Štěňátka jsou maličká, roztomilá, a naprosto fascinující! První dny štěněčího života nepatří mezi ty nejakčnější. Vlastně jde jen o hodně spánku, jezení a vyměšování, asi tak jako v životě většiny novorozenců. Je ale několik věcí, které by novopečení štěněčí rodiče měli vědět, aby jejich kulička vyrostla ve zdravého a spokojeného psa.
V děloze se štěňátka vyvíjejí asi dva měsíce, což je u psů normální doba těhotenství.
Štěněčí váha, a v podstatě celkový zdravotní stav, se liší plemeno od plemene. Obecně ale platí, že by štěňátka za první týden života měla zdvojnásobit svou tělesnou hmotnost.
Během prvních dvou měsíců života štěňátka nevidí, ani neslyší, dokáží ale vyluzovat různé zvuky. Zvukově se začnou projevovat hned po narození, poté, co z nich matka olíže obal, v němž byli společně s plodovou vodou, a povzbudí je tím k akci. Po 10 dnech začnou otevírat oči, ačkoli je ještě nemají plně vyvinuté. Oční bulva se plně zformuje až ve věku 10 týdnů. Všechna štěňata se rodí s modrýma nebo šedýma očima, jejich skutečná barva se ukáže až v deseti měsících. Co se týče sluchu, ten se formuje až od 14. dne života. Do té doby štěňátka slyší špatně.
Právě narozená štěňátka jí každé dvě hodiny. Ačkoli nevidí, používají instinkty a reflexy, aby našla matčinu bradavku a mohla se nasytit. Pokud se zrovna necpou, spí. Štěňata prospí devadesát procent času, tedy až 22 hodin.
Matka musí jazykem stimulovat štěňata, aby se vyprázdnila, protože to sama neumí. Pokud štěňata matku nemají, veterinář radí, masírovat jim bříško a zadeček vlhkým ubrouskem, dokud se nevykálí.
Pro čerstvě narozená štěňátka je teplo zásadní. Nedokáží totiž moc dobře regulovat svou tělesnou teplotu. Měla by se udržovat v teplotě kolem 23 stupňů Celsia při 80procentní vlhkosti, to jsou ideální podmínky pro jejich zažívání, imunitu a ostatní tělesné funkce.
Štěňata se rodí chlupatá. Jak moc chlupatá závisí na plemeni psa. Při narození mají takzvanou štěněčí srst, kterou během prvního roku života úplně shodí a postupně nahradí srstí dospěláckou. Také mají při narození krátké ostré drápky. S jejich stříháním je nejlepší počkat přibližně čtyři až šest týdnů. Pokud vidíte, že ubližují matce, mohou se drápky ostříhat dříve. Zuby se jim začnou prořezávat kolem čtvrtého týdne života. Mezi třetím a čtvrtým měsícem začnou ztrácet mléčné zoubky a začnou jim růst pořádné tesáky.
Novorozenci se budou jen tak plazit a batolit. Od třetího měsíce života začnou chodit a zlepšovat své motorické schopnosti, což zahrnuje i vrtění ocáskem.
Od čtyř do dvanácti měsíců jsou štěňata obzvláště citlivá na onemocnění jako parvovirus nebo psinka. Po narození také hrozí riziko nakažení herpetickými viry, které mohou chytnout od ostatních psů v domácnosti, nebo je může nakazit matka při porodu. Pokud jsou viru vystavena po delší dobu, štěňata bohužel většinou umírají.
Štěňata by neměla být od matky a sourozenců odloučena před osmým týdnem života, mohou klidně zůstat v rodinném kruhu až do dvanácti týdnů. Odebrání štěněte příliš brzy může ohrozit jeho zdraví a vývoj imunitního systému. Štěňata ponechaná u matky mají menší riziko vystavení infekčním onemocněním. Pokud jsou odebrána příliš brzy, nemají ještě plně vyvinutý imunitní systém a snáz se nakazí.
Všechno se netočí jen kolem zdraví. Během třetího až čtrnáctého týdne života je pro štěňata velmi důležitá správná socializace. Štěňátka se potřebují dostat se do kontaktu s jinými psy, kočkami a lidmi. Se začátkem socializace by se mělo začít kolem třetího týdne, protože v tomto období se štěněčí mozek vyvíjí nadzvukovou rychlostí. Štěňata jsou v té době již naprosto schopna vnímat a pracovat se svým okolím. Kolem čtvrtého týdne si pak začínají hrát ve skupině.
Když si štěňátko konečně přinesete domů, je třeba s ním navštívit veterináře, a to zhruba v osmi týdnech. Parazitům se dá předcházet odčervením a čistým prostředím, ve kterém pejsek žije. V každém případě by měl veterinář zkontrolovat stolici. V té době by měla být štěňata také očkována, protože se z jejich systému začnou vyplavovat protilátky z matčina mléka.