Pes nás nechce ráno pouštět z bytu do školy a práce

Dobrý den, potřebovala bych pár rad, jak vyřešit problém, že mě ani mou mámu pes nechce pouštět po ránu z bytu do školy a práce. Je to problém, se kterým se setkáváme občas skoro vůbec a někdy skoro každý den. Při odchodu běží ke dveřím a chce jít s námi. Neposlouchá v tu chvíli povely, které normálně poslouchá, jako je "na místo" nebo "zůstaň". Odnést psa taky není možné, protože kolikrát v takové situaci začal vrčet. Vždycky jsme si myslely, že je to jen proto, že se bojí, jelikož nám blbě těsní balkón, tedy když fouká, začne to u nás jakoby pískat. Náš pes se začne bát a vždycky běhá po celém bytě, aby našel nejtišší místo. Ale kolikrát, když chceme odejít, nepíská v bytě nic, a stejně nás pustit nechce. Když se vzdálíme od dveří, chodí za námi buď s balonkem nebo nás hlídá na každém kroku, abychom neodešly. Nedá se ho zrovna přechytračit tím, že bychom odešly nenápadně - on slyší snad všechno. Můžeme být už oblečené a třeba vyčkávat, ale jakmile pes slyší kroky na chodbě, velkou rychlostí je zpátky mezi námi a dveřmi. Nejde ho ani unavit procházkou, jak jsem četla, že by to bylo dobré. Náš pes když ho pustíme z vodítka běhá, jak mi tomu říkáme, jako "dostihový kůň". Unavený se stává většinou po dvouhodinové procházce a podobně dlouhých aktivitách. Taky jsme koupily obojek na zklidnění, který nám doporučila veterinářka, později i prášky na zklidnění. Občas to pomohlo, občas vůbec. Nic na něj nezabírá. Četla jsem moc článků o tomhle. Většinou radí nechat zapnutou televizi - nic, nenápadně se vypařit - nic, nalákat na pamlsek pryč - nic, unavit psa procházkou - nic, dát mu povel - nic. V tu chvíli se z poslušného pejska stává koule u nohy, která z vás nespustí oči, dokud není aspoň 11 hodin dopoledne. A určitě chápete, že s ním nemůžeme zůstat doma. Já chodím na střední školu a mamka do práce. Kolikrát mě pes nechtěl pustit do školy tak dlouho, že jsem musela zůstat doma.

Kdysi při odchodu hodně štěkal, abychom se vrátily. Teď už to nedělá. Nepoužíváme na něj žádné věci, co by způsobovaly bolest jako třeba elektronický obojek a zamítáme možnost zavření psa do klece. Kdysi kvůli pískání v bytě, kdy se bál, rozerval celé dveře a u toho si poranil i tlapky. Od té doby necháváme otevřený celý byt. Nemá ho, kdo hlídat. První odchází můj táta, potom máma a nakonec já (občas jsem já druhá a poslední odchází máma). Nejvíce poslouchá mého taťku, a i když nás normálně taky, během rána si jako by řekne, že poslouchat nebudu, protože chce jít prostě s námi. Prosím o radu, která by to opravdu mohla vyřešit. Nejde to tak, abych nechodila do školy, protože pes chce, abych byla doma s ním. Dát ho pryč určitě nechceme, máme ho moc rádi.

(Jack Russell Teriér - pes - 4 roky)