Vážená redakce,Vážená redakce,
moc Vás prosím o radu, jak zabránit útokům našeho psa Luckyho. Je mu 11-12 let, je to kříženec jezevčíka a šeltie. Útočí pouze na jiné psy, na feny ne.
Byl to psí bezdomovec, který si nás „našel“. Když byl tulák, tak si asi musel nějaké to sousto vybojovat… Když jsme ho adoptovali, dost často nám utíkal, protože byl zvyklý na svobodný život. Pak jsme zabezpečili zahradu a Lucky už neutíkal. V tu dobu se ještě „nerval“. Na ostatní psy (například za plotem) „jen“ vrčel. Když se do města nastěhovali psí protivníci v jeho výšce, všechno začalo být horší. Byl na psy hodně dominantní. Jen okolo něj nějaký prošel, a Lucky hned zavrčel. Kolikrát se stalo, že se mi vyvlíkl z postroje a vrhl se na dotyčného psa bezdůvodně. Musela jsem počkat, až se psi doperou, pak jsem Luckyho vytáhla a vynadala mu (praštila přes zadek, vytahala za kůži a řekla rázně: „Nesmíš!“).
Pak už jsme si nevěděli rady, tak když jsme spatřili nějakého psa, hned jsme Luckyho vzali do náruče a vše bylo bez problémů (váží asi 12 kg). Příklad ze včerejška: Šla jsem s Luckym na procházku a najednou se na nás vyřítil psí protivník, který už se s Luckym mnohokrát popral. Luckyho jsem nestihla vyzdvihnout. Vím, že to není v této situaci vhodné. Pes na Luckyho dorážel a párkrát po něm chňapnul. Kousl ho i do ocasu. Psa jsem odháněla nohou (bránila mu ve výskoku na Luckyho). Pak si pro něj přišel jeho pán, ani mu nevynadal! Lucky se tedy jen bránil tím, že vrčel. Ale kolikrát se stane, že projdeme okolo psa a Lucky hned vrčí a doráží ke rvačce. Už nevíme dál, co s tím. Musí být pořád na vodítku, jinak uteče. Náhubek nepomáhá. S tím chodí i na volno, ale jakmile se přiblíží nějaký pes, Lucky hned vystartuje, vrčí a doráží. Je provokativní. Jednou kousnul i dobrmana do nohy, když jsme okolo něj jen procházeli.
Jinak se s Luckym chystáme na voříškiádu. Je na svůj věk hodně aktivní, takže se ho snažíme zaměstnat. Provozujeme agility (jen doma), bikejoring, canicross a dogdancing (taky doma). Je chytrý a učenlivý. Byl by to ideální pes, kdyby se jen nerval. Moc Vás prosím o pomoc.
S pozdravem Lucie Grausamová
Vážený paní (slečno) Grausamová,
K řešení každého problémového chování je vždy nezbytné znát přesné důvody tohoto chování a jeho historii. I přes Váš podrobný popis nelze úplně přesně odhadnou, zdali se chce Lucky prát například ze strachu, nebo jak píšete proto, že je dominantní, nebo z nějakého jiného důvodu.
Vzhledem i k Luckyho nejasné minulosti je to velmi složité. V každém případě je zcela zřejmé, že je velmi nutné dostat jeho chování pod kontrolu. Píšete, že s Luckym provozujete spoustu společenských aktivit, předpokládám tedy, že je dobře motivovaný, ví, co znamená „Hodný“ (nebo jiná pochvala) a Vaše vzájemná komunikace je na velmi dobré úrovni. Aktivity, které provozujete, doporučuji rozšířit o pravidelnou výuku a procvičování alespoň několika základních cviků poslušnosti. Zejména přivolání “Ke mně“, polohy „Sedni“, „Lehni“, „Vstaň“, setrvání v těchto polohách „Zůstaň“, vyslání psa na „Místo“ a chůzi na vodítku „Jdeme“. Všechny cviky poslušnosti, kromě toho, že mohou být Vaší další společnou zábavou a psa zaměstnávají, nám umožňují takzvaně tvarovat jeho chování. Co to znamená? Pokud psa naučíme nějaký cvik a tento cvik umí pes spolehlivě (to znamená vždy a všude, ne jen doma) provést na náš povel, můžeme pomocí tohoto cviku „přesměrovat“ jeho problematické (nežádoucí) chování do chování, které zná a je za ně odměňován (žádoucí chování). Uvedu příklad: pes na nás skáče při příchodu domů a nám se to nelíbí, naučíme ho tedy cvik „sedni“ jakmile si sedne, pochválíme ho a odměníme. Pokud budeme tento postup pokaždé stejně opakovat, pes se naučí místo skákání si sednout. Tento postup vychází z toho, že pes nemůže dělat dvě věci najednou, skákat a sedět. Pokud je námi skákání ignorováno a sednutí odměněno, vymění pes skákání za sednutí. Znovu upozorňuji, že daný cvik, pomocí kterého chceme problematické chování řešit, musí být důsledně zvládnutý. Není možné tento cvik v nastalé kritické situaci teprve učit, to spíš nevhodné chování ještě zhorší.
Ale zpět konkrétně k Vašemu problému. Pokusím se v následujících řádcích stručně popsat cvičení „Jdeme“ a jak pomocí něho naučit pro začátek Luckyho procházet okolo psů.
