Seminář s RNDr. Františkem Šustou PhD - Psí evergreeny

Místo konání: Jeníkovice
Termín: 16.5.2020

Čas: 9:00 až 16:30

Seminář vede mezinárodně uznávaný trenér zvířat RNDr. František Šusta PhD www.treninkjerozhovor.cz/, ověnčený řadou ocenění.
Krom soukromé kynologické praxe má možnost praktikovat své metody v zoologických zahradách, kde předvádí ukázky a vede nácviky k nápravě problémových chování zvířat.

Je autorem knih:
Trénink je rozhovor
Trénink je v hlavě..
Neznám druhé takové zvíře, jako je pes: aneb Vyznání trenéra zvířat nejlepšímu příteli člověka

Tentokrát to bude na téma :

PSÍ EVERGREENY A JAK NA NĚ

Jde o kombinaci přednášky s praxí, kde teorie je proti klasickým přednáškám zkrácená a slouží jako základ pro praxi. Existují témata, která na praktických lekcích řešíme mnohem ČASTĚJI NEŽ JINÁ. A i když každý pes je originál, stejně jako každý psovod, některé POSTUPY A ŘEŠENÍ se zdají být „SKORO UNIVERZÁLNÍ“. Vybírám proto pět vyzkoušených postupů, které praktikujeme v různých obměnách nejčastěji a na které jsem dosud NIKDE NEPUBLIKOVAL NÁVOD. Těchto pět postupů si probereme teoreticky a každý z nich si PRAKTICKY UKÁŽEME NAŽIVO S JEDNÍM PSEM Vysvětlíme si, v čem spočívá metodická podstata těchto postupů, na co se soustředit, čeho se vyvarovat a také příklady toho, kdy tento zdánlivě univerzální postup neplatí. Probrány budou:
1) JAK NAUČIT ZÁKLADNÍ „nulovou variantu“ – tedy klidný způsob, kterým si pes říká o práci a který je pro něj i „východiskem z nejistoty“. Tento postup velmi často uplatňujeme u psů, kteří se tzv. přetáčejí z přemíry motivace, nebo špatně snášejí neúspěch. Z mého pohledu je jednou ze základních podmínek, aby Váš trénink byl opravdu rozhovorem se zvířetem.
2) NAVYKÁNÍ NA NÁHLÝ ZVUK (popř. střelbu) – odstranění strachu ze střelby bývá oříšek. Kdo se pokouší prostě jen spojit výstřel s odměnou, ten stav psa často ještě zhorší. V prvních fázích nácviku proto postupuji obvykle citlivou rytmickou habituací na zvuk bez přímého spojení s odměnou a pracuji s řadou zástupných zvuků, mezi které výstřel později vložíme. Tento postup bývá v praxi na více večerů, zde si ukážeme se psem první kroky a bez psa zbytek.
3) MÍJENÍ SE S JINÝMI PSY na vycházce – je mnoho psů, kteří v modu „teď pracuji“ neprojevují sebemenší agresi, ale jakmile necvičí, začínají útočit. Tím nám na praktických lekcích vzniká paradox – jak nacvičovat, aniž by si pes všiml, že nacvičujeme? Náš postup u takových psů bývá založen na práci s prostorem, pozicí psovoda, citlivé a soustředěné manipulaci vodítkem… a hlavně nepoužít odměny, aby nám nezačal cvičit . Ale funguje to, pomáhá a rozhodně neubližuje.
4) CVIČENÍ SE DVĚMA PSY (aby jeden odpočíval a druhý cvičil) – „Jak mám cvičit s jedním psem tak, aby se mi do toho druhý pořád nemotal? Já ho posílám pořád na místo, ale on se pořád vrací…“ Takový zamotaný kruh rozmotáváme poměrně často. Je nejen o naučení potřebných chování, ale i o hierarchii ve dvojici psů a jejím respektování. Moc mě to baví, protože alespoň na počátku se musíme ke psům chovat velmi podobně jako k lachtanům.
5) TECHNIKA SLIBU – např. pro zanechání psa o samotě – SLIB (v mojí první knize ještě jako „signál zpětné vazby“), je něco úplně jiného, než povel. Neříká psovi, jaké má dělat chování, ale pouze ho informuje, co se bude dít. Je to nesmírně užitečná metoda při navykání psa na nejrůznější nepříjemnosti a přitom zároveň velmi citlivá. Nejde u ní totiž jen o technické provedení, ale i o vnitřní náboj – tón hlasu, náladu. Vlastně je to technika strašně náročná na psovodovu upřímnost sám k sobě a je mnohem více o vztahu a pocitech, než o nácviku. Zkrátka je to o duši…a tu by měl mít i sebeodbornější trénink.

Více zde: https://www.facebook.com/events/2551488444957982/