Wilma & Willfred - našla domov

Vrátili se včera po 3 dnech z adopce, od mladých nezkušených páníků, kteří vyměkli a nevydrželi počkat na mazlíky ani pro to vlastně nic neudělali - koťata zalezla pod gaučík, kde seděla bez jídla a pití celé tři dny - báli se vylézt k miskám s vodou a granulemi, , nebyla šance se k nim dostat, hladit je, přesvědčit, že to bude zase dobré a nemají se čeho a koho bát.

Radila sem koupelnu nebo místnůstku, kde ovšem nemají kam zalézt, kde se k nim hned může, aby to netrvalo tak dlouho, klec půjčit včera nechtěli, aby to zkusili znova a trvali na vrácení. Teď to budou muset kočičáci absolvovat zase od začátku, ale doufám, že už lépe - rovnou je pošlu do nového s karanténní klecí, a bude to jedna dvě, jsou to totiž mazlíci, nekoušou, nesekají, jen musí získat důvěru v každého nového človíka - na mě za ty tři dny nezapomněli naštěstí, vylezli, pomazlili se, trochu i najedli a poprvé jsem slyšela WILFRÉDA obříka příst - měl moulík opravdu radost, že mě zase vidí - připadám si vždycky jako tyran, ale nechat si je opravdu všechny nemohu. Věřím, že je tady ještě hodně podobných zkušenějších kočičích lidí, jako jsem já, kteří jim dají krásný domov i když jsou to z počátku takové poserky v novém prostoru.

Nachází se zase u mě v depozitu chlup nechlup Strakonice a hledáme klidný stabilní domov vzhledem k jejich povaze - jsou to prostě na sklopce odchycení divousci, kteří si tady zvyknou na mě a každý nový člověk si musí zase jejich důvěru a lásku znova získat, zasloužit, ale proto že už jednou člověku uvěřili, půjde to tentokrát mnohem a mnohem rychleji, jen to vzít za správný konec