Saluki - Perský chrt

 Saluki - Perský chrt
Pro zkušené kynology Náročný na pohyb Pro držení doma Pro držení venku Pro fyzicky zdatné majitele

Základní údaje plemena

Země původuStřední východ
Název v zemi vznikuSaluki
Kategorie dle FCIX. Chrti
Velikost58,5 – 71 cm
Hmotnost14 až 25 kg. (Standard FCI váhu neuvádí.)
OsrstěníHladké, hedvábné
Zbarvení srstiKaždá barva a barevná kombinace je přípustná.
Celkový dojemLehce stavěný chrt, harmonické a ladné linie, téměř čtvercového formátu.
PovahaVelmi klidný až poněkud melancholický, pokud se nenaskytne příležitost k volnému pohybu. Rezervovaný k cizím osobám a neobvyklým předmětům, ale není bázlivý, nervní ani agresivní.
Zaměnitelné plemenoSe slugou nebo azavakem, kteří však mají srst po celém těle hladkou. None

Charakter a chování

Saluki se vyznačují velkou houževnatostí a vytrvalostí v běhu. Dovedou svoji kořist uštvat k smrti stejně tak dobře v hlubokém písku nedozírných pouští jako v nepřístupných terénech vysokých hor. Čich perských chrtů je poměrně špatný a k orientaci proto využívají spíše zraku. Sluch je rovněž málo vyvinut. Saluki je pes velmi pudový, impulsivní a dosti těžko ovladatelný. Má velkou touhu po nezávislosti a velmi těžce snáší každé omezování osobní svobody. Je přítulný, avšak ne vtíravý. Dovede dlouhé hodiny ležet na svém místě a klidně pozorovat své okolí.I když je saluka v evropských poměrech chována již dlouhá léta, zachovává si řadu zvyklostí získaných v době, kdy ještě žila mimo dům. Například nikdy neulehne k odpočinku dříve, dokud bedlivě neprohledá nejbližší okolí. Vždy dává přednost tomu, ulehnout někde na vyvýšeném místě a neodpočívat přímo na zemi. Tento zvyk přetrval pravděpodobně z dob, kdy ve volné přírodě byli spolubydlícími i hadi a ještěři, kteří mohli rušit její klid nebo ji dokonce ohrožovat na životě. Mezi psy rozlišuje ty, kteří tvoří její smečku – to jsou ti, se kterými žije nebo s nimiž přichází častěji do styku. S těmi vychází dobře a dovede si s nimi i hrát. A pak všichni ostatní, které nezná a ani nemá zájem je poznat. K těm dovede být někdy až nepříjemně agresivní. Podobné to je s lidmi. Přátelí se pouze s úzkým okruhem lidí, se kterými žije pod jednou střechou a o které projevuje až dojemnou starostlivost. Je nejspokojenější, když jsou všichni pohromadě a v dohledu a vysloveně trpí, když někdo chybí. Saluka má velmi ráda děti, pečlivě je hlídá a dovede i napadnout cizího člověka, který se k dítěti přiblíží.

Původ psa

Saluki je pravděpodobně místní varieta chrta, který se vyskytuje na obrovském území od Afganistánu, Íránu až po Arabský poloostrov a je nazýván podle místa výskytu jako Tazy, Sluqi, Saluki apod. Za předka těchto psů bývá některými autory uváděn egyptský šakal, z nějž se postupným vývojem diferencovaly větve chrtů severních a jižních. Domovinou variety je Přední Asie, Sýrie a Persie. Historicky není nijak doloženo, ale je pravděpodobné, že název saluki pochází ze jména královské rodiny Seleukidů, jejichž obrovská říše se v letech 300-50 př.n.l. rozkládala od Hindu až po Středozemní moře. Tito králové údajně podporovali chov psů s třásněmi dlouhé srsti. Tehdejší intenzivní provoz karavan se zasloužil o rozšíření plemene v celé říši, což nejlépe vysvětluje dnešní obrovskou oblast rozšíření saluki na celém Středním východě (od Anatolie po Persii, od oblastí kolem Kaspického moře až po Arabský poloostrov). Je přirozené, že se v tak obrovské oblasti rozšíření vyvinuly podle vlastností půdy a lovené zvěře různé typy, jež se navzájem liší velikostí i délkou a hustotou praporců. Saluka byla živitelem rodiny nomádů, kterým pomáhala opatřovat potravu pro celý kmen. Podle toho jí také byla projevována ta největší úcta. Na dlouhých poutích pouštěmi nebo při cestě na lov seděla saluka vždy na sedle koně nebo velblouda před svým pánem. To proto, aby se neunavila a aby ji horký písek pouště nepálil do tlapek.

První saluki byly importovány do Anglie v roce 1840 a pod názvem perský chrt byly vystaveny jako kuriozita v zoologické zahradě v Regent‘s Parku. První standard byl v Anglii redigován v roce 1923 anglickým Kennel Clubem a v roce 1927 americkým American Kennel Club. Vypráví se, že sám král Šalamoun vybral jako obzvláště cenný dar pro královnu ze Sáby jednu krásnou bílou saluku.