OhodnotitKaždý majitel psa si je určitě vědom všech pozitiv, která mu jeho čtyřnohý kamarád přináší. Určitě není potřeba zmiňovat jak blízkého (někdy nejbližšího) přítele ve svém psovi máte, jak vás udržuje v lepší kondici tím, že venčit se prostě musí za každého počasí a nálady, jak uklidňující je jeho oddaný pohled, jaký úžasný relax nabízí pohlazení jeho kožichu, a takhle bych mohla jít dál a dál. Každý pes je jiný, ale ve výsledku je takový, jak ho páníček vychová. Nicméně pojďme odhodit ego dokonalosti lidského tvora a přiznat si, že je mnoho věcí, které byste se měli naučit naopak vy od svého psa. Tady je pár základních kousků. Vzhůru do výcviku ;-)
Umíte si představit člověka, který bude třikrát denně reagovat na stejnou, i když oblíbenou aktivitu, s takovým nadšením jako by to dělal poprvé? Pro názornost se zeptejte svého psa, zda chce jít ven, hodit aport, či naplnit misku. Je to ono umění radovat se z maličkostí, které většina lidí ztrácí spolu s koncem dětství. Přitom je to tak krásně uvolňující.
Zní to celkem fádně, já vím, ale když se zamyslíme, zas až tak samozřejmé to není. Rozhovory lidí často připomínají jen změť informací, kdy každý chce prosadit svůj názor. Ovšem někdy od nás blízcí potřebují jen abychom je vyslechli, nic víc.
My lidé často sami sebe svazujeme tím, že dáváme nepatřičnou váhu tomu, co si o našem jednání či vzhledu myslí okolí. Myslíte, že retrívr dovádějící v parku by se uměl tak vyřádit kdyby se ptal sám sebe zda ostatním nepřijde jako blázen nebo že dalmatin někdy zatoužil zbavit se svých skvrn jen proto, že zrovna nejsou v módě? Ani náhodou, je jim to prostě jedno, prostě si chtějí život užít.
Známe to všichni. Je jedno jak dlouho jsme byli pryč, jestli pět minut nebo tři týdny, pes se prostě může zbláznit radostí, že jsme se vrátili. Neříkám, že máte chystat velkolepé oslavy pokaždé, když se partner vrátí z práce či nákupu, ale určitě není na škodu častěji dávat svým nejbližším najevo, jak rádi je vidíte a co pro vás znamenají. Není to samozřejmé, že zítra budeme mít to, co dnes.
Když chce váš pes ven, určitě to dá dostatečně najevo. Stejně tak když si chce hrát, má hlad nebo obavy. Pro nás je pak celkem jednoduché udělat ho šťastným. Stejně tak bychom se měli naučit dávat svému okolí najevo naše potřeby. Pokud chcete, aby vám někdo podal ruku, nebo naopak nechal o samotě, či naplánoval trasu na zítřejší výlet - řekněte mu to. Ušetříte tím hodně času i zklamání vám oběma.
O tomto bodu není pochyb. Ať procházíte jakýmkoliv obdobím, máte jakoukoliv náladu, pes se k vám zády neotočí. Nebude vás soudit ani poučovat, prostě tu pro vás bude.
Ač je její obsah denně stejný, pes se vždy na plnou misku těší, jako kdyby právě dnes se jednalo o největší gurmánský zážitek, který zaslouží Michelinskou hvězdu. Zkuste si chvilku u večeře užít s náležitým apetitem jako má váš pes. Jen detail - tempo se určitě okoukat nesnažte :-)
Občas se zdá, že si naši čtyřnozí kamarádi vybírají ty nejhorší chvíle, kdy nás nutí si s nimi hrát. Například v den, kdy nám šéf sebral prémie nebo byl místo nás povýšen kolega, či zrovna po hádce s partnerem. Tady jde ovšem o úhel pohledu. Toto jsou právě chvíle ke hraní nejvíc vhodné a váš pes to ví.
Psovi je naprosto jedno, zda nastoupí do zcela nového SUV či do staré škodovky, radost má hlavně z toho, že jede s vámi. Neříkám, že je špatné mít svá přání a po něčem toužit, jen je nebezpečné brát tuto touhu jako střed vesmíru.
Podle mého názoru ztrácíme moc času dumáním nad minulostí či plánováním budoucnosti. Přitom jediný okamžik, který je důležitý, je právě tento, ten je potřeba si užít, protože co bylo, nezměníme a budoucnost vytváříme právě tímto okamžikem. Jak uvolňující :-)