OhodnotitPozn. autora: Následující článek nemá za úkol kritizovat práci všech strážníků nebo všech městských policií v České republice! Uvědomme si, že jsou městské policie a jejich strážníci, kteří obecně odvádí perfektní a profesionální práci a hodně z nich svou práci dělá i srdcem a nad rámec svých běžných pracovních povinností a úkolů. Ale i mezi strážníky, jako všude jinde, se naleznou občas nějaké ty černé ovce. A právě na tyto černé ovečky se zaměřuje následující článek.
Často se v poslední době setkávám s podněty, kdy někdo z Vás nalezne toulavého psa, a tak správně, vědomě i podvědomě, voláte městskou policii na lince 156, aby zajistila odchyt tohoto psa. Často se však setkáváte s nezájmem, odmítnutím, nebo neochotou městské policie situaci toulavého psa řešit.
První, co je důležité si uvědomit je, že obec má ze zákona povinnost postarat se o nalezené toulavé zvíře (Občanský zákoník č. 89/2012 Sb.). Městská policie je orgánem města / obce, proto je Vaše oznámení na městskou policii města považováno jako oznámení nálezu obci, které následně vzniká povinnost se o nalezené zvíře postarat. Obec by proto měla mít nastavené postupy jak zajistit odchyt nalezeného toulavého psa. Jsou však obce, především menší, které vlastní městskou policii nemají zřízenou, proto v případě, kdy naleznete psa v takovéto obci, kde není zřízena městská policie musíte řešit přímo s obecním úřadem / starostou. Zákon o veterinární péči navíc výslovně uvádí, že obec hradí náklady spojené s odchytem a karanténováním odchyceného zvířete, není-li jeho chovatel znám (zákon č. 166/1999 Sb.).
Odchyt toulavého zvířete je nejenže zákonnou povinností obce, ale je obzvlášť důležitý v případě, jeli takový odchyt ve veřejném zájmu. V případě volně se toulajícího psa je jeho odchyt a umístění v útulku vždy ve veřejném zájmu. Nálezce psa většinou nechce, aby se psovi na ulici bez jeho majitele něco stalo. Pes má být na veřejnosti vždy pod dohledem svého majitele. Lidé obecně nechtějí, aby toulavý pes ohrožoval např. ostatní kolemjdoucí (např. děti), jelikož není jisté, zdali pes netrpí nějakou nakažlivou nemocí (jako je např. i smrtonosná vzteklina), nebo pes nebude agresivní vůči kolemjdoucím. Toulavé zvíře může také zásadně ohrožovat bezpečnost silničního provozu a způsobit tak i poměrně vážnou dopravní nehodu, která si může vyžádat i oběti na lidských životech! Proto je nezbytné zdůraznit veškeré tyto skutečnosti případnému strážníkovi městské policie, který Vaše oznámení na toulavého psa nebere vážně nebo z něj přímo sálá neochota.
Je dobré si rovněž uvědomit, že první kontakt s městskou policií navazujete ve většině případů skrze telefon, kdy s Vámi hovoří člověk na centrálním dispečinku (operačním středisku). Ti si mohou někdy myslet, že mají právo rozhodovat o tom, jestli je Vaše oznámení opodstatněné či nikoliv. Ale takové rozhodnutí nemůže být pouze na nich. V případě, že Vás dispečer nebude brát vážně a nebude reagovat ani na Vaše opakované upozornění, že odchyt toulavého psa je povinností obce, a že je takový odchyt ve veřejném zájmu i zájmu jeho, aby se nikomu nic nestalo, můžete ho požádat, aby Vás přepojil k nějakému z jeho nadřízených. Můžete jej také upozornit, že hovory jsou nahrávány nejen z jejich strany, ale že si celý rozhovor nahráváte rovněž Vy, a že jestli zavěsí telefon, bez toho aniž by zajistil odchyt Vámi nahlášeného toulavého psa, a upozornit ho, že v případě, že pes způsobí nějakou nehodu, nebo někoho poraní, bude tento strážník první na ráně v případě následného šetření, jak k takové nehodě došlo, jelikož o toulavém psovi byl informován, ale na oznámení a opakované výzvy nijak nezareagoval. A že Vaše nahrávka by následně zajímala velkou část médií. Toto už je ovšem velmi krajní nátlak, kterým byste měli argumentovat až v případě, že ucítíte, že strážník stále nerozumí závažnosti situace a celou záležitost opakovaně zlehčuje a nechce Vám nijak vyhovět.
Městská policie tvrdí, že nemá vlastní odchytovku a odchyty v obci neprovádí.
Pokud městský strážník argumentuje tím, že městská policie té dané obce nemá vlastní odchytovou službu a nemůže proto psa odchytit, musí obec (myšleno rovněž městská policie) zajistit odchyt zvířete za spolupráce buď jiné městské policie, která disponuje odchytovou službou a pomůckami pro odchyt, popř. by si měla najmout soukromou, profesionální odchytovou službu, která odchyt smluvně zajistí. Někdy odchyty nemusí provádět v obci přímo městská policie (byť ve větších obcích to bývá standardem), ale např. nějaká najatá odchytová firma, popř. smluvní soukromý útulek, popř. technické služby města. V takovém případě by Vám měl strážník minimálně poskytnout přímý kontakt na tyto subjekty. Ideálně by měl strážník městské policie tuto odchytovou službu kontaktovat sám. Vaše povinnosti vůči nalezenému psovi končí spolu s oznámením nálezu orgánům obce, popř. předáním zvířete odchytové službě. Dál už se má starat obec sama. Zákon o veterinární péči předpokládá, že městská policie zajistí součinnost při odchytu toulavého zvířete ve městě (zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči), i když sama odchyty neprovádí. Součinností se může rozumět např. zajištění bezpečnosti dopravy, popř. obyvatel obce, než dojde k úspěšnému odchytu toulavého zvířete. Takže tak či tak, by měla hlídka městské policie dorazit na místo, byť sama odchyt neprovádí.
