Pes a miminko

Dobrý den,
máme z dočasné péče pejska, křížený jezevčík (rasa vypadá jako lancashire heeler), 3,5 roku (s námi je 3 roky). Už od začátku byl velmi bojácný, se mnou a manželem je úplně v pohodě, nejlepší parťák, ale k cizím lidem nejde vůbec, ani na dobrotu (nebo si ji rychle uždibne a uteče) a dlouho mu trvá, než si na někoho jiného zvykne a nechá se třeba pohladit. Teď se nám narodilo miminko (cca měsíc), hned po příchodu domů jsme pejska nechali mimčo očmuchat, vrtěl ocasem, byl zvědavý, ale nijak víc ho to nezajímalo. Přijde nám, že se to ale změnilo, a pejsek se mimča bojí. Máme doma 2 patra, v dolním spíme i s miminkem (vlastní postýlka), pes spal vždy s námi v posteli, a teď chodí do horního patra, kde je celou noc sám. Nahoru do patra chodí i přes den, většinou když miminko brečí, nebo dělá nějaké zvuky, občas sejde dolů a je chvíli s námi, ale jakmile miminko něco udělá, běží nahoru. Když pejska dávám blíž k miminku a to se hne, tak se pes bojí, nejhorší je, když mimčo prdí, to je na psovi vidět, že se toho taky bojí a zase běží do patra. Snažíme se pejskovi věnovat stejně jako dřív, neodstrkujeme ho, chceme ho do všeho začlenit, a je nám ho líto, že je v patře sám. Máme ho nechat a čekat, že si časem zvykne, nebo máme třeba zavřít do patra, aby se tam nedostal a musel s námi být dole? Jak ho naučit, že mimčo tady už pořád bude, a že se ho nemusí bát? Bojím se, že až začne lézt, že z toho pes dostane infarkt :D
Děkuji