Její krása je vzorem pro ženy i po několika generacích. Černé oční linky, natupírované blond vlasy a plné rty - znaky sexbomby 60. let, která uhranula nejen stříbrné plátno, ale i svět hudby. Brigitte Bardot, která však svou slávu vnímala spíše negativně a několikrát se pokusila o sebevraždu, pravý smysl života našla až v pomoci němým tvářím. Do té se obula tak vehementně, že rozprodala svůj majetek, neminuly ji žaloby ani pokuty. Ona se však nevzdává ani ve svých pětaosmdesáti letech.
Francouzska narozena v roce 1934 v Paříži se stala světovou ikonou po natočení filmu „A Bůh stvořil ženu“, natočila 47 filmů a nazpívala 80 písní, svou rozjetou kariéru se rozhodla ukončit v devětatřiceti letech, laciný svět zábavního průmyslu ji neuspokojoval. A nezvyklala ji ani nabídka na film s Marlonem Brandem.
Už od roku 1962 se „Bardotka" angažovala v boji za humánnější porážku hospodářských zvířat na jatkách s pomocí omračovací pistole. Sama se po zhlédnutí záběrů z jatek stala vegetariánkou. V sedmdesátých a osmdesátých letech bojovala proti masakrování tuleních mláďat kvůli jejich kožešinám. Díky její fotografii, právě s tulením mládětem, se mediální kampaň proslavila. Aktivistům se podařilo získat veřejné mínění na svou stranu, takže USA a některé západoevropské státy zakázaly dovoz výrobků z tuleňů, a počet zabitých zvířat tak výrazně klesl. Znovu se k tomuto tématu vrátila v roce 2005, kdy použila fotomontáž s krutou fotkou ubitého novorozence.
V osmdesátých letech založila v Saint Tropez nadaci na ochranu zvířat Fondation Brigitte Bardot, kterou financovala z aukcí. Nejdříve prodávala šperky, filmové kostýmy, nábytek, nakonec nadaci věnovala i svou vilu La Madrague v Saint Tropez. Potřebovala, aby bylo navýšeno její základní jmění a byla tak uznána jako veřejně prospěšná organizace. Dnes její nadace slaví 30 let a čestným členem je i Dalajláma.
Prozradila, že s bojem za pomoc zvířatům jí pomáhá i řada herců v čele s Delonem a Belmondem. Naopak francouzské vlády podle ní nejednají. Dokonce v roce 2012 přemýšlela o kandidatuře na prezidentku Francie za Nezávislé ekologické hnutí.
Bojuje proti špatným životními podmínkami zvířat volně žijících, v cirkusu či v zoo. Odsuzuje vybíjení zvířat kvůli kožešinám, porážky koní kvůli masu, pokusy na zvířatech, zneužívání lovu a pytláctví, zvířecí zápasy, býčí i kohoutí, klecový chov slepic, opouštění domácích zvířat, lov velryb a tuleňů a zasahuje i v dalších případech, kdy se zvířata ocitnou v nouzi.
Ostře dává najevo své názory i na politické dění. Je proti islamizaci Evropy a především Francie. Své výroky se nabála naplno sdělit ve své knize “Slzy boje”. Za tu sklidila ovace i negace. Byla díky ní dokonce popisována jako nacistka s fašistickými názory. „Jsem proti islamizaci Francie. Naši předkové, dědové a otcové dnešní generace obětovali své životy za to, aby ze své vlasti vyhnali vetřelce. Dnes člověk už ani nemá právo být pohoršen, když nezákonní přistěhovalci a vagabundi hanobí a útočí na naše kostely, aby je posléze změnili na lidské chlívy. Aby močili u sloupů a rozšiřovali svůj odporný smrad pod posvátnými chrámovými klenbami,“ řekla v rozhovoru pro časopis Xantypa. Za rituální porážky zvířat zkritizovala nejen Muslimy, ale i Židy.
„Říkají, že mám fašistické názory. Ale ta knížka se prodala ve třech stech tisících exemplářích, což je báječné. A taky dostávám denně tisíce dopisů s blahopřáním,“ pochlubila se před několika lety pro časopis Xantypa.
V roce 2008 byla pokutována 15 tisíci eur za slova směřovaná k tehdejšímu ministrovi vnitra Sarkozymu. Vyzvala ho, aby stát muslimy přinutil zvířata před rituálním zabitím nejdříve omráčit, aby se tak snížilo jejich utrpení. Dodala, že už má dost celé této populace, která ničí Francii tím, že jí vnucuje své zvyky. Před dvěma lety se pustila i do Emmanuela Macrona, kterému v otevřeném dopisu, otištěném v listu Le Parisien, vyčítala loveckou dovolenou v revíru Chambord na Loiře. „Je skandální a naprosto nevhodné, aby hlava státu gratulovala lovcům nad jejich ještě nevychladlou kořistí,“ uvedla v dopise Bardotová. Za sebou má 3 soudní procesy.
Dnes žije se svým čtvrtým manželem Bernardem d’Ornalem, krajně pravicovým politikem a přítelem Marine Le Pen v La Mandrague a společnost jim dělá deset psů a třicet koček, kteří s ní spí v posteli. Krom toho dvě prasátka, koně, osel, poník a patnáct koz. Ve zvířecím světě konečně našla smysl života.
