Knírač střední

 Knírač střední
Dobrý hlídač Náročný na pohyb Vyžaduje péči o srst Pro držení doma Pro držení venku

Základní údaje plemena

Země původuNěmecko
Název v zemi vznikuSchnauzer
Kategorie dle FCIII. Pinčové a knírači, molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Velikost45 - 50 cm
Hmotnost13 - 20 kg
OsrstěníSrst je hrubá, na hlavě (obočí, vousy na bradě, knír) a nohách je delší, přepychová srst.
Zbarvení srstiJednobarevně černá nebo „pepř a sůl“.
Celkový dojemHrubosrstí psi střední velikosti,statní,suší,spíše kompaktní než štíhle stavění,čtvercového formátu,u nichž tedy výška v kohoutku odpovídá přibližně délce trupu.
PovahaVelmi vyvinuté smyslové orgány,moudrost,velká učenlivost při výcviku,neochvějná věrnost,neúnavná pozornost,odvaha a vytrvalost.

Charakter a chování

Typické povahové vlastnosti jsou živý temperament, spojený s rozvážným klidem. Příznačný je jeho dobrácký charakter, hravost a doslovná závislost na svém pánovi. Miluje děti, je nepodplatitelný, bdělý, a přesto žádný uštěkanec. Vysoko vyvinuté smyslové orgány, chytrost, schopnost výcviku, nebojácnost, vytrvalost a odolnost vůči povětrnostním podmínkám a nemocím zařazují středního knírače k vynikajícím rodinným, hlídacím, doprovodným psům, kteří mají i dobré schopnosti k výcviku. Pro knírače je vhodný i výcvik na cvičišti, kde se pes výborně zaměstná a vybije si svou energii. Výcvik však vzhledem k jeho tvrdohlavosti vyžaduje mnoho trpělivosti.

Knírač je vhodný pro chov v bytě. Ke spokojenému životu nepotřebuje příliš velký prostor, ale spíše přítomnost svého pána a kontakt s ním. Chytrost, nebojácnost a ostražitost dělají z knírače velmi dobrého hlídače, a příchod každého hosta vám hlasitě oznámí

Původ psa

Střední knírač byl dříve využíván v jihoněmecké oblasti formany pro hlídání nákladů,pro pobízení unaveného spřežení a chytání krys ve stájích. Náruživě slídil po všech hlodavcích, aby je obratem zadávil a cítil se velice dobře ve společnosti koní, za což mu již dávno lidé dali název "stájový pinč". Šlechtitelsky byl podchycen teprve roku 1895-před tím vozkové,kteří si byli vědomi jeho dobrých vlastností,dbali čistoty při spojování jedinců,aniž však přitom nějak zasahovali do původního vzhledu a vlastností. První obrazy stájového pinče se objevují již v 16.století. Na výstavě se střední knírači poprvé objevují v roce 1854. Roku 1880 byl pro ně stanoven standart. Dne 3.března 1895 vznikl speciální klub pro pinče se sídlem v Kolíně nad Rýnem, kde zásluhou předsedy a největšího propagátora kníračů J.Berty byl vydán standard, který jen s malými změnami platí dodnes.