Některé věci potřebují svůj čas. Někdy stačí jen počkat, pejska naučit pár triků navíc a dokonalý domov se zanedlouho najde. Jenže co dělat, když čas je proti nám? Když nemůžeme čekat. Když nám jde o čas.

Jmenuji se Tequila a jsem pořádnej kus ženský. Jako štěně jsem se narodila mamince ovčandě, kterou si z útulku adoptovala hodná paní, aniž by kdokoli tušil, že novým páníčkům doma porodí několik roztomilých kuliček. Jako miminka jsme našly domovy velmi rychle, ovšem já si vytáhla Černýho Petra a bohužel ted hledám domov znovu...

Pokračující válečná vřava na Ukrajině stále více dopadá také na zvířata –⁠ v zajetí i ve volné přírodě. Záchranné stanice i zoo již začínají volat o pomoc. Zásoby se totiž tenčí.

Moje panička se dostala do životních nesnází a už se o mě a mou psí sestru nemohla dál starat, tak mě teta odvezla k mým dočasným páníčkům do Prahy, kde teď čekám na novou rodinku.

V části země jsou uzavřeny veterinární ordinace i obchody, zablokované silnice, všudypřítomné nebezpečí. Přesto lidé pečující o zvířata na Ukrajině nechtějí své svěřence opustit. Ze všech koutů světa tak přichází nabídky pomoci – včetně České republiky.

Puči je krásný čtyřletý fešák, kterého si osvojili z útulku starší lidé. Jejich záměrem bylo, aby dělal společnost jejich staršímu pejskovi. Bohužel pejsek zemřel a Puči se v ten moment stal nechtěným.

Nedávno jsem narazila na blog Daisy Peel s reakcí na něčí povzdech, že se na sociálních sítích sdílí jen úspěchy, a když se člověku nedaří, tak má pak pocit, že je v tom sám. Přitom důvodem, proč si člověk svoje neúspěchy nechává pro sebe, může být to, že se mu pak nedostane podpory.

Spojuji realismus a umění a měním život a dětství v magický okamžik zachycený mým objektivem. Je to neustálá připomínka toho, jak krásný je život. Když se zaměříme na to, co je na tomto světě dobré, můžeme se naučit žít skutečně šťastně.“

Michalovi je devatenáct let a dá se říct, že v životě rozhodně neměl na růžích ustláno. Od svých 4 let střídal jeden ústav za druhým, pak začal bydlet u kamarádů a adoptoval psa Buddyho. Jenže to všechno zkomplikovalo, a tak Michal skončil na ulici.

Jmenuji se Tazz a moje dočasná teta tvrdí, že jsem moc hodný, ale umím být taky pěkný třeštiprdlo, já si totiž strašně rád hraju. Miluju úplně všechny svoje psí kámoše a kámošky, kočky a vlastně všechna zvířátka. Všechna, která máme doma a i ty, která potkáme na prochajdě.