Publikováno: 8.12.2018
1Ohodnotit
Autor: Eva Somerliczka
Zdroj: -
Foto: Archiv Eva Somerliczka
Sekce: Zajímavosti & Ze života psů a koček, Vaše příběhy

Loni v září jsme s přítelem adoptovali skoro slepého, třináctiletého křížence Rexe. Zemřela mu majitelka a pozůstalí ho odvezli na zahradu, kam za ním občas někdo přišel, podíval se, jestli Rex žije, nakrmil ho a zase odešel. Neměl pořádnou boudu a psychicky na tom byl špatně.

Sice jsem původně chtěla štěně a navíc fenu, ale znáte to. Paní Milada Uhrová, která mu pomáhala najít nový domov, mi o něm vypověděla vše podstatné a já si zkrátka řekla, že ho nenechám zmrznout. Za ten rok, co už s námi bydlí, ožil, má plno energie a to, že mu oči už neslouží, vůbec nevnímá. Naučila jsem ho povely, aby věděl, že má v cestě překážku. Nejvíce si oblíbil hersenwerk, takže má zábavu i doma.

Letos v únoru jsem zvažovala možnost parťáka pro Rexe a dostala jsem tip na inzerát. Pán daroval křížence border kolie. Domluvili jsme se na schůzce a už tam mi došlo, že budu mít dva „hendipsy“, jelikož Alf silně kulhal a padal.

Majitel mi řekl, že buď si ho během týdne někdo vezme nebo ho za flašku nechají odstřelit. Jako štěně Alfa srazilo auto a po letech se projevily následky toho, že nebyl léčen. Veterinář byl pro operaci, majitelé pro utracení.

Hned ten den jsem si Alfa vzala, ačkoliv jsem peníze na operaci neměla, věřila jsem tomu, že něco vymyslíme. Druhý den už Alf nebyl schopný sám vstát a jít na procházku. Verdikt veterináře zněl - vyhozená kyčel a luxace patel.

Ráno jsem odjížděla do Ostravy za kamarádkou, která šla na kurz Dornovy metody pro zvířata. Přítel zůstal doma s Rexem, já vzala do náruče Alfa a jeli jsme. Kamarádka poprosila paní Dunovou zda by se na alfa nepodívala a ta souhlasila. I přes minimum času, který měla, se Alfovi věnovala půl hodiny. Měl zablokovanou krční a bederní páteř, plus ta kyčel a pately.

Kdybych u toho nebyla, tak bych nevěřila tomu, že pes, který nebyl schopný plynulé chůze, si po dornovce 10 minut odpočine, pak vstane a odejde po svých. Dnes je na tom Alf tak, že chodí, občas kulhá, ale procházky lesem se nechce vzdát. Není 100% zdravý, ale už to není ta apatie jako na začátku.

Adopce starých psů má smysl. Jsou totiž skvělí!

.......................................................................................................................................................................

Pokud plánujete adopci starého pejska, ale bojíte se vyšších veterinárních výdajů, sbírka Nadačního fondu Psí Naděje Vám může pomoci.

Kam dál: 

Nejlepší volba

Obrovská bojovnice Michelle

Příběh bulíka Otíka aneb život navzdory osudu

Střípky z Bongova (Bonbónova) života 

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...

1Ohodnotit