PohlavíFena |
Věk12 let |
VelikostStřední (31-60 cm) |
12 |
PohlavíFena |
Věk12 let |
VelikostStřední (31-60 cm) |
12 |
Jméno: | Aussie | |
Město: | Praha | |
Datum narození: | 18.10.1994 | |
Aktuálně naplnil: | 0,1 misky |
Podporují nás
Psů v útulcích | 1375 |
Našli domov | 47345 |
Ztracených psů | 1555 |
Koček v útulcích | 749 |
Našly domov | 7264 |
Bydlím v takovým divným velkým městě, ale na našem sídlišti je spousta trávy a stromů - a taky kámošů. Náš byt mám moc ráda, zvlášť kuchyň, ale ráda jezdím i na návštěvy, tam je vždycky sranda.
Mám dvě paničky a páníčka, a pak taky několik kámošů, který s náma ale nebydlejí (teda většinou). Moje první panička je super, chodí se mnou běhat, hraje si se mnou a dává mí ňaminky. Ale občas se jenom válí v posteli a já abych jí budila... Druhá panička je taky super, ta je na papání a mazlení, přesně ví, co mám ráda. A s pánečkem si hrajeme, má z těch tří největší sílu, takže se můžeme přetahovat. Taky mě venku pouští běhat s kámošema, což je super.
Většinou papám granulky, ty mám ráda na rozdíl od těch, co jsme měli předtím. A venku a při cvičení dostávám od paničky všelijaký ňaminky, nejradši mám masíčko. A doma občas někomu něco upadne nebo dělám moc smutný oči, a to oni mi pak něco dají :)
No, já vlastně papám asi všechno. Piškotky, všechny masíčka, tyčinky, skvělý jsou sušený plíce (který mimochodem parádně voní), ale úplně nejradši mám asi člověčí papání - sejra, párek a jablíčka. Mlask.
Dobré vlastnosti? Jako kdybych mohla mít i nějaký jiný, pche. Jsem prostě dokonalá, milá, poslušná (když se mi zrovna chce), veselá (když mi neodchází panička) a hlavně krásná. Už od miminka mi všichni říkají, jak jsem úžasná :) Ale spousta lidí si myslí, že jsem borderka nebo že na jedno oko nevidím, případně že jsem husky, protože kdo má modrý oko, nemůže být nic jinýho. Jednou jeden pán přesvědčoval paničku, že když se mnou nepojede na sever a nebudu tahat sáně, že budu nešťasná.
Co to je?
Jó, miluju agility! Všechny překážky jsou super a všechny jsou moje! (fakt nechápu, proč na nich jako běhají i jiný psi, to se mi vůbec nelíbí) Už jsme byly s paničkou na několika závodech a vždycky má radost, když doběhneme. Taky myslím, že už jsme něco vyhrály, ale nevím to jistě, protože mi to nedala. Taky jsme dělaly dog dancing, ale to není taková sranda, zvlášť když děláte tu samou sestavu už po dvacátý... Ale učit se triky, to mě baví (protože je u toho vždycky hromada jídla). Taky občas chodíme na výlety nebo běhat, ale bez překážek to není ono.
Nejlepší je to pod paniččinou postelí nebo pod stolem nebo kdekoli, kde jsou moji lidi. A když je v létě horko, tak ráda ležím v předsíni, protože je tam chladno.
Jednou jsme se - aspoň myslím - byly na výstavě podívat a myslím, že by mě to nebavilo.
Jsou agility práce? Jestli jo, tak mám úspěch každou hodinu, zvlášť když cestou najdu na zemi nějakou ňamku.
Pamatuju si, že když jsem byla malá, tak jsem měla nějaký příšerky v kožichu, ale paní doktorka to něčím namazala a už je to v pohodě. Taky jsem měla kašel a všechno možný, ale to mě nemůže rozházet. Pak mi rentgenovali kyčle, takže mě uspali a pak jsem se probudila a vůbec jsem nevěděla, kde jsem. Ještě že tam byla panička. No a aby toho nebylo málo, nechali mě vykastrovat. Ale byla jsem moc statečná, kňučela jsem jenom jednu noc. A teď je všechno super, panička je nemocnější snad častějc než já.
None