Chůze na vodítku je jednou z nejdůležitějších věcí, kterou se náš pes musí naučit. Tato činnost nastává poměrně často a dochází při ní k mnoha nedorozuměním mezi majitelem a psem. Majitel přesně neví, jak by se měl pes chovat, a proto mu dává různé nesrozumitelné signály, jak slovní, tak vodítkem. Pes se pak ocitá v zajetí zmatku svých potřeb a zájmů a nesrozumitelných a často si vzájemně odporujících požadavků na psovoda. Z toho pak vzniká vzájemné přetahování na vodítku, křik a popřípadě neúměrné a nevhodné trestání psa na straně jedné, a podpora tahání na straně druhé. Při vodění psa na vodítku nastávají zpravidla dvě základní situace. Chůze na vodítku, a volno na vodítku. Jestliže nechceme, aby pes na vodítku tahal, musíme nejprve sobě i jemu tyto dvě situace odlišit povelem a změnou našeho chování. Volno na vodítku – povel „Volno“: pes se může věnovat svým zájmům a potřebám. Na vodítku psovod následuje psa. Pes se může venčit, čichat a zkoumat své okolí. Zde je vhodné používat delší nebo samonavíjecí vodítko. Chůze na vodítku – povel „Jdeme“: Pes nás následuje na prověšeném vodítku, pozorně sleduje směr a tempo naší chůze. Může jít vlevo od nás, vpravo nebo před námi, ale vždy tak, aby nenatahoval vodítko. Nesmí se venčit, čichat, zajímat o kolemjdoucí lidi a psy.
S nácvikem začneme v klidném a Luckymu známém prostředí. Připněte ho na 2-3metrové vodítko a na hladký stahovací obojek nebo „halti ohlávku“. V tento moment nedoporučuji používat postroj nebo pohodlný široký obojek, obě tyto pomůcky spíše provokují k natahování vodítka a zhoršují možnost naší komunikace se psem. Předpokládám, že máte již dokonale zvládnut cvik „Oslovení – získání pozornosti“ a povel pro pochvalu („Hodný“). Necháte Luckyho volně se pohybovat na vodítku. Vodítko držíte v levé ruce. Oslovíte ho jménem, pravou rukou s pamlskem ho navedete do směru chůze, dáte povel „Jdeme“ umožníte mu vzít si pamlsek z Vaší ruky a pokračujete dál v chůzi. Udržujte stejný rytmus chůze a stejnou délku vodítka, aby se Lucky lépe orientoval v tom, co má dodržovat. Ujdete asi 15-20 kroků, znovu ho oslovte „Lucky“ dejte povel „Jdeme“ a pravou rukou ho naveďte do opačného směru (180°), umožněte mu vzít pamlsek z Vaší ruky a pokračujte v chůzi. Tímto cvičením Luckymu vysvětlíte, co znamená povel „Jdeme“ a změnami směru chůze upevníte jeho pozornost vůči Vám. Zpočátku odměňujte psa i pokaždé, pokud se na Vás během chůze jen podívá.
Pozvolna prodlužujte vzdálenost, kterou ujdete se psem jedním směrem. Pokud Lucky přestává dávat pozor a začíná napínat vodítku směrem vpřed, opět změňte směr chůze. Vždy ho nejprve oslovte, pak ho naveďte do odpovídajícího směru rukou s pamlskem, pochvalte a odměňte. Pokud zaostává nebo má tendenci se příliš zajímat o své okolí, začuchávat se, zopakujte povel „Jdeme“, výrazně vykročte přímým směrem a pokračujte až na konec vodítka. Pokud by ani nyní nezareagoval, lehce trhněte vodítkem ve směru chůze. Jakmile Vás dožene, ihned ho pochvalte a odměňte.
Postupně začněte cvičit v rušnějším prostředí s pohybem osob a psů a podobně. Nejprve z větší vzdálenosti a pak stále blíž a blíž. Pokud Lucky přestane dávat pozor a nechá se rozptýlit, postupujte důsledně jako ve druhé fázi. Dbejte na to, abyste ho odměnila a pochválila vždy, když jde na prověšeném vodítku a je pozorný. Potkáte-li psa, pokuste se okolo projít, zpočátku ve větší vzdálenosti. Vůbec si ho nevšímejte. Svým chováním nesmíte dát Luckymu vůbec najevo, že o přítomnost cizího psa víte. Luckyho oslovte, dejte mu povel „Jdeme“ a pokračujte v chůzi. Nenatahujte vodítko, nezkracujte ho. Luckyho nechvalte a nepovzbuzujte. V žádném případě ho neberte do náruče. Pokud přesto začne na psa reagovat nebo dokonce štěkat, nevšímejte si toho, Luckyho oslovte, dejte mu povel „Jdeme“ a pokračujte dál v chůzi, v případě potřeby použijte vodítko. Za to, že Vás klidně následuje a je vůči Vám pozorný ho pochvalte a odměňte kouskem potravy. Nikdy no nechvalte a neodměňujte za to, že na psa neštěká. Tím byste znovu Luckyho na kolemjdoucího psa zbytečně upozorňovala. Příště celou akci opakujte. Setkáním se psy se pokud možno nevyhýbejte.
Řešení takových složitých chování, jako je například Váš problém s napadáním psů, bez dostatečné znalosti jeho historie, je vždy problematické a dlouhodobé. To byl pouze jeden z příkladu, jak takovéto chování začít řešit. Pro hlubší analýzu bych doporučoval osobní setkání.
