Zkušenost uživatele s plemenem

 Anglický kokršpaněl
Pro začátečníky Náročný na pohyb Vyžaduje péči o srst Pro držení doma Pro držení venku
Vloženo: 12.02.2014

Proč jste si vybrali/zvolili tuto rasu?

Můj první pes byl kokršpaněl a byl to ten nejlepší pes v mém životě. Takže je celkem předvídatelné, že po jeho odchodu jsme ránu zalepili znovu kokršpanělem. Ačkoliv dnes již preferuji jiná plemena, musím kokrům nechat, že mě naučili o výchově a vzájemnému soužití více než kterékoliv plemeno.

Povahové a charakterové rysy

Kokršpanělé jsou na stoprocent vhodní pouze k lidem s přirozenou autoritou nebo lidem ochotným si ji pevně vybudovat. Je nutná včasná a velmi pečlivá socializace, jak u lidí, tak a to zejména u psů. Potřebují znát přesné hranice, co se smí a co se nesmí, protože velice snadno a někdy i nenápadně přerostou majiteli přes hlavu a ačkoliv se nejedná o velké plemeno, může dojít k neštěstí. Samozřejmě záleží taky na jedincích, ale vesměs tyto psy nedoporučuji k dětem. Kokři nejsou rádi sami, pokud jsou ale v domácím prostředí a cítí se bezpečně, problém s ničením nebo naříkáním nebývá. Jestliže je, ale necháme někde uvázané nebo zavřené na neznámém místě, většinou se snaží dostat pryč a využívají všech dostupných prostředků. Klady: - milují pobyt v přírodě - dobře se adaptují na prostředí - jsou aktivní, ale dokáží i odpočívat - milují vodu - jsou pro každou srandu - díky jejich žravosti a zájmu o aport se snadno cvičí a není problém do nich dostat léky - chrání majitele - jejich nedůvěřivost k cizím lidem je z mého pohledu také plus - vhodní pro různé psí sporty, myslivost Zápory: - zejména u psů sklony k dominanci a agresivitě - nutná důsledná výchova - majetničtí - tvrdohlaví - někteří přecitlivělí, problém hlavně při česání, ošetřování a návštěvě veterináře - udržet jejich srst čistou a hezkou dá hodně zabrat

Prostředí

Právě adaptace na různá prostředí je kokří plus. Jsou vhodní jak do bytu, tak do domku - ideálně s přístupem domů nebo alespoň na chodbu, garáž, či jiné suché a teplé místo. Daří se jim dobře ve městě i na vesnici,. Nemají problém s ničím, pokud jsou dobře socializovaní, vychovaní a vycvičení.

Pohyb a aktivity

Vhodný pro normální lidi. :D Potřebuje každodenní pohyb, ale nevyžaduje ho tolik jako například teriéři. Obrovským plus je jeho schopnost odpočívat. Naopak vyžaduje kontakt s člověkem a rád se zúčastňuje všech nápadů jeho pána. Využití najde téměř ve všech psích sportech. Ideální je pro myslivost, agility, frisbee, flyball, dogtreking aj. Já se svým kokrem provozuji rekreačně dogtreking, agility, obedienci, dog dancing a frisbee. Túry má rád, protože miluje pobyt v přírodě a všechny ty pachy. Obedienci a Dog dancing dělá zejména pro odměny, protože jeho žravost je nekonečná. Frisbee miluje naopak díky jeho zálibě v aportování a chytání "kořisti". Z toho usuzuji, že by byl vhodný i pro flyball. Může dělat v podstatě cokoliv, je-li pro činnost dobře motivován. Stvořen byl však právě pro myslivost a je škoda jeho vlohy nevyužít.

Výchova a výcvik

Začátečníkům jej nedoporučuji. Na jedu stranu Vás hodně naučí a donutí Vás se vzdělávat a pracovat na jeho výchově a výcviku. Na stranu druhou snadno přeroste přes hlavu, což může skončit špatně jak pro psa, tak pro majitele. Ovladatelnost závisí hlavně na vybudované autoritě. Pokud vás má pes na háku, tak poslouchat nebude. Pokud Vás respektuje a zná pravidla, pak je z něj skvělý parťák do nepohody, který poslechne na slovo. Jestliže si zvládnete vybudovat zdravou autoritu, je výcvik pro oba zábavný a brzo nese ovoce. Díky jejich žravosti a zájmu o aport se s nimi velmi dobře pracuje, baví je dělat všelijaké kousky, jsou-li za to řádně odměněni. S kokry se musí vybudovat zvláštní vztah. Nejsou vhodní ani na metodu "cukr a bič" ani na "pozitivku", potřebují něco mezi a individuálně přizpůsobené. Musí vědět, že na pána se mohou vždy spolehnout a zároveň, že chovají-li se nepřípustně, mohou se spolehnout na trest. Bitím u kokra ničeho nedosáhneme, spíše v nich podpoří agresivní chování a přestane Vám věřit, což se projeví na poslušnosti atd.

Zdraví a péče

Kokři jako spousta plemen trpí na DKK, selhávání ledvin.. bývají potíže se záněty zvukovodu a další. Pokud je mi známo mezi povinné testy k uchovnění se řadí pouze RTG DKK. My jsme měli nesestouplé varle, které bylo potřeba operativně vyjmout, zánět v uchu, v mládí problémy s obtékáním kloubů, ucpání střev(problém nenažranosti). Péče o srst je velice náročná. A to i pokud nepřipravujeme psa na výstavu. Pro představu.. Když dělám kompletní úpravu, která zahrnuje koupání, rozčesávání, trimování a zastříhávání srsti, případně fénování. Trvá mi to zhruba 3 hodiny a to to většinou už vzdám, resp. pokud bych chtěla mít psa zapraveného bez chybičky, bude to trvat déle.

Další informace

Kokry moc zájemcům o psa nedoporučuji, protože většinou najdu mnohem vhodnější adepty. Jejich popularita za posledních 10 let "naštěstí" trošku klesla a tak nemusíme řešit tolik problémů nekynologů, kteří zanedbali výchovu a socializaci. Můj pes je můj parťák a jsem ráda, že jej mám. Dokázali jsme si vybudovat vztah a všechny problémy jsme vyřešili. Jak jsem již psala, do mé kynologické praxe mi moji kokři dali to nejlepší a hodně mě toho naučili. Hlavně právě proto, že s nimi téměř nic nebylo jednoduché. Řekla bych, že kokr je tak trošku výzva zkušenějším anebo cenná praxe ve stylu "jak se nejrychleji stát správným pejskařem". Oni Vás totiž donutí hledat řešení, jak se s problémy vypořádat.

PP, bez pp, množírny, útulky

Můj současný kokr je bez PP. Nutno podotknout, že tuto chybu bych už nikdy neudělala. Náhle jsme přišli o psa, který nám zaplňoval srdce a potřebovali jsme tu ránu rychle zalepit štěnětem. No, určitě jste z odpovědí pochopili, že jsem na to taky řádně doplatila. :) Pokud řešíme nějaké zdravotní komplikace, jedná se většinou o negenetické problémy. Jediné, co bylo dědičné je nesestouplé varle, ale to se vyskytuje i u jiných plemen a byla naše hloupost, že jsme si to nezkontrolovali. A když na to zpětně vzpomínám, nebýt v té době v "psychické měkkotě" ze ztráty mého psího anděla, od pana chovatele bych si psa nikdy nekoupila. Ale beru to jako dobrou zkušenost do budoucího kynologického života. Dnes bych volila jedině útulkáčka nebo chovatelskou stanici a velice pečlivě vybírala.