Pyrenejský ovčák
Základní údaje plemena
| Země původu | Francie |
|---|---|
| Název v zemi vzniku | Berger des Pyrénées Face rase / Berger des Pyrénées Museau Normal |
| Kategorie dle FCI | I. Ovčáčtí a honáčtí psi |
| Velikost | 40 - 54 cm / 38 -48 cm |
| Hmotnost | 14 kg / 10 - 12 kg |
| Osrstění | S krátkou srstí v čenichové partii, kde vyniká jejich „medvědí“ klínovitá hlava, srst na celém těle je krátká až středně dlouhá, přiléhající k tělu / Tento typ pyrenejského ovčáka s dlouhou srstí v obličeji má srst dlouhou nebo polodlouhou,odstátou tvrdou srst po celém těle i v obličejové partii přičemž srst nesmí překrývat oči. |
| Zbarvení srsti | Harlekýn , různé odstíny plavé, černá / Různé odstíny plavé, harlekýn. |
| Celkový dojem | Je to velice pohyblivý, energický pes, hýbe se velice pružně. / Je to velice pohyblivý, energický pes, hýbe se velice pružně. |
| Povaha | Všestranná povaha, která vynikne pod pravidelným vedením. |
| Zaměnitelné plemeno | S katalánským ovčákem, který je však větší a robustnější. None |
Charakter a chování
Pyrenejský ovčák je velmi chytrý pes, je dobře ovladatelný a učí se dobře a rychle. Je však silnou osobností, která vyžaduje od mládí důslednou výchovu. Je také velmi citlivý a nesnáší hrubé zacházení. K nejlepším výsledkům ve výchově a výcviku lze tedy u tohoto plemene dojít používáním pozitivních podnětů. Tento pes je vhodný i k náročnějšímu speciálnímu výcviku Ve své vlasti je pyrenejský ovčák dodnes ovčáckým psem. Je také využíván jako záchranářský či lavinový pes. U nás je spíše výborným společníkem, hlídačem a partnerem při soutěžích agility. Pyrenejský ovčák se pro svou vrozenou nedůvěru k cizím lidem výborně hodí ke hlídání obydlí.
Původ psa
O původu pyrenejského ovčáka se dá říct velmi málo konkrétního. Navazuje na prastaré ovčácké psy asijského původu, kteří se s kočovnými pastevci dostali až na Pyrenejský poloostrov. Formoval se v oblasti mezi Lurdami a Gavarnií. Do začátku minulého století se o toto „praplemeno“ málokdo zajímal , i když byl vydatným pomocníkem ovčáků v geograficky uzavřeném a ohraničeném prostoru. Teprve v průběhu 1. světové války se dostal do podvědomí širší veřejnosti. V roce 1916 z rozkazu armádního velitelství, zabývajícího se používáním psů ve válce , bylo velké množství ovčáků rekrutováno a odvedeno na frontu kde sloužili jako rychlí kurýři, sanitární a hlídkoví psi. Existují dva typy pyrenejského ovčáka samostatně uznaní FCI. Původnější varietou je typ s dlouhou srstí v obličeji.