2Ohodnotit

Dlouhou dobu mě trápí problematika ohledně týrání zvířat spočívající také ve zbytečně velkém a bezohledném produkování psů v ČR. Hrozně ráda bych se nějakým způsobem aktivně zapojila do boje. Jenže jak aby to mělo efekt? Říká se, že ryba smrdí od hlavy. Začala jsem se zajímat o tu hlavu. Je to běh na dlouhou trať a vše je teprve na začátku. Ale já chci doběhnout do cíle. Ten běh může být na tolik kilometrů, kolik mi jen život dovolí. A v dálce je cíl v podobě snu, že se třeba něco málo podaří změnit! Vítěz maratonu může být jen jeden, ale někdo se rád jen tak proběhne. Třeba rozběh v podobě snahy udat štěňata od bezdomovců a následné uvědomění si, že je hezké, když se podaří udat štěňata , ale že ještě lepší by bylo, kdyby zbytečně nepřišli na svět. A to už bude větší štafeta…

Nechci přeplněné útulky a přeplněné inzerce psů, kterých se lidé zbavují, když jim začnou překážet. Nechci ani přeplněné inzerce psů bez PP, které lidi prodávají pro zisk a nehledí na zdraví psů. Nechci koukat, jak si sousedka trhá vlasy, že jí její Jack, co dostala jako dáreček, zničil půlku bytu a ona ho z nedostatku času dává pryč. A co už vůbec nechci, jsou množírny psů. Vůbec se mi nelíbí, co se děje lidem, kteří také nechtějí množírny a už vůbec to, že boj proti nim by se dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Já sama moc nezmůžu a tímto článkem bych Vás ráda aspoň na chvilku vtáhla do problematiky ohledně psů.

Je to už pár let, co jsem poprvé navštívila psí útulek. Jeli si tam vybrat pejska rodiče. Po tom co jsem jim vylétla z rodného hnízda i s mým pejskem. Zastesklo se jim po psí společnosti a tak se jelo do Pražského útulku. Byl to pro mě tenkrát otřesný zážitek. Bylo tam tolik krásných štěňat a my jsme si mohli odvézt jen jednoho jediného. Někteří se na Vás sápou skrz mříže, jiní se zase vystrašeně choulí v rohu. Po dlouhém bloumání mezi kotci jsme si nakonec jedno štěně vybrali a odvezli domů.

Od té chvíle jsem chtěla pomáhat a začala se zajímat o útulky. Velice mě zaskočil jejich rostoucí počet a pověst některých z nich. Za mě podporuji jedině organizaci, která je plně transparentní a když můžu, přidám ruku k dílu ať už jde o dočasku pro psa či natření okapů v útulku. Raději pošlu krmení, hračky či co je třeba než peníze. Ale takových pomocníků, je docela dost. Někde až tolik, že z toho vesele profitují, až to není hezké. Ale co ještě není vůbec, hezké jsou množírny psů.

Poslední dobou se toto téma začalo více probírat v médiích, avšak málokdo ví, že náš stát tento pojem vlastně vůbec nezná a proto ho ani nemůže řešit. Díky tomu se tu vesele rozrůstá psí mafie. Kdo ještě nezná pojem množírna, tak se jedná většinou o stodolu, sklep ale třeba i byt, kde je na minimálním prostoru chováno až desítky fen. Tyto feny rodí každé hárání a jejich štěňata jsou pak prodávána v inzerci, jelikož je velká poptávka po psech malých či módních plemen jako čivava, jack russel či francouzský buldoček. Bohužel je to tak, že ten kdo má ve stodole či sklepě zavřených 30 fen, které mu každé hárání rodí nemocná štěňata je vlastně v pořádku. Krajská veterinární správa, která musí každé udání množírny prověřit ještě vystaví ,, chovatelům ,, papír, že má vše vlastně v pořádku. Další složka je finanční úřad. Jenže jak tyto prodeje prokázat? Inzeráty prodejce po prodání psů smaže. Pokud jde o podvodníka, většinou se ho už nedovoláte či se ještě setkáte s vyhrožováním. Žádný doklad při koupi většinou nedostanete, maximálně očkovací průkaz. Přitom šikovný prodejce dokáže, jak se nedávno psalo v médiích, prodat štěňata až za sto tisíc korun za měsíc. Další, kdo by tyto případy mohl řešit, je PČR a jak jsem se dozvěděla, dokonce aktuálně jeden takový případ řeší a to dvě hromadné žaloby na překupnice psů z Prahy. Snad tento případ dobře dopadne a budou tyto ženy, z tohoto obchodování s nemocnými zvířaty obžalované.

V květnu roku 2014 proběhla v senátu konference na téma stát a ochrana zvířat. Já se v politice nevyznám a moc jí nemusím, přeci jen mi jde více to natírání okapů a venčení psů, nicméně nějaké změny v zákonech se údajně chystají, ale to bude ještě na dlouho. Možná mezitím stihnou znovu zavést a zrušit poplatky u lékaře či opencard. Nejen já, ale i spousta dalších lidí navrhuje povinné čipování psů a jeden národní registr čipů. Prodej psů jedině čipovaných a na smlouvu. Zavedení zpřísnění pravidel v inzerci psů, aby tam nemohli inzerovat bez jména a čísla atd.
Jen pro příklad. Díky povinnému čipování psů by se lehce kontrolovaly poplatky za psy a tím by do státní pokladny mohla přitéct spousta peněz, protože co si budeme povídat, spousta lidí za své psy neplatí.

Než nám, respektive psům, naši zákonodárci nadělí novely zákonů a vezmou vůbec pořádně v potaz slova množírna a překupník psů, nedá se vlastně dělat skoro nic. Je jen pár nadšenců, kteří se boje proti množírnám nebojí, ale to je stále málo. Měla by být psí policie, kam by se lidé mohli obracet a vše toto řešit. Je ale také potřeba velké osvěty v médiích. Je pořád spousta lidí, kteří si kupují módní plemena z míst, kde ani nevidí jejích maminku. Spousta těch, co si nechají od překupníků nabulíkovat pohádky a pak doma zapláčou, když jejich štěňátko je nemocné nebo nedej bože zemře. A tak lidé často za pejska bez PP nechají u veterináře více, než kdyby si pořídili pejska s PP.

A tak můžeme asi jen čekat a sdílet letáčky alá „nekupuj-adoptuj“, podepisovat virtuální petice, „lajkovat“ dojemné příběhy psů od množitelů a nadávat v diskuzích lidem co si takového psa koupí. A v množírnách budou dál rodit feny a překupníci obchodovat s jejich štěňaty, protože by se zřejmě musel stát zázrak, aby se to povedlo zastavit. Ale ten zázrak je sen a ten sen je cíl a za ním já poběžím, dokud budu mít sil…

Simona 

2Ohodnotit