Šotek - NENÍ K ADOPCI
PohlavíPes |
Věk11 let |
VelikostStřední (31-60 cm) |
11 |
Vhodný pro
- Hodí se k dětem
- Kočičí kamarád
- K jiným psům
- Pro začátečníky
- Na zahradu
- Do bytu
- Pro aktivní majitele
Doplňkové údaje
Barva: | Červená |
---|---|
Tetování: | Ne |
Kastrovaný: | Ne |
Handicapovaný: | Ne |
Kde se nachází
Akt. umístění: | Azyl Dej pac ! |
---|
Podrobný popis
Aktualizace 26. 9. 2024: Šotek byl téměř rok nezvěstný, už jsme ani nedoufali… Jak obrovské bylo překvapení, když k nám dorazila informace, že se Šotek pohybuje v lesích poblíž Hněvkovic, cca 8 km od nás! Po dobu přibližně 2 týdnů jsme desítky hodin číhali v hlášených lokalitách, monitorovali terén, autem, na kole, kam to autem nešlo, dronem, moc nám pomohla také kampaň na Psím detektivu, nakontaktovali jsme spoustu místních lidí… Šotek se postupně posouval terénem v okruhu asi 10 km kolem Humpolce, kde konečně se nakonec díky perfektní spolupráci majitelky maličké farmy přímo v Humpolci zadařilo a Šotek je opět u nás v azylu.
Šotek je kříženec zřejmě některého japonského plemene. Váží 22 kg a měří 48 cm v kohoutku. Nevíme, čím si v minulosti musel projít, ale zanechalo to v něm mnoho strachu. První měsíce u nás jsme si říkali, že snad liška by se ochočila rychleji. Těžko říct, co si Šotek v minulosti prožil, ale jeho plachost předčila plachost lesní zvěře. Když jsme se snažili mu dát třeba deku na místo, kde rád lehává, okamžitě ji se zjevným odporem odstranil, snesl jen slámu. Cokoli, co bylo cítit lidským pachem, okamžitě odnesl do rohu kotce a roztrhal. Jeho bezpečná zóna od člověka byla několik metrů, i sebeletmější dotyk ruky by okamžitě vyhodnotil jako ohrožení a kousl by. Absolutně neznal pobyt v místnosti – při pokusu o léčbu kožní vyrážky vysklil zavřené okno a čekal u svého dřívějšího malého výběhu, kam ochotně zaplul. To byl jeho první útěk. Nikdy jsme ho neslyšeli štěkat, ale když se cítil osamocen, táhle vyl…Později jsme jej přesunuli do kotce s přístupem na dvůr. Denně jsme se u něj střídali, nabízeli nejvoňavější laskominy, povídali si s ním…pokroky však byly mizivé. Časem se odvážil na dvůr, kde byli ostatní psi, ale vždy důsledně dodržoval bezpečný odstup od lidí. Ochotně zaplul zpět do svého kotce, když jsme jej potřebovali zavřít. Po roce minimálních úspěchů jsme se rozhodli Šotka přestěhovat do smečky dovnitř do bytu. Začátky byly strašné – Šotek skákal po parapetech a snažil se dostat ven. Poté si našel úkryt pod skříňkou – jíst a pít chodil v noci a vyprazdňovat na gauč, který jsme museli zakrýt igelitem a neustále převlékat. Naštěstí po několika týdnech pochopil, že může se smečkou několikrát denně vyběhnout na dvůr a zase se s ostatními vrátit zpět, což nám velmi ulevilo od neustálého úklidu. Jeho bezpečná osobní zóna už nebyla tak úzkostně široká a dalším, byť možná nepatrným, ale z našeho pohledu velkým pokrokem byli, že si bral z lidské ruky kus masa. I na letmý dotyk reagoval ohnáním nebo letmým stisknutím. Bohužel, jednoho dne někdo z nás nedocvakl dobře dveře, foukal též silný vítr, zkrátka cesta zůstala volná a Šotek utekl. Po 3 měsíčním přemisťováním terénem srovnatelným s pohybem fantoma se usadil poblíž 20 km vzdálených Štoků a docházel se živit na farmu slepicemi a k lesnim rybnikum navnadami na vydry. To mu bohužel dopomohlo k nepříjemnému úrazu zadní nohy, když se chytil na pytláckého oka a poranil nohu a natrhl si achilovku. Díky ochotě majitelky farmy se nám podařilo Šotka nakonec chytit do sklopce. Navštěvovali jsme pak ortopedii v Jihlavě, během několika týdnů se díky silné kombinaci léků Šotečkův rozsáhlý kostní a kloubní zánět související s úrazem vyléčil a narušenou achilovku nahradila přirozená regenerace novými tkáněmi.
Další osudný den a třetí únik nastal po příjmu kříženky ovčáka od majitele, u kterého žila roky na zahradě. Byla teplá noc a Šotek byl s novou fenkou na dvoře natolik zaujat, že jsme si řekli, že tam mohou zůstat přes noc spolu, ostatně jako už mnohokrát v létě Šotek na dvoře spával, ať už v boudičkách nebo na matracích pod stříškou. Nová fenka však přes noc otevřela dvoumetrovou závoru a s ní celá boční vrata pro traktor. Nechápali jsme jak, žádný z předchozí tisícovky psů nic takového nedokázal. Sama zůstala na dvoře, svobodomyslný Šotek se však opět vydal na další putování. První tři měsíce byl v okolí nedalekého Dudína, kde spolupracovala celá vesnice, ale ŠOTEK už nikdy znovu do sklopce nevlezl. Tehdy jsme ještě neměli dron, takže narkotizace v otevřeném terénu nebyla možná. Pak se po něm slehla na skoro rok zem.
Šotek byl nalezen 26. 10. 2021 v Bednárci.