Je to právě rok, kdy se po pěti letech usmálo štěstí na tehdy 12ti letého Thora, který byl nejdéle čekajícím psem v pražském útulku v Troji. Mnozí již nedoufali, že se starý Thor ještě někdy podívá domů, ale skutečnost mnohanásobně předčila očekávání. Thora si vyhlédla Monika a udělala z něj právoplatného člena rodiny, šťastného a spokojeného..
"Thora jsem adoptovala loni z útulku v Troji, 6.dubna jsme oslavili první společný rok a tak jsem se rozhodla tedy trošku rekapitulovat, na tu oslavu :-)
Na Thora jsem koukala už když jsem měla Spika, svého předchozío psa APBT, už v té době byl v útulku dlouho a byla jsem přesvědčená, že si ho někdo vezme, že to prostě není jinak ani možné, vždyť to byl takový boží pes! Spike poté v 10ti letech nečekaně umřel na hemangiosarkom a já se zařekla, že psa už nechci, že někdy někde v daleké budoucnosti fenku.
... ale znáte to, člověk míní…
Kamarádka mi stále posílala nějaké psy k adopci, z toho několikrát jeho, pořád mě to hlodalo, až jsem nakonec řekla, že ho půjdu vyvenčit a uvidím. Z jednoho venčení se nakonec staly pravidelné procházky a bylo rozhodnuto.
Spousta z vás ho asi zná, strávil tam v podstatě polovinu života, ne-li víc. Jak se do útulku dostal, nevím, vím jen to, že původně se jmenoval Vincent. Nějakou dobu pobýval v Troji a pak si ho adoptoval pán (údajně bezdomovec a v Praze známý vrah taxikářů), který mu začal říkat Thore a po 2 letech ho u útulku uvázal. V té době už byl Thor “starý” a asi hlavně díky tomu tam zůstal dalších cca 5 let. Než odjel se mnou domů ...
Čekala jsem od něj všechno možné, hlavně negativní. Se psem z útulku jsem neměla žádnou zkušenost a jak je známo, pes se chová v útulku jinak, než když se pak doma rozkouká. Což je pravda, dědek mě ale překvapil a stále překvapuje a to jen pozitivně. Doma se hned zabydlel, sám vydrží, nic neničí, je čistotný a všechny miluje. Samozřejmě že ne každého psa, ale není to rváč, ani ho nezajímají, pokud sami neprudí. Je trošku kňoural, závislák, somrák, bufeťák a drzoun, jak jde o žrádlo, umí se projevit :-)
Co se týče zdraví, výčet problémů by byl delší, ale nic, co by nebylo úměrné jeho věku a historii. Zvětšená prostata, novotvar na varleti, slabší játra, hodně špatné zuby, artróza, boule na zádech, bradavice a smrádek.
Největší problém byly přetržené a natržené vazy na zadních nohách. S touto operací nám pomohl Nadační fond Psí Naděje díky sbírce na podporu adopcí psích seniorů, kde jsme s Thorem registrovaní. Jednu operaci nohy kompletně uhradili a vazy druhé nohy už by díky tomu, měly vydržet. Kdyby byl mladší, šla bych i do druhé operace, teď už ho s tím ale nechci trápit. Na podzim jsme docházeli na hydroterapii a rehabilitace, což mu velmi pomohlo. Dále byl na kastraci, vyndání ateromu a pár bradavic, teď ho čeká ještě čištění zubů a trhání. V útulku mi říkali, že je tak trochu autista, byl ale jen skoro hluchý, teď už je úplně, ani ne tak věkem, ale přechozenými záněty.
Může se to zdát jako pořádný seznam, ale věřte, že za to ten pes stojí, stojí za mnohem víc! Ta povaha a láska je nevyčíslitelná.
Je tím nejlepším rozhodnutím posledních let, moje smrádě, dědek, blbeček, bobíšek ❤️
Adopci starého psa všem doporučuji, ti psi mají “duši”, nevím jak to jinak lépe popsat. A když už někde dělají ostudu, můžete alespoň říct, že to není vaše vina :-) kdo chce, můžete ho sledovat na insta @thor_von_troja Pěkný den všem!
Monika a Thor"
