ale jelikož je toto plemeno velice aktivní(všude píši extra hyperaktivní), asi to zas takovou roli nehraje. Štěňátko je z velice dobrého a letitého chovu, aktuálně má 7 týdnů, tudíž těsně před odběrem.
Dozvěděl jsem se o tomto plemeni zhruba před dvěma měsíci, na první pohled mne uhranulo, načež jsem začal hned hledat volné štěňátko, a přiznám se až pak jsem hledal povahové rysy. Nejvíce mne zaujala jeho oddanost a poslušnost,prioritně ale vedl vzhled. O povaze tohoto plemene jsem si již zjistil hodně informací, ale podle mě taky hodně záleží na povaze páníčka. Abysme se dostali k jádru věci, jsem člověk pracující každý týden jinak,pracuji jako elektrikář a proto jsou někdy dny, kdy člověk dojde utahaný domu, lehne na postel a spí. Rád si ale o víkendu zajedu na hory provětrat hlavu,je to pro mě velký relax,hlavně proto že mám rád právě ticho a klid. Povahově jsem právě spíše klidný, bezstarostný,introvert, někdy až moc ,,měkký,, a někdy bývám i velmi nejistý.,náladový, a náladou i nestálý. Z toho důvodu mě hodně děsí, aby to v budoucnu nebylo spíše naopak, a páníčkem nebyl zmíněný pejsek. Také proto mám kolem sebe dva tábory lidí, kde mi jedni říkají (převážně kolegové z práce), ať si raději vyberu klidnější plemeno i třeba z útulku, jelikož s výchovou pejska v bytě nemám žádné zkušenosti, druzí,leč třeba i zkušení chovatelé říkají, že se mi toto plemeno v budoucnu s důsledným výcvikem přizpůsobí a že se zbytečně stresuji,že někdy věci až moc hrotím a nemám mít z ničeho strach. Vím že rozhodnutí je hlavně na mě,to já s ním budu trávit každý den, ale sám vím že někdy bývám i dost ovlivnitelný,proto bych rád slyšel názor opravdových znalců. S majitelkou jsem třeba mou povahu vůbec neřešil, moc se mi do toho ani nechce,jelikož už z jiných zpráv vždy psala jen a jen pozitivně, že by si ho pak člověk vzal domu hned. Pak jde zas ale o to, jestli je to opravdu tak, a nebo jestli by chtěla za každou cenu toto plemeno po republice rozšířit. V mém kraji třeba vím že by to byl pejsek tohoto plemene asi úplně první. Nikdo, ani chovatelé jiných psů nikoho s tímto plemenem neznají, i když už tohoto pejska viděli třeba na výstavách.Jedinečnost ale může být někdy asi i ke škodě. Další věc zas je, že se prý po soužití přizpůsobí jak pes páníčkovi, tak páníček psovi, tudíž že mě doslova vytáhne ze své ulity a dodá potřebné sebevědomí. Jaký názor na to máte Vy? Bylo mi řečeno že i takovéto plemeno u páníčka pozná kdy je čas na klid a kdy na zábavu,ale všude se dočítám že tento pejsek potřebuje denně vybít velké množství energie, tudíž si moc nedokážu představit situaci, kdy mu během 4 dnů budu denně venovat například jen dvě hodinky, protoze co tak na internetových diskuzích čtu, tento pejsek mne prý prostě spočnout nenechá,dokud se patřičně neunaví. Zas nechci aby jsme si v budoucnu nějak překáželi a aby ze mě byl třeba házecí robot míčků jen proto, abych pejska unavil. Ač, podle toho co jsem napsal, rovnou můžete říct, že toto plemeno určitě ne, dodám že jsem se na něj vlastně celý měsíc těšil a postupně vše zařizoval,načež je připravená i kupní smlouva, ale čím blíže je odběr, tím jsem stresovanější až úzkostlivý. Prý to ze mě pak všechno opadne, že je to jen strach z něčeho nového, vzhledem k tomu že jsem ty roky žil bezstarostně sám, jenže vzhledem k ceně pejska si někdy i říkám, jestli by mu nebylo lépe v nějaké větší rodině, kde na pejska nebude člověk den co den sám. Bydlím kvůli zaměstnání nějakých 250km od rodiny, takže momentálně i vím že prostě nebude den kdy si od pejska odpočinu, i přesto že bych ho chtěl a zároveň bych se mu pro spokojený život snažil zařídit první poslední. Říkám si právě že prostě couvnout nemůžu, už kvůli tomu kolik lidí bych pak tímto krokem zklamal, a říkám si že to prostě zkusím a uvidíme. Ale nevím či je to zrovna nejlepší přístup. Říkám si že každý pejsek i člověk má své plusy i mínusy. Trochu se bojím abych v budoucnu nemusel vše lámat přes koleno a abych svoje denní výkony netlačil přes silu. Jak jsem ale již zmiňoval, pejska jsem chtěl abych se nevracel do prázdného bytu, abych měl věrného kamaráda,abych si zvyknul na nějaký denní řád a abych si trošku začal úžívat života. Jsem ochoten navštěvovat všechny potřebné veterinární povinnosti a cvičáky kvůli asocializaci. Bude to ale nakonec správná volba? Původně jsem vůbec o třeba žádných agility neuvažoval,prostě jsem chtěl společníka na ty občasné výlety a na domácí společnost, kdy nedokáži ani já sám věnovat x hodin jedné činnosti. U tohoto pejska jsou ale agility, výstavy a další věci zřejmě velice potřebné. vzhledem k tomu že je mi teprve 25, říkám si že budu mít alespoň věrného společníka na mé nejlepší roky života. Toho ACD bych právě moc chtěl, ale mám strach že ho v budoucnu nezvládnu. Předem děkuji za zhodnocení těchto řádků a doufám že nebudu již předem odsouzen za tento přístup.