Goro - veselý labrador x setr - našel domov
PohlavíPes |
Věk11 let |
VelikostVelký (61 cm a více) |
11 |
Kříženec
Vhodný pro
- Hodí se k dětem
- Kočičí kamarád
- K jiným psům
- Pro začátečníky
- Na zahradu
- Do bytu
- Pro aktivní majitele
Doplňkové údaje
Barva: | Bílá |
---|---|
Tetování: | Ne |
Kastrovaný: | Ano |
Handicapovaný: | Ne |
Kde se nachází
Místo nálezu: | Bechyně |
---|---|
Region: | Jihočeský |
Akt. umístění: | Útulek Tábor |
Podrobný popis
Goro je pejsek, na kterém byste na první pohled nepoznali jeho minulost. Tedy na jeho chování ne, na těle jsou jizvy zřetelné. Je veselý, šťastný, snaživý, trochu nevycválaný a trdlo, ale prostě fajn hafík. Takový neopracovaný diamant :-). S dobrým a pozitivním přístupem mu bude lépe, bude nadšený ze života, ale ozvy minulosti se mohou při vypjaté situace objevit, proto se nesmí na Gora hrubě a nespravedlivě.
Goro byl nepolíbený výchovou, ale už mu jde pěkně povel sedni, ke mně a na místo, dokonce umí dávat pacičky. Není to stoprocentní, ale piluje se a pokud se na něj jde bez nátlaku, učí se moc rád. Zvládá již nasazení náhubku, ale při manipulaci je někdy maličko strnulý - obzvláště pokud se člověk bojí a váhá. Poté je hrozně rád, když se vyjde na procházku, protože to ho baví - ideálně na stopovačce. Celý život byl zvyklý rvát za řetěz a snažil dostat se ze svého vězení, tedy se zatím těžce odnaučuje na vodítku tahat. Prostě to znal jinak a zatím na vodítku tahá, ale lepší se to. Když se jde z procházky je to samozřejmě mnohem, mnohem lepší než na startu. Tahání je pak méně a dá se pilovat chůze při prověšeném vodítku.
KOHO GORO HLEDÁ?
Vyrovnané a sebejisté lidi s vlídným srdcem. Základem je domov bez dětí, ke kterým ho pro jeho minulost doporučit nemůžeme. Jeho páníček musí být fyzicky zdatný a také psychicky a i zkušenostně. Tolerance, trpělivost, čas a pochopení budou nutné k soužití. K tomu je třeba jasně stanovit pravidla a režim fungování. Majitel by měl mít již zkušenosti se psy a chuť pracovat s pejskem, který si prošel něčím ošklivým. Goro třeba ztuhne, když se mu člověk moc dotýká jizev. Je to logické a člověk si na to jen musí dá pozor. Případně, že Goro váhá, je to na něm okamžitě vidět a stačí jen převést pozornost jinam. Nechat jizvy na pokoji, vyzvat k nějakému povelu a odměnit za provedení.
Goro se určitě hodí na zahradu k domu - celý život žil venku. Ze zahrady nemá tendence utíkat ani přelézat plot. S lidmi nemá problém a když jsou oni v pohodě, je i Goro a nechá se i rád podrbat od lidí, které nezná. Návštěvy bude pobízet k tomu, aby mu daly něco dobrého :-). Jakmile člověka zná, zvládá veškerou nutnou manipulaci. Při návštěvě veterinárního lékaře doporučujeme, aby měl pro jistotou vždy náhubek. Gorovi můžeme plně věřit, ale opatrnosti není nikdy dost ;-).
Goro dokáže dobře vycházet se psy. V útulku nemá problémy ani na procházce. Trochu jiné je to však doma, ale velmi to záleží na okolnostech a povaze druhého psa. Pokud by to byl pohodář, který si nebude vyskakovat a zabírat Gorovi věci, mělo by to fungovat. Fenečky má rád, takže podobně velká fena by mu byla dobrou kamarádkou a berličkou. Pozor se však musí dát na to, že si Goro hlídá své jídlo - musí se krmit v klidu a odděleně. Dlouhá léta hladověl a zatím nepochopil, že mu už jídlo nebude odpíráno a nemusí se toho bát.
Goro je ošetřený proti vnějším i vnitřním parazitům, očkovaný, kastrovaný a označený mikročipem.
V případě zájmu o adopci volejte slečně Štastné, která s Gorem nejvíce pracuje 776 28 97 97.
HISTORIE A PŮVOD:
Goro žil společně se svou matkou Barunkou uvázaný na řetězu u maringotky v lese, bez přístřešku či dostatku vody a jídla. Žil s lidmi bez zázemí, kteří byli silní alkoholici. O pejsky se nestarali dobře a ubližovali jim, proto je kompetentní orgány odebrali. V místě původního bydliště pejsků se již žádní další psi nenacházejí. Odebrané psy umístili do spolku Pro psí duši z.s., kde byl Goro od 3. 6. 2019 a nyní byl 29. 9. 2019 umístěn do našeho útulku. Barunka byla v jejich péči, ale bohužel již kvůli nádoru na plicích zemřela. Goro na ní byl velmi fixovaný a těžce nese, že je bez ní.
Při přijetí do spolku byl Goro velmi podvyživený, chudokrevný a měl špatné ledviny a vážil sotva 24 kilogramů. Hodně vrčel, bál se a plazil se a počůrával si při snaze o kontakt. Je to pejsek, který se bál a stále bojí křiku a prudkých pohybů, protože mu bylo velmi ubližováno. Mimo jiné má Goro po těle i zjizvená místa, která již nezarostou srstí - byl opařen vroucí vodou.
Za fotografie děkujeme Radkovi Havlíčkovi vividfoto.cz.
https://www.utulektabor.cz/103f/