Slovo Canisterapie se v současné době objevuje stále častěji a ve volném překladu znamená terapie s pomocí psa. Je to způsob terapie, která využívá pozitivního působení psa na zdraví člověka. Canisterapie může pomoci klientům s různým postižením např. autismus, deprese, apatie, fobie, úzkost atd. Jak pejska pro canisterapii vychovat a jak s ní začít?
Ideální je začít s pejskem již od štěněte. Zvykat ho na přítomnost jiných lidí. Nezbytná je socializace již u chovatele. Pejsek musí být naprosto nekonfliktní ve vztahu k lidem i ostatním zvířatům.
Pes poslouchá z přirozené úcty ke svému pánovi, ne z donucení. Ztracená důvěra se těžko navrací zpět. Někdy hrají velkou roli i zdánlivé maličkosti např. když někdo láká psa pamlskem, který mu pak odepře, když mu dá povel zůstaň a pak ho z dálky zavolá, když při překračování na něj šlápne. Psovi nemůžeme bezdůvodně vynadat. Se psem necvičíme jsme-li rozčílení či nemáme náladu. Pes to pozná, ale neví, že se psovod nezlobí na něj.
Při práci i při hrách jsou psovod a pes partneři. Psovi je třeba dát šanci být úspěšný. Při výcviku nových prvků zařazujeme i ty, které pes velmi dobře ovládá. Psovod by neměl připustit, aby si pes dělal co chce. Dosáhnutí úspěchu ve výcviku se dá dosáhnout trpělivostí, důsledností, hrou a vytrvalostí.
Musíme se naučit psa odměňovat, používat různé druhy odměn, použít je v pravý čas a odstupňovat je podle toho, jak jsou pro psa příjemné. Pes by se měl chválit, psovod by měl psa motivovat k vyšším výkonům. Psovod byl měl často psa oslovovat jménem.
Povely musí být jasné, krátké, psovod si je předem v klidu promyslí a vyslovuje je klidně.
Velkou roli při komunikaci hrají gesta, výška a zbarvení hlasu. Důležité je chovat se klidně ve vztahu k psovi. Je třeba si uvědomit, že křičící povely psa otupí a křik a rychlé pohyby klienty mohou stresovat. Zbytečně nekomandovat ani psy ani děti – klienty. Snažíme se nedávat povely klasicky jako při výcviku poslušnosti, ale klidně rozmlouváme a snažíme se aby pes reagoval na gesta rukou, hlavy.
Mluvíme jasně a zřetelně. Vysvětlujeme a odpovídáme na otázky klientů. Je nezbytné dopředu konzultovat, co je pro klienta příjemné. Trénovat paměť klienta.
KLIENTA DO CANISTERAPIE NIKDY NENUTÍME!
Snažit se udělat to, co by v danou chvíli pro klienta bylo to nejlepší – improvizace, ale určitý rituál je důležitý. Nezbytný je odhad nálady klientů, včas ukončit návštěvu. Je dobré vymyslet s pejsky pár triků pro obveselení klientů.
Na setkání s klientem by měl psovod přicházet vždy zdravý, čistý a v dobré náladě. Špatnou náladu je třeba hodit stranou a snažit se šířit kolem sebe optimismus.
Autoři: (Zooterapie – kolektiv autorů editor Miloš Velemínský, Monika Posekaná – Pessos)
Kam dál:Jak zvládnout klidový režim psaJak je to s čistotnostíPéče o štěněPelechy a pelíškyProbíhající sbírky |