Pyrenejský ovčák

 Pyrenejský ovčák
Dobrý hlídač Náročný na pohyb Pro držení doma Pro držení venku

Základní údaje plemena

Země původuFrancie
Název v zemi vznikuBerger des Pyrénées Face rase / Berger des Pyrénées Museau Normal
Kategorie dle FCII. Ovčáčtí a honáčtí psi
Velikost40 - 54 cm / 38 -48 cm
Hmotnost14 kg / 10 - 12 kg
OsrstěníS krátkou srstí v čenichové partii, kde vyniká jejich „medvědí“ klínovitá hlava, srst na celém těle je krátká až středně dlouhá, přiléhající k tělu / Tento typ pyrenejského ovčáka s dlouhou srstí v obličeji má srst dlouhou nebo polodlouhou,odstátou tvrdou srst po celém těle i v obličejové partii přičemž srst nesmí překrývat oči.
Zbarvení srstiHarlekýn , různé odstíny plavé, černá / Různé odstíny plavé, harlekýn.
Celkový dojemJe to velice pohyblivý, energický pes, hýbe se velice pružně. / Je to velice pohyblivý, energický pes, hýbe se velice pružně.
PovahaVšestranná povaha, která vynikne pod pravidelným vedením.
Zaměnitelné plemenoS katalánským ovčákem, který je však větší a robustnější. None

Charakter a chování

Pyrenejský ovčák je velmi chytrý pes, je dobře ovladatelný a učí se dobře a rychle. Je však silnou osobností, která vyžaduje od mládí důslednou výchovu. Je také velmi citlivý a nesnáší hrubé zacházení. K nejlepším výsledkům ve výchově a výcviku lze tedy u tohoto plemene dojít používáním pozitivních podnětů. Tento pes je vhodný i k náročnějšímu speciálnímu výcviku Ve své vlasti je pyrenejský ovčák dodnes ovčáckým psem. Je také využíván jako záchranářský či lavinový pes. U nás je spíše výborným společníkem, hlídačem a partnerem při soutěžích agility. Pyrenejský ovčák se pro svou vrozenou nedůvěru k cizím lidem výborně hodí ke hlídání obydlí.

Původ psa

O původu pyrenejského ovčáka se dá říct velmi málo konkrétního. Navazuje na prastaré ovčácké psy asijského původu, kteří se s kočovnými pastevci dostali až na Pyrenejský poloostrov. Formoval se v oblasti mezi Lurdami a Gavarnií. Do začátku minulého století se o toto „praplemeno“ málokdo zajímal , i když byl vydatným pomocníkem ovčáků v geograficky uzavřeném a ohraničeném prostoru. Teprve v průběhu 1. světové války se dostal do podvědomí širší veřejnosti. V roce 1916 z rozkazu armádního velitelství, zabývajícího se používáním psů ve válce , bylo velké množství ovčáků rekrutováno a odvedeno na frontu kde sloužili jako rychlí kurýři, sanitární a hlídkoví psi. Existují dva typy pyrenejského ovčáka samostatně uznaní FCI. Původnější varietou je typ s dlouhou srstí v obličeji.