Přeskokové jednání

Publikováno: 31.7.2015
Autor: Ing. Šárka Pravdová
Foto: Archiv PesWeb

Přeskokové jednání se objevuje jako jakási náhradní činost psa, kterou se snaží uvolnit vnitřní napětí, jenž by jinak vedlo k přetížení CNS.

Přeskokové jednání prvního typu

se objevuje v situacích, kdy na psa působí zvlášť silný podnět (podněty) a především, působí-li po dlouhou dobu. Tato situace by mohla vést k přetížení a poškození nervové soustavy, proto se pes uvolní tímto přeskokovým jednáním. Pes může například požírat trávu, předstírat vyprazdňování či se skutečně vyprazdňovat a další. Navíc si pes celou situaci silně vrývá do paměti a v budoucnu bude toto chování opakovat již při slabších podnětech. V extrémním případě se může přeskokové jednání prvního typu objevit už ve chvíli, kdy se objeví psovod.

Přeskokové jednání a prvního typu Přeskokové jednání prvního typu  se objevuje v situacích, kdy na psa působí zvlášť silný podnět a především, působí-li po dlouhou dobu.

Pokud je výcvik dobře veden, neměli bychom se s tímto problémem setkat. Pokud se ale přeci objeví, je třeba okamžitě výcvik ukončit a nechat psa odpočinout. V budoucnu pak přehodnotit přístup ke psovi, zjistit, co bylo tím silným podnětem a vyhnout se mu. Často se toto chování objevuje ve chvílích, kdy psovodovi tzv. ujedou nervy a jedná se psem příliš hrubě. Později se může přeskokové jednání objevit už ve chvíli, kdy psovod znervózní.

Přeskokové jednání druhého typu

vzniká naopak v tzv. konfliktních situacích, tedy situacích, kdy na psa působí dvě stejně silné ale protichůdné motivace. Přetížení NS zde nehrozí, protože tlak není tak silný. Pes se ale nemůže rozhodnout, která z těchto motivací je silnější a vzniklé napětí uvolní opět přeskokovým jednáním. To má ale jiný charakter a průběh.

Přeskokové jednání druhého typu  vzniká naopak v tzv. konfliktních situacích.

Ve výcviku se s tímto chováním setkáme například při nácviku aportu kořistnickou metodou ve chvílích, kdy pes získá kořist a chce ji mít pro sebe, zároveň ji má ale odevzdat psovodovi. Pes pak začne uvolňovat napětí překusováním aportu. Podobná situace se objevuje také při špatně vedených pouštěčkách v obraně.

Jak z toho ven? Základem je uvědomit si, že jde o "dvě stejně silné motivace působící naráz a protichůdně". Pokud ale bude jedna z motivací vždy silnější, pes se snadno rozhodne, čemu dát přednost. V nácviku aportu nebudeme vždy aport odebírat a pokud ho budeme odebírat, vyměníme jej za pamlsek, čímž zesílíme motivaci k puštění a předejdeme vzniku konfliktní situace.

Ing. Šárka Pravdová
Výcvik psů 
www.ozzoteam.cz

Kam dál: 

Poradna - Štěká, když je doma sám... Co s tím?

Problematika malých psů

Chůze na vodítku by Ian Dunbar

Čekání na chybu

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...