Anglický buldok

Základní údaje plemena

Země původuVelká Britanie
Název v zemi vznikuEnglish Bulldog
Kategorie dle FCIII. Pinčové a knírači, molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Velikost38 až 40 cm
Hmotnostpes: do 25 kg fena: do 22,7 kg
OsrstěníJemné struktury, krátké, husté a hladké.
Zbarvení srstiZlatě-kaštanová, rezavá, hnědě-žlutá, tygří nebo bílá.
Celkový dojemRobustní, silný, střední velikosti.
PovahaChytrý, pohotový, smělý, loajální, spolehlivý, odvážný a inteligentní pes, který velmi miluje děti.
Zaměnitelné plemenoNepravděpodobná s boxerem nebo francouzským buldočkem. Francouzský buldoček

Charakter a chování

Anglický buldok je spolehlivý, oddaný a temperamentní pes, je také odvážný svým vzhledem budí dojem síly a rozhodnosti, ale přitom je velmi laskavý, klidný a dobrosrdečný. Buldok se umí dokonale vžít do rodinného prostředí a stává se součástí rodiny. Celou rodinu miluje a nedá na ni dopustit. Vůči cizím lidem se zpočátku chová přezíravě a lhostejně. K cizím psům je velkomyslný, nevyvolává rvačky a malé psy, kteří na něj štěkají přehlíží. Pokud je však napaden, velmi razantně se brání. Vůči dalším zvířatům v domácnosti i venku se chová velmi dobře a bezdůvodně je nenapadá. Buldok vyniká velkou láskou k dětem. Rád si s nimi hraje, a dovede odhadnout, jak se má chovat k malému dítěti i k dítěti odrostlejšímu. Nelze jej však pokládat za hračku pro děti. Jako každý jiný pes potřebuje i buldok trpělivý a důsledný výcvik. S výcvikem je dobré začít od štěněte, od chvíle, kdy si ho přivezete domů. Výcvik v pozdějším věku je sice možný, ale předpokládá velkou trpělivost, protože pes se již bude učit pomaleji.

Ačkoliv vypadá buldok poněkud neohrabaně a těžkopádně, je velmi temperamentní, pohyblivý a v chůzi vytrvalý. Není sice velký sportovec, ale potřebuje pravidelné každodenní vycházky a volný pohyb. Jako hlídač je buldok neocenitelný. Dokáže velmi tvrdohlavě bránit majetek, který mu byl k hlídání svěřen. Už svým vzhledem a pohledem si dokáže sjednat respekt.

Původ psa

Historie tohoto anglického národního plemene je dlouhá, a vlastní původ shodný s mastify. Všichni staří autoři jsou jednotní v tom, že buldok je zmenšená, krátkonohá forma mastifa, jehož historie platí tedy analogicky i pro buldoky, až do zřetelného oddělení obou plemen. První zmínku o buldocích můžeme najít v Anglii již v ranném středověku, kde hráli svou významnou úlohu v pochybné lidové zábavě zvanou - bull – baiting - zápasy psů s býky. Zápasům s býky předcházelo zápasení psů s medvědy, vlky, později i s dováženými lvi. K bojům s těmito zvířaty byla dávána přednost zvířatům konstitučně větším a silnějším - typu mastifa, pro boj s býky byl vhodnější menší a hbitější pes - typu buldoka, který měl býka pouze štvát, uchopit a pevně držet za mulec. Předky společného předchůdce jsou silní asijští psi, jako je tibetská doga, asyrský a babylónský válečný pes a pes molosský. Tito psi byli římskými vojáky používáni k hlídání vojenských táborů. Římský kronikář Gratius Faliscus o tom napsal: „Féničané přesídlili okolo 6.st.př.n.l. na britské ostrovy a přivezli s sebou své molossuské bojovné psy.Jiná teorie označuje anglického buldoka za potomka psů, kteří přišli na britské ostrovy v průběhu přistěhovaleckých vln Keltů a Anglosasů. Arrian, místodržící Galie v letech 131 – 137 n.l., psal o těchto psech velmi podrobně ve svém díle „Kynegetikus“. Zmiňuje britské „širokotlamé“ psy, kteří sráželi býkům v aréně vaz. Rozpadem římského impéria se však stopy po buldocích na dlouhá staletí ztrácejí. V roce 1778 bylo pořádání těchto zápasů vévodou z Devonshiru zrušeno. I nadále však byli buldoci používáni k zápasům s jinými zvířaty, jako např. s medvědy, a i tyto se těšily velké oblibě. Na přelomu 18. a 19. století, poté co vymizely i tyto zápasy, nastalo postupné ubývání počtu buldoků. Nebýt pánů Bena Whiteho – obchodníka s dobytkem a Billa Georgeho, kteří se stali průkopníky novodobého chovu buldoků a zasadili se významně na jeho záchraně a obnově jeho ztracené popularity nejspíš by plemeno zaniklo úplně.

Jako samostatné plemeno byl buldok poprvé předveden na výstavě v roce 1859 v Birminghamu. V roce 1865 byl v Londýně přijat první standard tohoto plemene. Během druhé světové války byla populace buldoků velmi snížena, a plemeno se začalo opět zvedat až po jejím ukončení. Pojmenování Bulldog se přeneslo z anglického jako „býčí pes“. V ČR se toto plemeno objevilo v 80. letech 20.století a ihned se stalo velice populárním.Buldok již dávno ztratil své pracovní uplatnění a použití. Záměrným chovným výběrem v něm byly probuzeny a upevněny vynikající vlastnosti a dnes je z něj ušlechtilý a spolehlivý přítel člověka.