Ibizský podenco

Základní údaje plemena

Země původuŠpanělsko (Baleárské ostrovy)
Název v zemi vznikuPodenco Ibicenco, Ca Eivissec
Kategorie dle FCIV. Špicové a primitivní plemena
Velikostpes: 66-72 cm fena: 60-67cm
Hmotnostpes: 23kg fena: 19kg
OsrstěníHladké, hrubé nebo dlouhé.Hladká srst musí být silná a lesklá, hrubá srst je poměrně tvrdá a hustá, kratší na hlavě a na uších,poněkud delší na zadní straně stehen a spodní straně ocasu
Zbarvení srstiBílá a červenohnědá, bílo-žlutá nebo jednotně bílá, červenohnědá či žlutá /lví žluť/.
Celkový dojemElegantní pes, má pevnou a lehkou kostru, vynikající v pohybu, výborný ve sprintu i vytrvalosti. Jemný sluch, citlivý nos, výborný zrak.Schopnost dalekého výskoku z místa.
PovahaOddaný, věrný společník, rodinný pes. Inteligentní, někdy svéhlavý, vyrovnaný, bezproblémové soužití s ostatními psy, vzhledem k silně vyvinutému loveckému pudu tendence „lovit“ drobná zvířata, žijící v jeho blízkosti.
Zaměnitelné plemenoS Kanárským podencem a faraonským chrtem, od něhož se liší větším podílem bílé barvy v srsti a větší velikostí. Kanárský podenco

Charakter a chování

Ibizský podengo je užíván především k lovu králíků bez střelných zbraní, ve dne i v noci. Díky svému vynikajícímu čichu, který spolu se sluchem podengo používá více než zrak, stopuje a loví králíky snadno, a to i v hustém podrostu. Díky hbitosti a chytrosti chytí kořist rychle, zvlášť když loví ve smečce. Když jeden ze psů najde zvěř, ostatní psi jej obklopí, ale dodržují jistou vzdálenost a čekají. Štěkají pouze tehdy, když vidí nebo slyší kořist a když ji obklíčí. Při nalezení či chytání kořisti všichni psi rychle vrtí ocasy, v pozici čekání jsou snadno odvolatelní. Ibizský podengo je užíván také pro lov zajíců a vysoké zvěře. Je i dobrým přinašečem. Pro vytvoření smečky se (s jistými výjimkami) užívají pouze feny, případně s jedním psem, protože psi špatně spolupracují při lovu a jsou konfliktní. Když již smečka ulovila několik tisíc králíků, může se u tohoto plemene stát, že psi z této smečky nechtějí dále lovit, dokud si dostatečně neodpočinou. Tuto zvláštnost vyjadřuje španělské slovo „enconillarse“ (jít si odpočinout).

Ibizský podengo je oddaný, věrný společník, rodinný pes. Inteligentní, někdy svéhlavý, vyrovnaný, bezproblémové soužití s ostatními psy, vzhledem k silně vyvinutému loveckému pudu tendence „lovit“ drobná zvířata, žijící v jeho blízkosti. Uplatňuje se i jako výborný strážce. V domě nebo v bytě je při dostatečném výběhu klidný, ale trvale pozorný a zvědavý.

Původ psa

Toto plemeno pochází z Baleárských ostrovů, Mallorky, Ibizy, Menorky a Formentery, kde je známé pod původním názvem „Ca Eivissec“. Je také rozšířeno v Katalánsku, kolem Valencie, v Roussillonu a Provenci, kde jej nazývají „Mallorquí“, „Xarnelo“, „Mayorquais“, „Charnegue“ nebo „Baleárský pes“. Tito psi byli na ostrovy pravděpodobně dovezeni Féničany, Kartaginci, nebo možná i Římany. Tento pes je typickým a robustním zástupcem tzv. primitivních plemen – nejstarších dosud existujících plemen. Obrázky těchto psů jsou nalézány v hrobech faraónů a na exponátech v muzeích, takže existence plemene je prokázána od roku 3400 př.n.l.

Rozlišujeme variantu hladkosrstou a hrubosrstou, mají společný standard, vzájemné křížení dříve povoleno s patrnými známkami křížení v nynější populaci, nyní je křížení nepřípustné.