Čau Čau

Základní údaje plemena

Země původuČína
Název v zemi vznikuWonk
Kategorie dle FCIV. Špicové a primitivní plemena
Velikostpes: 48 – 56 cm fena: 46 – 51 cm
Hmotnostpes: 23 – 30 kg fena: 20 – 27 kg
OsrstěníHusté, rovné a odstává od těla.
Zbarvení srstiČervená, černá, modrá, krémová, skořicová nebo bílá.
Celkový dojemStředně velký, silný pes vzhledu lva požaduje se ponurý výraz tváře, zvaný „scowl“.
PovahaČau Čau je rezervovaný, klidný a důstojný, je však také velmi inteligentní tvrdohlavý a nezávislý.
Zaměnitelné plemenoS euroasierem, který je na první pohled lehčí, má méně bohatou srst, je vyšší. None

Charakter a chování

Pro celou svou lidskou rodinu je čau čau domácí mazlíček, je oddaný a něžný. Uctívá však jen jednoho pána, kterého si v rodině vybírá sám. Pokud se čau čau seznámí s dětmi v mladém věku, pak pro ně může být ideálním společníkem i ochráncem. Je však nezbytné, aby děti věděly, jak se mají k psovi chovat, a jak s ním zacházet. K cizím lidem se chová velmi rezervovaně až nepřátelsky, nesnáší jejich doteky. Nekouše bez důvodu. Ostatním zvířatům a dalším psům je potřeba jej navykat již od ranného věku. Při setkání s cizími psy mohou nastat komplikace. Čau čau nemá rád obvyklé metody výcviku, nesnáší tresty a nikdy vás nebude poslouchat na slovo.

Toto plemeno je vhodné spíše na zahradu. Může být ubytován celoročně venku. Není to však v žádném případě pes, kterého by bylo vhodné uvázat u boudy jako hlídače.Při ubytování venku je však nezbytný velmi častý kontakt s majitelem. Potřebuje dostatek pohybu. Toto plemeno má silný lovecký pud.

Původ psa

Nálezy starých hliněných figurek svědčí o tom, že historie čau čau sahá až do daleké doby před naším letopočtem. Není však zcela jasné, odkud plemeno pochází. Jedni tvrdí, že je to starobylé čínské plemeno, existuje však i názor, že se čau čau do Číny dostal jako pes Tunguzských a Mongolských kočovných kmenů. Jisté však je, že byl kdysi v Číně velmi rozšířen. Jeho domovinou je pravděpodobně území, které sahá od polárního kruhu k jihu přes celou Čínu. Byl chován na dvoře čínského císaře Ling Ti, kde byl používán k ochraně paláce a lovu. Čau čau byl také chován v budhistických lámských klášterech, zde byli vyšlechtěni legendární modří psi. Později se tento pes dostal do domácností bohatých kupců, kde byl využíván nejen jako lovecký a tažný pes, ale bohužel také jako jateční pes na maso, které bylo považováno za lahůdku a kožešina byla používána na oděvy.

Původní formou byl pravděpodobně krátkosrstý pes, během času však získala na oblibě jeho atraktivnější dlouhosrstá forma a krátkosrstý typ téměř vymizel a dodnes je velmi vzácný. Do Evropy se čau čau dostal v roce 1781, kdy bylo několik psů umístěno v ZOO v Londýně. První čau čau se objevil na přehlídce Kennel Klubu až v roce 1880 zásluho tehdy známého kynologa M. W. Teutona. Původní čau čau byl značně odlišný od dnešního, podobal se spíše euroasierovi. První čau čau byl do plemenné knihy anglického Kennel Klubu zapsán v roce 1894 a o rok později byl v Anglii založen první klub chovatelů tohoto plemene. Charakteristickým rysem plemene je modročerný jazyk.