Šikovný pomocník nejen pro pejskaře, kteří potřebují s chlupáčem zapracovat na výcviku, ale i pro sportovní kynology, kteří naopak pilují se svými psy disciplínu zvanou “stopa”.

Jak je možné, že se tolik adoptovaných zvířat vrací zpět do útulků, či pod křídla soukromých spolků nebo (v tom nejhorším případě) se inzeruje bez předchozího informování na bazoši, fb skupinách, předá se prvnímu, kdo se namane?

Funkční přivolání za každé situaci je rozhodně snem každého pejskaře. Nebo alespoň toho, který to myslí s bezpečím vlastního psa a zvířat i lidí v okolí vážně. Pokud pes opravdu dobré přivolání nemá, raději ať zůstává na vodítku/stopovačce.

Výkon ovlivňuje nervozita a stres psovoda. Ale každý tým tvoří dva a bohužel ani náš pes není stresu odolný a jeho psychický stav se negativně odráží na jeho výkonu. Chování psa ve stresu se často zaměňuje s neposlušností a tvrdohlavostí.

Zkusit se má všechno. A tak jsem si jednoho dne řekla, že zkusím dubnovou přivolávačskou výzvu. Popisek hlásil zlepšení přivolání a vztahu. To opravdu nejsou věci k zahození. Hlavně pokud vlastníte pejska z útulku. Takového toho zlobivějšího, který má venku vždy něco lepšího na práci než poslouchat a držet se paničky.

Je známo, že chování jedince je podstatnou měrou (70-80 %) dáno dědičně. U řady plemen psů byla a stále je velká fyzická aktivita a neúnavnost žádoucí, ať pro pracovní nebo sportovní účely. Proto jsou do dalšího chovu vybíráni převážně takoví psi, kteří tento požadavek splňují. Není tedy divu, že jejich potomci vykazují náramnou „akčnost“ a ne všichni majitelé jsou na ni náležitě časově, prostorově a nervově připraveni.

Přinášení je velice specifický cvik, se kterým mnoho lidí marně zápasí a často na něm také ztroskotá jejich výcvikové snažení. Já považuji tento cvik za jeden ze základních a mám ho opravdu moc ráda. Proto jsem pro vás zkusila připravit článek o tom, jak psa přinášení naučit. Metod je samozřejmě mnoho, já zde uvedu ty, které užívám já.

Vzhledem k tomu, že se na sociálních sítích čím dál více objevují příspěvky s mylnými a nepravdivými informacemi o klikrtréninku, rozhodla jsem se některé z těchto mýtů vyvrátit. 1. "Je to jen cpaní psa pamlskama"...

V minulém díle jsme se zabývali jedním z nejdůležitějších témat týkajících se našeho soužití se psy – otázkou respektu a důvěry. Psal jsem o tom, že celá tato problematika je mnohem složitější, než se na první pohled zdá, a také že bezprostředně souvisí s prostředím, v němž s našimi zvířaty žijeme.

Ponožkový pes je unikátní projekt, jehož úkolem je přiblížit dětem a široké veřejnosti pomoc asistenčního psa v životě hendikepované osoby a zároveň možnost pomoci netradiční formou výcviku psích asistentů.