Městský strážník tvrdí, že odchytávat musí pouze zvířata, resp. psy, kteří nějak ohrožují lidi, jinak, že je nemáte kontaktovat.
Každý volně se pohybující pes je potenciálním ohrožením veřejné bezpečnosti, jak je uvedeno výše! A když ne zrovna v tuto chvíli, tak třeba za několik minut, až se dostane k místní komunikaci / dálnici, dětskému hřišti atp.
Městský strážník tvrdí, že psy nepřijímají, protože mají plnou kapacitu útulku.
To, že má např. městský útulek naplněnou kapacitu a pro další příjem je městský útulek uzavřen, neznamená, že další zvířata už město odchytávat nebude a nechá je volně pobíhat po ulicích. I v těchto případech stále platí povinnost obce se o takové zvíře postarat! Pokud je městský útulek již pro další příjem uzavřen, musí obec odchycené zvíře umístit někde jinde, i za cenu toho, že uzavře smlouvu s jiným městem nebo soukromým útulkem o umisťování odchycených zvířat na území daného města.
Co dělat v případě, že jsme nespokojeni s prací některých strážníků naší městské policie, co se týče přístupu k problematice toulavých psů v obci?
Dobré je vědět, že městská policie jako taková má určitou strukturu a systém nadřízených a podřízených. Nejvyšším nadřízeným městských strážníků je ředitel městské policie. Ale i ten je do své funkce jmenován z vůle zastupitelstva města. Proto stížnosti na práci strážníků městské policie nemusíte směřovat pouze na ředitele městské policie, ale případně i na zastupitelstvo města, popř. primátora nebo jeho náměstky. Prvně by se však o stížnostech na práci svých podřízených měl dovědět právě ředitel městské policie a měli byste vyčkat, zdali na Vaši stížnost ředitel městské policie zareaguje a situace se nezlepší. Nejkrajnějším a dost možná posledním ale zároveň nejúčinnějším řešením, jak donutit obec jako takovou, ne pouze městskou policii, k větší zodpovědnosti při plnění jejich povinností (jako je právě odchyt toulavých psů) je zveřejnění neschopnosti města postarat se o bezpečnost svých obyvatel v médiích (např. v deníku, regionální televizi, ale i třeba sociálních sítích). Veřejné mínění a média jsou tou nejsilnější motivací pro politiky resp. představitele města, aby splnili přání veřejnosti. Negativním obrázkem o jejich práci, nebo o práci orgánů jejich obce totiž přichází představitelé města o své hlasy a podporu veřejnosti, což se může projevit v příštích volbách do zastupitelstva.
A jak já vždy říkám: „Jak se může starosta (primátor, zastupitel) postarat o celou obec, když není schopen postarat se o jednoho toulavého psa?“
Kritizovat práci druhých nám jde často velice snadno. Málokdo si dá však v dnešní době práci, aby pochválil dobře, ať už standardně či i nadstandardně odvedenou práci někoho druhého. Třeba jen z toho důvodu, že máme pocit, že to je stejně jeho pracovní povinnost, a tak máme pocit, že za její plnění není potřeba pochvalných slov. Pokud se však Vaše městská policie o problematiku toulavých zvířat stará a odchyt ve Vašem městě dobře funguje a máte s přístupem Vašich strážníků městské policie dobré zkušenosti, měli byste si dát ten čas a napsat městské policii rovněž pár slov chvály, poděkování a uznání za dobře odváděnou práci. Každému se totiž lépe pracuje a je více motivován, když za svou práci dostane pochvalu, byť se od něho neočekává o nic méně, než právě dělá.
K zamyšlení na závěr:
Pokud nejste spokojeni s celkovým postojem obce nebo města k problematice toulavých zvířat, měli byste hledat takové kandidáty na zastupitele či starosty Vašich obcí, kteří tuto problematiku nebudou brát na lehkou váhu. Pokud ovšem nechodíte k volbám, protože Vás politika nezajímá, tak Vás zřejmě nezajímají ani toulavá zvířata, protože na konci jste to právě Vy, kteří rozhodujete o lidech, kteří se budou starat o Vaše město a Vaše přání, v neposlední řadě i o toulavá zvířata v rámci tohoto města. A je na Vás komu z kandidátů dáte hlas. Pokud nedáte hlas nikomu a k volbám nechodíte, nestěžujte si pak, kdo a jak Vaši obec, případně celý kraj, spravuje a že Vám po ulici běhají toulaví psi.
MVDr. Jiří Žák
Projekt: Společník pro život
Ústav ochrany zvířat, welfare a etologie
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Facebook - Společník pro život